Děrsu Uzala

Přepsáno v prosinci 2018. Děrsu Uzala má své přednosti v obrazové poetice a harmonii života mimo civilizaci. Typickým znakem Kurosawových filmů je slovní zjednodušování myšlenek. Pro jiná jeho díla je často tento druh naivity handicapem, pro charakter Děrsy Uzaly je vhodným pomocníkem celkové atmosféry jemného morálního apelu. Děrsu Uzala vzdává hold přirozené vyrovnanosti života uprostřed lůna divoké přírody. Život bez komfortu civilizace je prodchnut pokorou, pochybení a lehkomyslnost se zde neodpouští bez šrámů na těle, nebo na duši. Přímořský kraj s řekou Ussuri je bojem o přežití i nejdokonalejším souladem lidského života. Morální kritika stavu společnosti zde dostává svou poetickou podobu. Vypravěčem příběhu z počátku dvacátého století je Vladimir Arseněv (sympatický Jurij Solomin), kapitán carské armády a zdvořilý ruský geograf. Jeho fascinace panenskou přírodou se promítá do obdivu a vděčnosti. Krása prostého života. Sledovaným objektem je Děrsu Uzala (příjemný Maxim Munzuk), osamělý lovec z kmene Nanajců. Životní zkušenost a život v harmonii s přírodou je uctívána jako jedna z lidských moudrostí. Tento postoj má svůj význam v naléhavosti sdělení. Z dalších rolí: Vladimirova spořádaná manželka v Chabarovsku Anna Arseněva (Svetlana Danilčenko), jejich malý a zvídavý synek Vova (Dmitrij Koršikov), či přední člen Arseněvovy výpravy Olenťjev (Alexandr Pjatkov). Děrsu Uzala nepatří k nejlepším Kurosawovým filmům, falešní humanisté se bijí v prsa a do zemdlení opakují mantry pokrytectví. Děrsu Uzala je poetickou ozdobou, obraz uchvátí, morální apel se decentně vznáší nad skutečnou krásou samotné podstaty života. (03.07.2009)

Pútavý príbeh o veľkom priateľstve a strete dvoch odlišných svetov - vojenských prieskumníkov a domorodého lovca z tajgy. (28.07.2010)

1228. hodnocený film: Ať si každej na Rusáky nadává jak chce, ale jedno se jim nedá upřít. A to, že uměli už tenkrát udělat krásný film. Jako v tomhle případě, kdy spojili oslavnou "píseň" pro jejich krásnou a divokou přírodu, drama, cestopis i dokumentární smínek dohromady. Jedná se jistojistě o nádhernou ukázku perfektní projekt, který, ač se dá spíše připsat japonskému géniovi Kurosawovi, tak je zde více než patrná vůle sovětů po záměru představit Rus jako velkou, nezlomnou a divokou zemi. Překrásnej film, od kterého by se mohli řady filmů jen učit, a proto si těch 5* zaslouží. 5* (31.05.2012)

"prijemný stařík" ten ursala, aj film bol fajn skoro ako knižka, ktorú som kedysi v detstve čítal (odporúčam), jeden z dobrých sovietskych filmov, (25.04.2014)

Týden sraček reloaded. Pokud se někdy nějaký jeho film nedostane do žebříčku, tak už nikdy nechci mít s Kurosawou nic společného. Celkové hodnocení nechápu, protože tohle byla tak příšerná nuda, že se mi oči v důlcích protáčely pořád dokola jako nějaká centrifuga. Příšerná utahaná blbost. 15% (06.08.2017)

Mam za to, ze je to ve svem zanru nejlepsi film, ktery jsem kdy videl. Az magicky krasne a ciste. (23.04.2008)

Krásný lidský film. Trochu méně Kurosawovský, ale přesto mě napadla myšlenka: Co kdyby Děrsu hrál Toshiro Mifune? Přesto výkon Maksima Munzuka je obdivuhodný. (26.12.2008)

Příroda je harmonie a člověk s ní může žít v souladu, když ji bude brát za partnera v rozhovoru (oheň, voda, zvířata), bát se ji, uznávat svoji nepatrnost a zároveň ji svou moudrostí překonávat a rozumně využívat. Film zachycuje s láskou všechnu tu barevnost všech ročních období a ukazuje, že se máme bát nikoliv přírody, ale banditů, kteří chtějí jen rychlý zisk a nemyslí na ostatní (sirky v chajdě). Škoda, že Kurosawa zůstal u zobrazení vzpomínky, kde už jsou všechny hrany a konflikty obroušeny a zůstavájí už jen prožitá nebezpečí a idylické obrazy u ohně. (14.06.2009)

No, pokus Kurosawu o dobrodružný snímok vyšiel všeliako...na jednej strane divoká a krásna tajga, na druhej strane veľmi pomaly až staticky plynúce osudy a priateľstvá ľudí. Menej poetiky by nezaškodilo. "Porovnaním s prírodou je človek ničotný." (12.03.2013)

Trochu jiný Kurosawa. své pomalu plynoucí tempo si zachovává, ale opouští japonské, strohé interiéry a přechází do epických sibiřských exteriérů. Film nenudí, divák se od něj nedokáže odtrhnout, i když se zde vlastně nic moc neděje. Herecké výkony uměřené, skvělé a naprosto uvěřitelné, dílem vtipné, ale i smutné. To se zvláště projevuje v postavě Děrsua. (29.01.2010)

Jedním slovem nádherný a nezapomenutelný film. Kdyby v titulcích nefigurovalo Kurosawovo jméno, ani bych nepoznala, že film natočil japonský režisér, jak film dýchá ruskou duší obohacenou animistickou moudrostí ussurijských Goldů (Nanajců) žijících hlavně v povodí řeky Amur. Snímek vás do sebe vtáhne tak přirozeně, že máte pocit, že se nacházíte na přelomu 19. a 20. století, že nikdo zde nehraje nikoho, že tu prostě všichni jsou těmi, kterými jsou. To vše je umocněno neskutečně dobrou kamerou a hudbou, která zbytečně nevystupuje do popředí, jen zlehka umocňuje celkové pocity. Šestihvezdičková záležitost. (19.01.2013)

Krásná, neuvěřitelně poctivá práce. Maksim Munzuk pro mě nebyl hercem skvěle hrající svou roli, ale opravdový lovez z tajgy. Vyprávění, neuvěřitelně silné okamžiky a příroda nemilosrdné tajgy. Opravdu nádherný film. (13.02.2013)

Chvilku mi trvalo se zpomalit, ale pak sem se do snímku zamiloval...:-) (13.01.2016)

Jeden z najlepších filmov, ktorý som kedy videl. Čím si to zaslúžil? Svojou čistotou spracovania. Po všetkých stránkach geniálny kúsok, ktorému sa nedá nič vytknúť. Takýchto filmov mnoho neexistuje, bezchybných od úvodných titulkov až po samotný záver. Hudba, prostredie, herci, scény a myšlienky vytvárajú neprekonateľnú atmosféru. Nádherné prírodné scenérie dokonale podfarbené hudbou, kde tu nejaký dialóg, ktorý je realistický až po posledné slovo či myšlienky hmatateľné bez použitia jediného slova. Množstvo nádherných scén, z ktorých bola pre mňa najpôsobivejšia tá, v ktorej dochádza k stretu troch rozličných "civilizácii" (scéna, kde starý Dersu Uzala z kmeňa Goldi a príslušník ruskej armády Vladimír Arseniev hlboko v horách nachádzajú starého Číňana). Film, ktorý je schopný prehovoriť do duše každého pozorného diváka. (06.01.2010)

Jednoduchý emocionálno krásny príbeh . Netušil som do čoho idem a po 5 minútach som ho chcel vypnúť , ale moja intuiícia my zavelila počkaj a dobre urobila. Tak úprimný film ktorý poukazuje na lásku k prírode som ešte asi nevidel . Pre Dersu Uzalu bola tajga spálňou,kuchyňou i obývačkou a tak ako sa mi vieme pohybovať po našich bytoch on sa vedel tak isto pohybovať po Tajge.Tak ako my čítame knihy on vedel čítať vo veľkej knihe prírody.Bol to chlap ktorý bol spätý s prírodou ako dieťa s pupočnou šnúrov a preto tak trpel keď prišiel do mesta.Bol ako Usurijský Tiger zavretý v klietke menom Mesto , kde platia zákony ktoré sa vymykajú jeho chápaniu. Film sa určite oplatí pozrieť napriek tomu ,že už ho poznačil zub času ak by prebehla na filme digitalizácia zážitok by bol ešte väčší! (23.03.2012)

Možná byla chyba dávat si ho hned následující den po Lidském údělu, ale ta totální adramatičnost mi prostě nesedla, uspávala tak, až jsem si film musel rozpůlit, což se mi běžně nestává. Třeba někdy příště, až budu naladěn nechat se unášet přírodní lyrikou. (Ovšem Děrsovo „tvajó plóchoje ljúdi“ za mnoho bodů.) — No a napodruhé opravdu o hvězdičku zvedám, mimo jiné díky tomu, že jsem v mezidobí vyměnil DVD od Řitky s neanamorfním a surově ořezaným obrazem za verzi z Levných knih, která sice pro změnu trpí na blikající barvy a výpadky zvuku, ale dá se z ní aspoň vytušit, že ten film je vizuálně opravdu krásnej a jak důležitá ta krása je pro to, co chce říct. Podrobnosti viz Madsbender. (17.12.2012)

Zvláštní originální náročný snímek, který se mi jeví při svém rozvláčném tempu spíše jako dokumentární, k čemuž přispívají i skromné dialogy. Nesdílím všeobecné nadšení, protože se mi zdálo, že je zde málo dějových či dramatických situací. Obsazení hlavních dvou rolí je dobré, ale ani jedna z postav mne citově nezaujala. Stejně tak další doprovodné vedlejší postavy jsou nevýrazné a nezapamatovatelné. Kladem je určitá přirozenost a ocenit lze i natáčení drsného života v divočině a krásné přírodní scenérie Sibiřské tajgy. Jedno shlédnutí stačilo. (09.11.2015)

Kurosawa opět dosáhl svých kvalit. Po rozchodu sToshiro Mifunem a po poněkud rozháraném Dodesukaden je zase tím známým mistrem silných příběhů. Myslím ale, že až moc "silného". Odlišnost povah prostého lovce Uzaly a vzdělaného vojenského kartografa Arsenjeva působí jako ze skautské knihovny malých svišťů. Také konflikt mezi agresivní civilizací a krutou ale krásnou přírodou, jak se nakonec promítne do osudu našich hrdinů, nemůže skončit jinak. Proto plačte, pro tohoto lovce už zde nebylo místo. (03.01.2009)

Trochu netypický Kurosawa. Je tam znát sice velký ideologický vliv Mosfilmu, ale Kurosawa měl asi nakonec vše pevně v rukou. Akorát mám výhrady k práci kamery, která se mohla občas více pokochat na nadherné přírodě v trochu širších záběrch. (28.05.2009)

Překrásně magická, dojemná síla jímavého příběhu, nadčasového tématu a skvostného vyprávění strhne svým pomalu a jednoduše zobrazeným poselstvím člověka svázaného s přírodou. Pane Kurosawo, byl, jste a budete navždy jedním s největších režisérů. Jdu do toho znova. (28.07.2010)