Společenství vlků

Výtvarně podmanivý exces jenž zprvu připoutá překvapené divákovo oko, bohužel posléze začne působit přeplácaným dojmem. A ani formální postup při vyprávění příběhu o zlých vlcích, jenž vlastně ani tak nemají hlad jako chuť, není tím nejlépe zvoleným prostředkem. Snové výjevy mladé dívky, mísící se s dalšími a dalšími příběhy, jenž se o sebe zákonitě začnou tříštit, posouvají divákovu zmatenost do maxima. Navíc nestřídmě zvolené tempo vyprávění, v němž dialogy, jež mají posunovat děj dopředu, jsou úsečně ustřiženy, aby se mohlo pokračovat ve vyprávění pomocí kulis, jimž by nepohrdl ani kdejaký film Terryho Gilliama, trochu schizofrenně mate nejen diváka, ale vlastně i sebe. Zmatená vypravěčská hříčka, jenž si žádá hlubšího proniknutí, vyvolá poněkud rozporuplné dojmy u těch, kterým se přemýšlet nechce. Já osobně se i na hlavu stavěl (25.11.2005)

Fantasy nemám extra rád a táto rozprávka je prekvapujúco zlá. Škoda, že tvorcovia vrhli toľko námahy do príbehu, ktorý nemá taký potenciál, aký predpokladali. Občas nejaká tá metafora, metonymia, citát (napr. Nikdy nevybočuj z cesty), ale mimo toho toto dielo vnútorne krváca, je v kŕči. Keby si mám vybrať z dvoch čarodejníckych príbehov Spoločenstvo Vlkov a Valerie a Týden Divů, tak určite siahnem po českom filme (v ktorom je aj erotický a životný koncept rozvinutejší do širších podôb). (02.08.2013)

Neboj se, dívko, občasných stínů v ráji, leč vyhni se těm, kdož v sobě vlka tají. K úplňku líbeznou píseň lkají, však zuby ostré leckdy mají. Že nacházíš se ve svém máji? Tož rady moudré jsou rázem v háji... Já o vlku a za humny Neil Jordan s pohádkou pro dospělé a psychologickou studií jedné ne až tak dávno a daleko žijící a ne až tak křehké a bezbranné dívenky, v jejíchž nočních můrách a snových výjevech se procházejí lepé šelmy s elegantní dekadencí prokletých básníků a jsou občas - často - zatraceně sexy. Mix pohádkové fantastičnosti osmdesátých let s typicky jordanovskou režií a atmosférou a typicky jordanovský Stephen Rea na tenhle snímek nedají dlouho zapomenout. Kdyby jen v sobě víc lidí skrývalo duši skutečného vlka, toho bystrého, citlivého, plachého tvora... (02.10.2007)

Myšlenka dobrá, provedení zajímavé ale dialogy a celkové vyznění o ničem. Ve filmu slyšíme nesčetné příběhy, ale kde zůstal děj, ptám se já? Kdepak tohle můj šálek kávy rozhodně nebyl. Vše bylo poněkud zdlouhavé a utahané. PS: Viděl jsem již 4 filmy od Neila Jordana a dá se říci, že žádný již nepřidám. Styl jeho vyprávění mi zkrátka nesedí. Ani jeho Interview s upírem jsem nedokázal plně ocenit. (16.01.2009)

Napoprvé spíše zklamání a bohužel nevím, jestli bude nějaké podruhé. Atmosféra je bezesporu uhrančivá a koncept neokoukaný, ale ten snový a zamotaný narativ mi zkrátka přišel místy křečovitý a až příliš odtažitý. Je to možná báječná škola v aranžmá fikčního a fantastického světa, ale jeho dynamika mě nebavila a příběh mě oproti stejně starému a v lecčems podobnému Nekonečnému příběhu za pačesy nechytil. Ale třeba příště. 65% (01.11.2020)