poster

Barry Lyndon

  • Velká Británie

    Barry Lyndon

  • Slovensko

    Barry Lyndon

Drama / Válečný / Dobrodružný / Historický

Velká Británie, 1975, 184 min

  • Dadel
    ***

    Nejhorší Kubrickův film, co jsem viděl. (update 2008 - psáno ještě před tím, než jsem viděl Killing) Zvláště první půlka je značně rozvleklá, druhá už je lepší, ale stále se nemůžu zbavit pocitu, že když natočíte tříhodinový kostýmní film, kritici se automaticky posadí na zadek. Veskrze průměrná věc.(23.10.2003)

  • T2

    Rozpočet $11miliónovTržby USA $20,000,000Tržby Celosvetovo $23,849,000(16.5.2009)

  • Skejpr
    ****

    Pravděpodobně nejslabší Kubrick (z těch, co jsem měl možnost vidět) Přesto ale stále skvělá kostýmní výpravné drama s velkým důrazem na psychologii postav. Škoda té délky.(28.8.2007)

  • Bluntman
    *****

    "Pure cinema. Its aching beauty will wipe you out." - Frank Rich, New York Post. "Dvě srdce, která se přitahují. Jejich nitra se dorozumívají. Jako dvě hoříci zrcadla. Koncentrují světlo a odrážejí ho zpět. Paprsky nasbírané... střídavě... rozdělené. Se množí. Rostou do velikosti i krásy. A stávají se aktivnějšími. Čím více se kříží. Tím více jsou v tom jednom stejném bodu. Znovu spojeny." - Francouzská báseň, čtená služebnou Lady Lyndonové, v Barry Lyndonovi.(28.2.2007)

  • belldandy
    ***

    Kubrick je prazvláštní mimo jiné tím, že se neopakuje a každý jeho film se zdá být velmi precizním cvičením na téma některého filmového žánru. Berry Lyndon je v podstatě životopisný film, vyprávějící o vzestupu a úpadku hlavní postavy. Kubrick si ponechává po celou dobu vypravěčský odstup od jeho životního příběhu a stejný odstup vnucuje i divákovi. Setkávám se tu už po několikáté s jeho bezprecedentním chladem, který je patrný snad v každém jeho díle. (S téměř badatelským odstupem sledujeme přípravu zločinu a jeho nešťastné selhání v noir-ovém příběhu „Killing“. S chladnou estetizující magičností se k nám obrací film „2001:Vesmírná Odysea“. A právě lhostejný přístup hlavního hrdiny „Mechanického pomeranče“ k násilí je zdrojem šokujícího působení tohoto filmu.) - Také Barry Lyndon se staví jako pomalá nezaujatá životopisná studie, jež nic (hlavního hrdinu ani děj) nesoudí, jen pozoruje. Přes leckdy emočně vyhraněné události, jež se na plátně odehrávají, působí film překvapivě (téměř) jen na naši rozumovou stránku. Nutí diváka aby sám věci racionálně, bez citového zaujetí posoudil. A právě to je zdrojem jistého neladného dojmu, který z tohoto filmu mám. - Nedozvíme se mnoho o pohnutkách Lyndona k jeho činům. Musíme buď sami začít jeho pohnutky a plány rekonstruovat anebo vnímát jeho činy jen jako projevy nahodilosti. Na svém bohatství, stejně jako na jeho ztrátě, se hlavní hrdina podíllí jen menší měrou. Ani jedno není tak docela důsledkem jeho vědomého úsilí, ale spíše štěstí či naopak fatálního neštěstí. Jeho příběh je nám tak představen jako osudový. Ale třebaže divák sleduje vše jako neodvratné drama, samotný Lyndon se může jen podivovat, kdy vlastně nastoupil cestu neodvratného pádu.- Dějově mi film nejvíc připomínal Zweigova Fuschého, v němž autor rovněž detailně a při tom s odstupem bez stranění sleduje kariéru ctižádostivého a bezzásadového muže i jeho pád. Pokud jde o filmový projev je srovnatelný s pomalými historickými filmy jako Věk nevinnosti nebo třeba Portrét dámy. Svým citovým chladem mi připomíná zejména posledně jmenovaný film , který se předstíráním a nedostatkem citů přímo námětově zabývá. - Ať se na to dívám z jakékoli stránky. Existuje mnoho lepších a zajímavějších Kubrickových filmů. To neznamená, že je tenhle špatný. Není však nadprůměrný nebo geniální. Je jen velmi, velmi precizní.(5.10.2004)

  • - Stanley Kubrick spočiatku uvažoval, že by pre film kúpil práva na slávnu hudobnú tému Nina Rota zo snímky Krstný otec (1972). (Kristusazapad)

  • - Leonard Rosenman, autor hudby k filmu, povedal: „Keď som ten neuveriteľne nudný film videl a počul som, ako všetka tá hudba, ktorú som vybral, hrá stále dookola, hovoril som si: ´Panebože, takto to pokaziť!´ Uvažoval som dokonca o tom, že Oscara odmietnem." (Kristusazapad)

  • - Stanley Kubrick lpěl na každičkém miniaturním detailu a chtěl, aby film zachytil také pořádně dobové malby na stěnách. Rozhodl se tedy nepoužívat umělé osvětlení a všechny scény jsou osvětlené přirozeným světlem nebo světlem ze svíček, kvůli čemuž musel používat superrychlé 50mm čočky na kameru, které vyvinulo NASA pro natočení přistání Apolla na Měsíci. (Dr Lizal)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace