I Love You, Daddy

Někdy (celkem často [vlastně skoro furt]) mívám dojem, že se svět točí jenom kolem mě. V rádiu hraje písnička: Ty píčo, vždyť to je o mně! Kryštof zpívá o mně, ty vole! U silnice vidím billboard: Jasně, to je narážka na mě, mám si na ty hemeroidy konečně pořídit mast! Na zastávce šeptají dva lidi: Beztak se hihňaj tomu, že mám malý péro, beztak! Louis tenhle film natočil taky kvůli mně, o tom nemůže být pochyb. V tolika dialozích jsem se poznal snad jenom u soudu při vyslýchání poškozených. Vtipný, smutný, perverzní, přesně jako můj život; teda kromě toho posledního, to na mě moc nesedí. A taky toho prvního. Možná to dělají ty předpisový antipsychotika, že se ve všem vidím, ono to v kombinaci s tvrdýma drogama a chlastem může člověku udělat v hlavě bordel, co si budem. Ačkoliv jednu fantastickou rajcovní dvacítku už svým pěticentimetrovým burákem každou noc nakládám, bez váhání bych jí uřízl hlavu, kdybych mohl jednou naložit Chloë. Ta holka zraje jako moje meziprstní plíseň, ještě tak pět šest let a bude léčit homosexualitu. I díky ní a skvělýmu castingu to byl až komicky skličující zážitek. I Love You, Louis. (13.01.2018)

Ani ne měsíc po festivalové premiéře filmu propukl CKjův metoo skandál a film tak viděli pouze ti, kteří si jej tajně stáhli. Hlavní hrdinka herečka Cloe M. k tomu řekla: I don't think that it's a perspective or a story that needs to be told in this day and age. A jistě, je to pochopitelné, že se to nehodilo. Zároveň jaký film geniálněji odráží éru metoo než snímek, který je o sexuálních skandálech, ale natočí ho režisér, který má sám máslo na hlavě. Můžete namítnout, že později vznikla řada dobrých seriálů s podobným tématem (The Morning show), ale tenhle film byl první. Jinými slovy za 20, 30 let až bulvár přestane řešit Louise CK, tak to bude jeden z filmů, který lze pustit žákům jako portrét jedné éry. Bude za 20 let CK točit filmy, anebo bude stand-up komik v důchodu? To se nechám překvapit. Na filmu se mi líbí, že dává prostor oběma stranám: těm, kterým připadá vztah 17leté s 50letým mužem nechutný, a té, která to obhajuje. Film nám říká, co si máme myslet.  Nechá to na divákovi. (31.12.2017)

Mansplained the shit out of 'em! Když Louisova postava začala svý 17letý dceři vysvětlovat, co je to vlastně feminismus, ještě jsem tu ironii považoval za zábavnej prvek, ale když Dayova postava začala imitovat honění, nemohl jsem regulérně uvěřit vlastním očím. Louis C.K. nejspíš při psaní tohohle scénáře sázel na to, že pod svícnem je odjakživa největší tma, ale... heh. Karma je taky odjakživa svině. K odpadu nesahám čistě z úcty k (výborný) Chloë. (24.12.2017)

Ono se na to asi nedá nahlížet úplně bez kontextu s Louisovou aférou a vlastně celým tím bordelem jménem MeToo, ale v tohle ohledu je to vlastně ku prospěchu věci a konkrétně Dayova onanovací kreace byla vlastně kouzelná. Každopádně v prvé řadě se jedná o citlivě a kouzelně natočený příběh o vzestupech i pádech jak v profesním, tak osobním životě, kterému černobílý formát přidává na opravdovosti. Pravda, místy je to trochu úmorné a dokázal bych si představit tak o dvacet minut kratší stopáž, ale člověk nemůže chtít všechno. Herecky na jedničku a je škoda, že od Louise se asi nějakou dobu něčeho podobného jen tak nedočkáme. 80% (14.01.2018)

"I Love You, Daddy" je takový allenovský film bez Allena, kdy Louis C. K. úplně dokonale nezvládá roli neurotika, ale trochu se jí blíží. Nejvýraznější je ale rozhodně John Malkovich, který svou roli hraje dokonale přesně, ale ani Chloë se neztratila, i když na začátku mi přišla trochu toporná. Rose Byrne tomu pak přidala ještě ten správný šmrnc. (16.02.2018)