Režie:
David BrucknerScénář:
Joe BartonKamera:
Andrew ShulkindHudba:
Ben LovettHrají:
Rafe Spall, Arsher Ali, Robert James-Collier, Sam Troughton, Paul Reid, Matthew Needham, Maria Erwolter, Francesca Mula, Jacob James BeswickVOD (1)
Obsahy(4)
Po tragické události, při které zemře jejich kamarád, se parta čtyř kamarádů vydává do švédské přírody uctít jeho památku a zároveň upevnit narušená přátelství. Po úrazu jednoho z nich a nepřízni počasí se zpátky do civilizace vydávají "zkratkou". Jak řekne jeden z nich - kdyby zkratka byla cesta, dávno by se jí říkalo cesta. A má pravdu - na co skupina v lese narazí, neexistuje příliš racionální vysvětlení a všichni musí bojovat s démony - ať už s těmi, na které nyní narazí, tak s těmi, které mají hluboko uvnitř po smrti kamaráda... (kery-)
(více)Videa (1)
Recenze (426)
„Nikto nikoho neoprcá.“ – „To sa ešte uvidí, čaká nás dlhá noc.“ Na jednej strane by som strašne rád dal 4*, ale proste je to od istého okamihu monotónne, postavy nie sú príliš zaujímavé, neustále vidiny a halucinácie (a flashbacky do obchodu) sú otravné + to obsahuje plno nudných scén, ktoré v iných filmoch končia na dlážke strižne. Na strane druhej oceňujem absenciu humoru, vážnu atmosféru a skvelú výpravu severských, megatemných, nechutne hustých lesov, kde vám nikto nepomôže aj kebyže ich zapálite. V nočných scénach je to „klasika“: pár stromov a nič nie je poriadne vidieť. Niekoľko s prižmúrenými očami parádne strašidelných scén (najradšej mám asi ten detail s rukou na kmeni stromu) a celkovo vcelku originálny scenár, kombinujúci viacero slávnych filmov resp. hororových pod-žánrov. Trocha ako The Hallow Corina Hardyho (partia civilizovaných, moderných ľudí v súčasnosti bojujúca o prežitie v prastarých, hlbokých európskych lesoch, v ktorých do dnešných dní prežívajú mystické povery). Ale lepšie. Produkcia: Andy Serkis. Nevillov román je prvú polovicu fantastický, ale ku koncu sa mi viac páčil film, ktorý mal relatívne o dosť iné finále. Rozdiely kniha/film sú početné, v románe by ste napr. márne hľadali traumu hrdinov z lúpežného prepadnutia, v knihe majú oveľa drsnejšie a naturalistickejšie zranenia a úmrtia, takisto lesy sú v knižke spracované lepšie, stále v nich prší alebo aspoň mrholí, vo filme sú to až na pár temných výnimiek skoro úplne obyčajné lesy. ()
Má to skvelo nasnímané lesy, drevené oltáre, runy, idoly a úžasné monštrum, ale postavy sú mizerne napísané, tie akože hlboké motivácie (a snové pasáže) sú smiešne a hrdinovia sa správajú ako banda retardov, že prvá polhodina je pre ich nelogické správanie až neznesiteľná. Ale na druhej strane okultných pohanských hororov nikdy nie je dosť a The Ritual je solídny zástupca žánru. ()
To byla blbost. Parta nesympatických, věčně ožralých debilů, z nichž hlavní hrdina vypadá, že má po mrtvici nebo se tak alespoň celou dobu tváří, případně, že se co chvíli rozbrečí, se vydává na pochod švédskou přírodou (za tu palec nahoru) a setká se přitom s nějakými bohy, resp. bohem severských mýtů. Nakonec zjistíme, že stačilo vyběhnout z lesa a zařvat. A na to jsem měl čekat hodinu a půl? Sorry jako. ()
Takhle to dopadá když chcete uctít památku padlýho kamaráda, kterej chtěl na tůru do Švédska. Najednou se motáte v lese se třema debilama, kterým ze zoufalství říkáte kamarádi, a zesraní strachy čekáte kdy místo jelena budete vykuchaný na stromě viset vy. Kdo myslel, že zase jednou vraždí Predátor, ten se tentokráte zmýlil. Naší čtveřici likvidovalo samo božstvo, tentokráte v podobě nasteroidovanýho psycho-jelena ke kterýmu se klaní celá jedna vesnička, hnízdící hluboko v lese. Upřímně nemám problém pít na padlé kamarády či kamarádky, občas nějaké poprosím jestli by mohli fingovat smrt a já se mohla vožrat do němoty, ale abych kvůli někomu trajdala po horách tak to si postavte betonovou čekárnu. Naše čtveřice ve složení tří debilů a jednoho sympaťáka (hádejte kdo zařve první) ale holt byla (jak jsem už popisovala) celá hrrrrr a tak se dočkala bloudění v lese, psycho chaloupky, slaměnýho panáka co se u něj držíte za ptáka, mrtvýho jelena, mrtvých kámošů...no výlet na pomrdání. A to to měla bejt zkratka. Až mi někdo nabídne zkratku přes les, jebnu ho heverem po řepě. Je ale fuckt, že první hodina byla naprosto dokonalá a opět se ukázalo, že co rákoska nevidí, toho se kurevsky bojí. Dokud se boží jelen neukázal v celé své "kráse" tak jsem z tý vypelichaný krávy měla kurva nahnáno. Poslední půl hodinka už je klasickej monster bubu horor, kde navíc zjistíme, že jelen je syn Lokiho, kterej se asi s Thorem ožral jako prase když se vystříkal do srny, a tudíž je nejen božskej ale tuze zlej, Každopádně i tak je to velmi hezkej horor, kde mě jen lehce irituje fakt, že ten posranej srab to přežije. Vy jste to ještě neviděli? Sorry za spoiler můžete na mě poslat galantního božskýho jelena. ()
Srovnání se Záhadou Blair Witch, o němž jsem se tu několikrát dočetl, mi zřejmě zůstane záhadou. Pilíř a průkopník techniky found footage versus normální horor z lesa. A Kladivo na čarodějnice nebo ještě líp večerníček o Malé čarodějnici (tam vám je taky lesa!) vám The Ritual nepřipomínal? U POMA či "největšího experta" na horory mě to ani nepřekvapuje, ale že se tahle hloupost bude papouškovat až na verbal týhle databáze? To bych opravdu nečekal. Ale pryč od nesmyslných příměrů. The Ritual je křížencem pohledného přírodního (natural), temného čarodějnického (witch) a krutého přežívacího (survival) hororu. Pokud se dá k něčemu přirovnat, tak mně se hned vybavil třá poslední Wrong Turn nebo mnohem starší Rituals možná i s kapkou Vysvobození, ale tam se nic nadpřirozeného neděje, kdežto zde se nám na scénu dostává i přerostlý mentor seriálového Robina Hooda z 80. let. Hochům, co spolu chodí po horách, jsem jejich jablko sváru v podobě tragicky zhynutého kamaráda docela věřil, stejně jako jejich slušně odehrané různorodé charaktery. Jakmile pak přišlo na řadu bubání a běžná mystéria vikingských lesů, mé potěšení jen rostlo a na rozdíl od ostatních mne nijak výrazně nezklamal ani ten již výše zmíněný parohatý, snad jen konec jsem čekal trochu více bruntál nebo aspoň psycho. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (8)
- Znamení, které postavy vidí na stromech nedaleko opuštěné chaty, pochází z tzv. staršího futharku. Jedná se o nejstarší runovou abecedu germánského původu. Znak se nazývá Othila (čte se jako české „o“) a symbolizuje dědictví, vlastnictví, majetek. (Miseet)
- Celosvětová premiéra proběhla 8. září na filmovém festivalu v Torontu v Kanadě. (ČSFD)
- Keď skupina vstúpi do zrubu, dvere sa otvoria smerom dovnútra. O chvíľu neskôr, keď Luke (Rafe Spall) otvorí dvere, aby sa pozreli do lesa, dvere sa otvárajú smerom von. (Karamanlis)
Reklama