Měsíc nad řekou

Je to teda hlavně romantické a srazu spolužáků a psychologii postav se to věnuje minimálně až vůbec, A já romantické filmy zrovna nemusím, takž mě to míjelo už jen z tohohle důvodu a to k mínusům ještě musím připočítat fakt, že mi moc nesedly ani ty básnické dialogy, takové sice neveršované, ale jako báseň působící. Ale i těch veršovaných tu nebylo málo a musím říct, že tolik veršovaných dialogů jsem snad v životě ve filmu neslyšel. Musím ale uznat, že napsané jsou dobře, natočené je to solidně a i ta poetika má něco do sebe, nakolik nemůžu říct, že by mě uchvátila. A kdyby nic jiného, z nějakého důvodu jsem se u toho nenudil. Jen je to takový film typu "viděl jsem, ušlo to, ale nic silnějšího to ve mě nezanechalo". 3* (23.07.2023)

Trochu mě to zklamalo..od Kršky jsem čekal víc. Sice se mi líbí ten jeho poetickej styl, i tady je docela znát, ale jinak se to celé jaksi nepovedlo. Dva kámoši nostalgicky vzpomínají na staré časy, pak se pohádaj, do toho jejich děti se doma taky pohádaj..a celá poetika najednou v prdeli. Hlavně mě hrozně štvala přechytřelá Medřická, která přehrávala jak o život a byla strašně nesympatická. Ach jo.. (03.05.2014)

Pročež jsem si po filmu přečetl wikipedii, abych se ujistil, že jsem něco ve filmu nepřehlédl. Nepřehlédl. Ono tam totiž nic není. Ještě, že jsem se na gymplu obratně vyhýbal, nejsem totiž z generace, která by už Fráňu přeskakovala. A k filmu: Dana Medřická naprosto dokonale ovládá celý film. Během jediné věty vystaví na odiv několik tváří. Líbila se mi nebo nelíbila? Nevím. Četl jsem knihu o Edovi Cupákovi, v níž se autor (Jindřich Černý) přepečlivě rozebírá v Edově hereckém mistrovství. Nic proti, ale jak se v knize také píše, Eda herecky dozrál až mnohem později. Čímž nechci říct, že mu postava z Šrámkova melodramatu dala nějaký prostor (i když ona zmíněná proměna jeho postavy se tu skutečně vyčíst dát). Spíš mi námět přišel dost mizerný (FŠ sorry) a jediné hezké tak zůstává pohled na řeku z okna. (18.11.2017)

Krškova interpretace Měsíce nad řekou nejvíc připomíná melodrama - recitace je doprovázena hudbou. I proto je kamera až kýčovitě barevná a to vše dohromady vytváří snovou magickou idylu jedné jarní měsíční noci. Bohužel zvolený styl potlačuje jakýkoliv konflikt, tragičnost a ošklivost. Impresionismus se přece nevyhýbal ošklivosti, dokonce ji vyhledával, jen se ji snažil zachytit v jejím lidském půvabu. Z Dany Medřické srší magická energie a přitom být na malém městě v dvaceti sedmi stará panna, to bylo spíše k pláči - klevety, drby, pomluvy za zády, slyšet čas utíkat, každou sekundu - zatímco tady je vše idylické. Nejtěžší břemeno je na Cupákovi, protože zahrát v melodramu věrohodně cynického floutka, jemuž bije v hrudi zlaté a nezkažené srdce, to je úkol nadlidský. Právě snaha herců zahrát skutečné maloměstské typy se tluče s Krškovou divadelní kýčovitou melodramatičností. Fráňa Šrámek si ale zaslouží trochu realismu. (13.08.2010)

Krásný starý český film, který zpracovává Šrámkovu divadelní hru. Herecké výkony byly vynikající, jak jinak, když se jedná o ty staré pravé české herce, kteří prostě uměli hrát na rozdíl od některých dnešních. Místy se mi nelíbilo, jak se Slávka neboli Eva Medřická povyšovala a byla taková rozkazovačná a jako nějaká matka, která pořád peskovala mladého Vilíka. Jinak vážně krásný film. Skvělá atmosféra a příjemná hudba. (20.11.2009)