Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Videa (3)
Recenze (1 269)
Za agresivní kritiku společnosti, pichlavou kontroverzi a celkovou odvážnost příběhu bych nejprve chválil autora knižní předlohy, ovšem Kubrickova realizace je neméně geniální. Řadu scén, které nelze ani dost dobře popsat v textu (Singin' in the Rain), dotáhl Kubrick ke skutečné dokonalosti, dokázal dílo nejen zfilmovat, ale ještě vylepšit, pozvednout jeho přednosti, udělat ho mocnější, více šokujicí a přesto ne přímočaré, ani úplně doslovné, aby zůstalo předmětem dlouhého morálního rozjímání. V podstatě mu rozuměl více, než samotný autor, což spolu s jeho zapálením, perfekcionismem a nezměrným talentem pro režii dokazuje, že on je zde tím pravým umělcem. 9/10 ()
Byl to jenom mírnyj tolšok. Kdo z vás ještě Mechanický pomeranč neviděl, ať se připraví na cokoliv (znalost muzikálu Zpívání v dešti, budiž plusem). Kultovní sci-fi legenda, kde Kubrick míchá elektroniku s Beethovenem a zkouší, co všechno divák vydrží. Zvrácenost na druhou a satira na vše konzumní, s pomrkávajícím sebeironickým závěrem. V 70. letech zapovězený film, dnes právem vyzdvihovaná klasika. ()
Stanley Kubrick je vyšinutej génius. Vyšinutej proto, že nechal chudáka Malcolma McDowella mučit ve svěrací kazajce s tím bizarním přístrojem na hlavě +oční kapky jako bonus. Kdyby tohle někdo dělal mě seřval bych ho a nakonec pověsil za koule do průvanu :)) Ovšem Stanleyemu bych to neudělal vždyť je to geniální rejža. O ano to mě dostává k tomu, že je i génius. Kdo by si totiž dovolil v tý době natočit brutální film kde se znásilňuje, mučí a furt souloží. Obdivuji ho za to, že se popral se všemi výhružkami smrtí a předvoláním k soudu. Klaním se před tebou. BTW Ludwig van se musel otáčet v hrobě.. ()
Knížku jsem jako správný pologramot přelouskal během dvou dekád a po přečtení veskrze nudné slátaniny jsem cítil povinnost shlédnout film a k Alexovi, který se choval obdobně jako každý průměrně zdegenerovaný romský pubescent, se již nikdy nevracet. Je pravdou, že jsem ve svém širokém okolí považován za autoritu a drsňáka gigantických rozměrů, co bez ostychu s výrazem terminátora vchází do Lidlu východem, na vlakáču si cvaká lístek až na poslední chvíli a Capri Sonne pije zásadně bez brčka, avšak navzdory tomu všemu musím poníženě uznat, že mě tento film dostal svoji formou do nečekané depresivní dimenze. Při sledování tohoto paranormálního díla jsem se cítil nepříjemněji víc, než když jsem si sám vyšetřoval prostatu kuchyňským mixérem, dělalo se mi fyzicky nevolno a chvílemi jsem měl pocit, že vyvrhnu do klína svoji sedmou večeři. Nejsem si úplně jist, z jakého důvodu jsem film vnímal natolik depresivně a upřímně doufám, že za to může ten opiátový vývar, co jsem vysrkal ke svačince. Brrr. ()
Než jsem viděla film, tak jsem si přečetla knížku a musím říct, že mi ve filmu několik momentů chybělo... Začátek je nejlepší, ale bohužel ve filmu je moc strohý, kdežto konec je dopodrobna zadaptovaný - to je jediné, co mi vadilo! Jinak KUBRICK je úžasný, to je bez komentáře a Malcolm McDowell se taky vytáhl! ()
Galerie (137)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (171)
- Závěrečná scéna se točila 74krát. (GreatestFan)
- V archivu britského spisovatele Anthonyho Burgesse se podařilo v roce 2019 najít nedokončené pokračování jeho nejslavnějšího románu „Mechanický pomeranč“. Druhý díl svého opus magnum nazval „A Clockwork Condition“ (Mechanický stav) a mělo jít o filozoficko-esejistickou knihu. Nikdy ji však nedopsal. Podle všeho se totiž rozhodl, že jeho talent spočívá spíše v psaní beletrie. Rukopis o dvou stech stranách se podařilo objevit mezi dalšími písemnostmi, které Burgess po své smrti v roce 1993 zanechal ve svém domě v italském Braccianu. Dokumenty převzala Nadace Anthonyho Burgesse se sídlem v Manchesteru a ve spolupráci s literárními vědci je postupně zpracovává. Román „Mechanický pomeranč“ vyšel v roce 1962 a celosvětově proslul poté, co jej roku 1971 zfilmoval americký režisér Stanley Kubrick. Sám autor však měl k tomuto románu značně problematický vztah, což ostatně vyplývá i z jeho druhého dílu. „Toto pozoruhodné pokračování ‚Mechanického pomeranče‘ vrhá jiné světlo na Burgesse, ale i na Kubricka a na kontroverze kolem známého románu. Rozšiřuje jeho názory na zločin, trest a potenciálně škodlivé účinky vizuální kultury,“ uvedl na dotaz BBC šéf Burgessovy nadace, profesor Andrew Biswell. (pornogrind)
- Když se dva policisté pokouší utopit Alexe (Malcolm McDowell) ve vodním korytu, stále můžeme nerušeně slyšet jeho hlas. (Zdroj: ČSFD)
Reklama