1922

Nepříliš nápaditá adaptace typické Kingovské novely. 1922 je původně příběh ve stylu řecké tragédie, příběh, který nezačíná pro hlavní postavu dobře a bude jenom hůř, příběh o fatálním rozhodnutí hlavní postavy a bizardních ranách osudu, které ho následují. Adaptace tohle nedokázala dobře prodat, i když povinné dějové prostocviky splnila. Místo aby se soustředila na to, co měla v příběhu zdůraznit, drží se příliš otrocky předlohy, aniž by byla stejně úderná. Hororové elementy zrovna tak nebyly pojaté jako něco, co zrovna tak dobře můžou být jenom halušky hlavní postavy. Suma sumárum tři kukuřičné klasy tenhle film získává na výpravu a výkon Thomase Janea. (03.02.2018)

1922 trpí syndromem celé řady kingovských adaptací. Autor používá paranormální a hororové prvky k prohloubení dilemat a duševních stavů postav, k umocnění dramatu, které má jinak "nehororový původ". 1922 je v jádru tvrdou baladou o vině a výčitkách, dramatem o lásce muže k synovi a zemi, která převáží nad láskou k matce. Navzdory skvělému vizuálu a dobrému obsazení je právě drama hodně kulhavé, vleče se a mocně si vypomáhá voice-overem Thomase Janea. Hlavně konflikt Wilfa se synem nevyzní zdaleka tak intenzivně, aby člověk prožil následné "sklepní zjevení" tak silně jak režisér plánoval. Krysy a přízraky prostě vyhlížejí spíš jako béčková proprieta a příliš okaté dořečení něčeho, co je jinak úzce spjaté s nitrem hlavní postavy. Thomas Jane je jako redneck dostatečně fotogenický, ale jeho výkon rozhodně nemá (a ani nemůže mít) parametry hlubšího dramatu. 1922 se drží v komfortní zóně a to platí i o soundtracku Mikea Pattona. Solidní práce, ale marginální výsledek. (22.10.2017)

"1922" je vlastně jednoduchý příběh o tom, jak se chtěl farmář zbavit svojí ženy, ale celé se to hodně děsivě zvrtlo, protože ona i po smrti dokázala způsobovat zlo. Snímek "1922" ale nestojí ani tak na Kingově předloze, ale spíše na hereckém výkonu Thomase Jana, který ukazuje, že by rozhodně neměl být podceňován. (27.01.2018)

Velmi depresivní chuťovka pro milovníky krys a tíživé atmosféry, kde od začátku tušíte, že slunce nad farmou Willfrieda Jamese jednou zajde a nastanou temné časy. Tomas Jane je můj oblíbenec a jsem rád, že zde opět potvrdil, že se do podobných rolí prostě hodí. Kingova povídka je malinko jiná, ale to nevadí. Tvůrci udělali pár změn a musím říct, že tím vůbec nic nepokazili. Vznikl film, který pojednává o tom, že temné síly občas člověka přemohou, že vás nepustí a nakonec si to s vámi pěkně vyříkají. Kdo nahlédne do propasti, i propast nahlédne do něho. (04.02.2018)

King je teď v kurzu, o tom žádná a 1922 je zajímavé a napínavé, psychologické trýznění. Vynikající Thomas Jane, který na farmě maká, tomu nelze upřít a rád by makal dál, ale žena je proti, takže se synem se rozhodne jednat a od té chvíle se rozjede dost mrazivé ničení, otce a syna. Je tedy fakt, že King dost okatě vykrádá Lovecrafta, (Krysy ve zdech) ale efektivní to je, takže mu to lze i prominout, ale fakt ať King napíše něco sám za sebe a né že bude vykrádat hororového velikána. Největší svízel, tohle filmu je, že se to všechno neodehrává na farmě a v okolí, která je přitom v zimě perfektně strašidelné a film tak začne sledovat i druhou příběhovou rovinu, což působí zmatečně a rozvlekle. A však, ty lahůdkové masky a gore scény, ty to bohatě vynahradí. (23.03.2018)