Obsahy(1)
Bára je dcerou kanadských imigrantů a do Čech přijela, aby poznala zemi svých rodičů. Honza je z Prahy, zpívá a hraje na kytaru. Vždy toužil odjet do New Yorku a být tak trochu Bob Dylan. Bára a Honza se vydávají na vandr do tradičních míst trampů, starých bezmála sto let. Film sleduje jejich cestu do země svobody, kde kulisou je jen les, oheň a širé nebe. Sami na sobě zakoušejí únik do imaginární Ameriky, s každým dalším setkáním či zážitkem se jejich cesta proměňuje v univerzální příběh přátelství, hudby a snů o svobodě. (HBO Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (29)
Taky vás napadlo nechat si zaplatit výlet do přírody od HBO? Pokud ne, tak si vezměte příklad z Honzy Foukala, který se rozhodně nestyděl. Pseudointelektuál z Prahy měl sice dobrý nápad, že vyrazí trampovat, ale nebýt Barbary Adler, tak ze sebe nevymáčkne jedinou souvislou větu. Když tato parodie na kotlíkáře začne drancovat sámošku, tak se i maloměšťákům musí v kapse otevírat nůž z IKEA. ()
Na Ameriku jsem se těšila. Dokumentů o trampingu zase tolik není. Ale ... Vzhledm k tomu že se na vandu navenek zdánlivě mnoho neděje (to hlavní se odehrává uvnitř a je to nepředatelné), vyznívá Amerika naplocho. I když je patrná snaha přiblížit různé formy tramského života (od poustevníků, vandrování ve dou až po výroční oheň), k hodnotnější výpovědi bohužel nedojede. ()
Falešný sentiment - film na něj poukazuje, ale nechává jej tak - nejde ani do hloubky ani do šířky. Forma na hraně mezi fikcí a autentickým dokumentem nefunguje - coby fikce by to bylo dosti slabé vyprávění o víkendových únicích do imaginárního světa před zlou realitou, která u kotlíkářů nabrala setrvačnost, díky níž zůstávají po celý svůj život "v lese", přičemž protagonisté jsou schopni pouze zamlženého pochopení - coby dokument jde o naivně manipulativní hru ve smyslu: jsme tady sami, nemáme hodinky ani mobil, a ta kamera támhle, to je omniprezentní oko Pána lesa... ()
Největší problém vidím v tom, že se film neumí rozhodnout, jestli bude čistokrevný dokument, nebo se raději uchýlí k fikci a plánování. Dokud jde o potkávání postav a dialogy, které působí zachyceně než zinscenovaně, je vše v pořádku, v druhém případě to začíná drhnout. Takže by se dalo říct, že Jan Foukal je dobrý režisér, ale hraní a psaní mu moc nejde. /Barbara je naproti tomu dobrá./ 7/10 ()
Jako mnozí další bych byl taky radši za ryzí dokument o trampech, ale ty hrané scénky opravdu byly vtipné / romantické a podle mého soudu se dobře doplňovaly s dokumentárn(ějš)ími sekvencemi. Atmosféra lesa či vandru tu funguje na výbornou, takže to pro mě osobně přebije i (do jisté míry oprávněné) výtky o banálnosti příběhu. - Ale proč by vlastně hrdinové nemohli na vandru vést i všední (ne zrovna oslnivé) dialogy? Tak to přece normálně bývá... (a tím spíš ve filmu, co má blízko k dokumentu). Honza i Bára navíc působí příjemně nenuceně, takže občasná rozpačitost vážně nevadí. Nejde tu o žádnou procházku nadějného spisovatele a studentky Sorbonny. ;) Snad jen to opakované zdůrazňování "tramping = útěk před totalitou" bylo trochu zbytečné, ale koneckonců se tahle "manipulativnost" dá přijmout jako součást povahy hlavního hrdiny. Klíčové zkrátka je, zda dokážete překousnout velmi nejasnou hranici mezi dokumentem a hraným filmem. Mně se to téměř povedlo. :) ()
Galerie (12)
Photo © HBO Europe
Reklama