Obchod na korze

[7/10] (Barrandov) (Čb. /// Scénář: Ladislav Grosman, Ján Kadár, Elmar Klos /// Oscar: Československo (nejlepší zahraniční film) /// Nominace na Oscara: Ida Kamińská (herečka) /// MFF v Cannes: Jozef Króner, Ida Kamińská (Zvláštní cena za herecký výkon)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (06.12.2008)

Výnimočný film, zaslúžený Oscar 1965 a zaslúžená opätovná nominácia o rok neskôr pre Idu Kamiňskú v kategórií najlepšia herečka.O takomto úspechu slovenského filmu ( alebo českého ?) v súčasnosti môžeme iba snívať.Obchod na korze je skutočným obrazom svojej doby. Výnimočný Jozef Króner, herecký koncert na tú dobu u nás nevídaný, znamená pre diváka, ktorý to vie oceniť naozajstný pôžitok. Jozef Króner pre mňa osobne znamená jediné-LEGENDA. Nezabudnuteľný a nenahraditeľný. Mimochodom, veľmi zaujímavá história domu v centre Sabinova: za vojny tu sídlil miestny hrobár, šéf maďarskej strany, neskôr Slovenská domobrana, od roku 1944 tu sídlilo gestapo a nakoniec si v ňom sovietski vojaci robili ohníky z nábytku...Dnes nad ním visí pamätná tabuľa so spomienkou že dostal oscara.Na ďalšiu sa ešte načakáme...+++++++++ Ťažkopádna slovenčina, ktorú spomína Malarkey, by v niektorých momentoch mohla mať české alebo aj slovenské titulky. Ide totiž o východoslovenské nárečie a chápem, že nie každý mu rozumie++++Film 90%. (11.02.2009)

Jeden z nejlepších filmů československé historie, jehož kvalita a výjimečnost byla stvrzena historicky prvním oceněním Americké filmové akademie za nejlepší cizojazyčný film a který tak vlastně opticky mezinárodně odstartoval (spolu s Menzelovými Ostře sledovanými vlaky o rok později) československý filmový zázrak šedesátých let - tzv. novou vlnu... Velký demýtizační účinek a přitom malé komorní drama - to v sobě spojuje snímek Elmara Klose a Jána Kadára. Tihle dva tvůrci se přes svou dosavadní tvorbu poplatnou režimu a době, plnou dobového schematismu a ideologie (Hudba z Marsu atd.), pustili, z části již svým předcházejícím strhujícím snímkem Smrt si říká Engelchen, do nerovného souboje se státní propagandou - demýtizovat období samostatné slovenské státnosti. Místo tendenčních filmů o Slovenském národním povstání a politicky uvědomělém konání slovenského lidu se pokusili vykreslit (alespoň zpočátku na pozadí politické poptávky samozřejmě) xenofobii Slovenského štátu napojeného na tehdejšího symbolického nepřítele číslo jedna - nacistické Německo. Příběh Tóno Brtka a jeho árizace malinkého židovského obchůdku se však vymkl očekávanému záměru a přerostl v trpké a bolestné podobenství o podstatě zrůdnosti totalitního systému, v němž je část osob zbavena lidských práv a vystavena genocidě. Výborně je tu vykreslena postupně narůstající atmosféra strachu a a zesilujícího tlaku na jedince (excelující Jozef Kroner). Zprvu jednoduchý příběh obžalovávající fašismus a nacionalismus se tak zvrhl v hořkou sondu do duše slovenského člověka a poukázal na to, jak nebezpečná jsou ozubená kola jakéhokoliv totalitního systému, jenž není vystaven na principech humanity a lidskosti a jenž svou kinetikou drtí i zprvu slušné a nezmanipulované lidi... (19.06.2007)

Měl jsem to štěstí a mohl jsem tento bravurně zvládnutý snímek zhlédnout v kině. Nejde jinak, než opakovat vše, co již bylo v komentářích řečeno. Ida Kamiňská a Jozef Króner rozehráli partii, na kterou by jen tak někdo neměl. Tóno je typická postava, která je na jednu stranu ziskuchtivá, na druhou ovšem velmi dobromyslná. V jednu chvíli se snaží zachránit sobecky jen sebe, v druhém okamžiku chce zachránit i Lautmannovou..to ovšem končí tragédií. (08.09.2006)

Toto považuji za skvost světové kinematografie. Jozef Kroner zde podává svůj životní výkon. Hraje takového směšného človíčka. Ze začátku filmu jeho chování dokonce vyluzje úsměv. Když však děj přituhuje mění se film v opravdu drsné drama. Dlouhá závěrečná scéna, kdy jsou v obchůdku sami dva Brtko a stará paní Laundmanová jsou chvíle kdy se tají dech. Ne jen nad napětím, ale nad ohromujícími hereckými výokny obou hlavních protagonistů. K jejich výkonu jim gratuluju. (04.01.2006)