Děrsu Uzala

Děrsu Uzala ma milo prekvapil. Prekvapil ma ako film a aj jeho hlavná postava lovca samotára. Priateľstvo, ktoré vzniklo pri skúmaní ussurijskej oblasti medzi Dersom Uzalom a ruským kapitánom a cestovateľom je na celý život. Ich spoločné putovanie tajgov, ktorá na jeseň hýri krásnymi farbami, Akira Kurosawa natočil bravúrne. Aj keď sa na plátne nič nedeje, je stále na čo pozerať. Príroda je nádherna, ale počasie v tajge veľmi zradné, o čom svedčí výborná scéna, keď Dersu s kapitánom zablúdili a museli ostať v noci spať pod holým nebom. Hoci mi bolo od začiatku jasné na čo potrebujú rýchlo nasekať trávu, to ako Dersu využil statív, chce pochvalu. Dramatická časť v závere mi prišla trošku narýchlo, ale celkovo hodnotím film veľmi vysoko a pri najbližšej príĺežitosti si ho rád pozriem znova. 100%. (07.08.2010)

Muž z civilizovanější oblasti Sovětského svazu a muž z té druhé, tvrdší a drsné sibiřské části tohoto obrovského státu. Jejich setkání, přátelství, předávání životních zkušeností, pohled na život a následně přizpůsobování se jednoho z nich způsobu života toho druhého – to vše lze sledovat v tomto snímku Akira Kurosawy ze sedmdesátých let minulého století. Krásný snímek o tom, že starý strom nepřesadíš, i kdyby jsi mu poskytnul sebelepší podmínky. Životní pravda, která platila, platí a bude platit navždy. .... A pokud máte kvalitní obraz a ne ten z "Levných knih", vychutnáte si tento příběh ze Sibiře až do dna. (29.11.2008)

Akira Kurosawa tentokrát nezvykle nejaponský, nesamurajský, sovětský. A přitom byl tento krok stranou krokem geniálním. Příběh lovce Děrsu Uzaly a kapitána Arseněva nepůsobí přitom jako narafičená past na sentimentálního diváka. Vše je velmi reálně a ta nádherná příroda musí dostat každého. Na mně působí hned několik scén velmi silně. Je to trhání trávy, aby ti dva přes noc neumrzli, dále scéna, ve které se Děrsu topí, ale je jich víc. Kurosawa ukázal svou další tvář a není pochyb, že se to vydařilo. Moc "loveckých" filmů mne nenapadá, ale tenhle bude určitě z nejzdařilejších. (10.05.2009)

Film jsem viděl naposled někdy v těch sedmdesátých letech a měl jsem jej v paměti zařazen jako celkem dobrý dobrodružný film. Nové shlédnutí byl trochu šok. Netušil jsem jak moc je ten film také duchovní. Postava Uzalova hodně mi připomněla postavu indiána Quonaba ze Setonova Rolfa zálesáka. Podobný osud, podobná přírodní filosofie. (15.03.2015)

Krásny ľudský film, nielen o dobrodružnom živote ruských geografov na Sibíri začiatkom minulého storočia, ale predovšetkým o sile priateľstva a medziľudského vzťahu. Hoci nepatrím medzi obdivovateľov filmov A. Kurosawy, tento výpravný príbeh o dobrosrdečnom a statočnom človekovi z východoázijského loveckého kmeňa ma chytil za srdce. Film oplýva niekedy až zdĺhavými, ale inak krásnymi poetickými zábermi z prírody, avšak o prekvapivé zvraty nie je núdza ani s náhlou zmenou prostredia. Zdanlivo šťastné vyústenie tragických udalostí spojených s vysokým vekom Dersuho končia pomerne silným stretom "ľudovej" povahy s moderným mestom a zákonom. Myšlienkovo i umelecky silná záležitosť. (95%) (Challenge Tour 2019: 52 rokov filmu za 52 týždňov) (01.01.2019)