...a život jde dál...
-
...a život teče dalje...
-
...and Life Goes On...
Drama
Jugoslávie / Československo, 1933, 85 min
Režie:
Carl Junghans, F. W. Kraemer, Václav KubásekObsah
-
Původně ambiciózní projekt se dlouho potýkal s nedostatkem peněz a výměnou režisérů, než mohl být konečně dokončen - avšak v podobě již neumělé a kýčařské. Příběh rodiny dalmátského rybáře vznikal převážně v jugoslávských exteriérech a vyprávěl o tragickém vpádu válečných událostí do osudu chudých, ale přesto šťastných lidí. Hlavní hrdina byl dlouho držen v zajateckém táboře, s jeho návratem se přestalo počítat a jeho žena, pokládaná již za vdovu, se znovu provdala. Když se mu podaří uprchnout a vrátit se do rodných míst, nalezne své jméno na pomníku postaveném obětem války, ani syn jej už nepoznává... (oficiální text distributora)
Původně ambiciózní projekt se dlouho potýkal s nedostatkem peněz a výměnou režisérů, než mohl být konečně dokončen - avšak v podobě již neumělé a kýčařské. Příběh rodiny dalmátského rybáře vznikal převážně v jugoslávských exteriérech a vyprávěl o tragickém vpádu válečných událostí do osudu chudých, ale přesto šťastných lidí. Hlavní hrdina byl dlouho držen v zajateckém táboře, s jeho návratem se přestalo počítat a jeho žena, pokládaná již za vdovu, se znovu provdala. Když se mu podaří uprchnout a vrátit se do rodných míst, nalezne své jméno na pomníku postaveném obětem války, ani syn jej už nepoznává... Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
Fabienne
Volné pokračování titulu Takový je život bylo natočeno v česko-jugoslávské produkci. Na rozdíl od svého předchůdce se jedná o film zvukový. Velkým nedostatkem jsou toporné herecké výkony, které film degradují na frašku. I když i samotný příběh by se nedal označit jinak než za "fraškovitý". Za jeden z kladů můžeme určitě označit práci kamery a exteriéry Balkánu.(3.5.2006)
-
NinadeL
Zlomové momenty přelomu němého a zvukového filmu u nás jsou výlučně spjaty s hostující slovinskou star Itou Rinou. Cele zaujala a dodnes inspiruje jako druhá Machatého múza v Erotikonu. Její druhý český film, Hanba Medeotti - Boháče, se bohužel nedochoval celý a proto je dnes veřejnosti upíráno i jeho torzo. Nicméně Anton na ni vsadil v Tonce Šibenici a dal jí tak možnost stát se první herečkou, která ve filmu promluvila i zazpívala česky. Tato skutečnost je bohužel ale také zkalena faktem, že se nám dochovala jen francouzská verze této vícejazyčné produkce. A konečně, když byla Ita oslovena pro hlavní ženskou roli v novém ambiciózním koprodukčním projektu, produkční problémy zapříčinily, že na Tonku navázala opět až po pěti letech. Mezitím se mnohé změnilo, svou slibně rozvinutou evropskou kariéru utlumila ve prospěch manželství a po té, co se rozloučila s českým filmem, natočila i své poslední filmy v Německu. Co se týká obecně hůře hodnocené stránky filmu ...a život jde dál... jeho nejslabší momenty bych přisuzovala práci z dabingem, ačkoli o tomto ČHF mlčí. Konečně v letech 1933-5 byly jen minimální zkušenosti s touto filmovou technikou a právě proto tehdy fungoval fenomén vícejazyčných verzí, že. Bylo zkrátka příliš brzo, o čemž svědčí také dabingová práce na filmech Extase a Výkřik do sibiřské noci. Ostatní mi cele vyhovuje, nemám nejmenší problém s hereckými výkony, scénářem, ani s pestrou prací několika tvůrčích týmů na interiérech i exteriérech. Naopak celek považuji za velice zdařilé navázaní na Takový je život. V ideálním případě by pak oba filmy byly prezentovány společně jako nejzajímavější příklady kosmopolitnosti českého filmu přelomu 20. a 30. let.(27.3.2011)
-
raroh
Hudební složka, využívající jihoslovanského folkloru, profesora Josipa Slavenského rámuje protiválečný na exteriérech a silném realistickém duchu postavený snímek, v němž jsou herci naštěstí tím úplně posledním v pořadí (ostatně považuji za pozitivum, že hlavní roli hrála kamera a hudba).(5.6.2011)
-
Marthos
Na počátku třicátých let svěřila výrobna Starfilm německému režisérovi Carlu Junghansovi neobvyklou zakázku: měl ve společné produkci natočit v jugoslávských exteriérech českou, srbskou, německou a francouzskou verzi filmu Ztracený syn (později přejmenovaného na ...a život jde dál...). Tento náročný úkol ovšem nezvládl, protože produkční firma mu poskytla jen velmi omezené finanční prostředky. O rok později obnovila práce na filmu česká výrobna Praha - Paříž, která jednala z přímého podnětu Ministerstva zahraničí, jež v zájmu dobrých styků s Jugoslávií nařídilo započatý projekt dokončit. Nespokojeného Junghanse vystřídal na postu uměleckého poradce režisér rakouského původu F. W. Kraemer a společnost A-B dodala Václava Kubáska. Celý film, provázený řadou dalších problémů (přeobsazení role matky Zlatou Dryákovou namísto ruské herečky Very Baranovské) byl nakonec uveden do kin až v říjnu 1935, tedy tři roky po zahájení prací. I přesto, že výsledný tvar nutně odpovídá daným komplikacím, vznikl působivý příběh lásky a odpuštění na pozadí první světové války. Do hlavních rolí byly obsazeny dvě největší jihoevropské hvězdy Ita Rina (pro kterou to byla zároveň poslední účast na českém filmu) a Zvonimir Rogoz, doplnění o charismatického L. H. Strunu. Pro současného diváka zůstává největší devizou především práce kameramanské trojice Hellera - Stallicha - Blažka, jejichž panoramatické záběry okolí dalmatského pobřeží jsou uchvacující. A není bez zajímavosti, že snímek byl uveden na III. Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, což uzavírá unikátnost celého projektu.(22.2.2010)
-
Terva
Scénář : Carl Junghans. Kamera : Jan Stallich, Otto Heller, Jaroslav Blažek a Harry Smeh. Hudba : Josip Slavenski.(22.7.2011)
-
Satine
Úžasný kýč! Který je jen podtržen závěrěčným titulkem. V průběhu sledování tohoto snímku jsme vedli vášnivou debatu, jestli tam bude a autor nás nezklamal. Myslím, že se při tomto kousku nasmějete, stejně jako jsme se nasmáli my. :) Dvě hvězdičky dávám za, autory asi bohužel neplánovanou, vtipnost.(21.11.2005)
