Hovory s TGM

Musím říct, že převládá spíše mírné zklámání. Já čekal především vybroušené dialogy v podobě názorových střetů, argumentačních rozborů, ale Pavel Kosatík chtěl jít zjevně jinou cestou. Vytvářet témata k zamyšlení směrem k denšnímu publiku, které vkládal do úst dvou našich historických velikánů. Ještě mě trošku trápila zkratkovitost dialogů a dokonce jsem měl občas i rozporuplný pocit, třeba ton a slova, který volil TGM v podání Martina Huby na Aloise Rašina zněji vysloveně pohrdavě a ač TGM netrpěl láskou směrem k Rašínovi, měl k němu velký respekt, takže dost pochybuji o takových výrocích. Uznávám však, že mnoho vět znějících ve filmu má svou váhu a sdělnost. K Martinu Hubovi nemám nějak zasádnějších výhrad, ale Jan Budař, nevím mezi kolika a jakými herci se v castingu vybíralo, ale působil na mě spíš jako výplň do dua a ne jako spolutahoun. Jako divadelní představení by to mohlo být docela zajímavý. (20.04.2019)

Výnikající film ke 100. výročí vzniku Československé republiky. Upřímně jsem byl původně zaskočený, že Karla Čapka (mého velice oblíbeného autora) bude hrát Honza Budař, přece jenom mám v paměti Josefa Abrháma, oba jsou úplně jiní. O to víc jsem byl překvapený, jak věrohodně Honza Budař spisovatele Čapka ztvárnil. Na filmovém plátně nebyl Jan Budař, ale Karel Čapek. A není divu. Na brněnské premiéře v kině Scala, která se odehrála 28. října 2018 a které se zúčastnili hlavní představitelé, nám Honza Budař sdělil, že Čapka poměrně dlouho studoval, přečetl řadu jeho knih, dokonce několik týdnů psal perem a chodil po místech, které měl Čapek rád. Výsledek je tak excelentní (31.01.2019)

Při koukání jsem si říkal, že je to hodně podobné Českému století, a bum, scénář Kosatík, tak to jsme doma :). Výborně napsaný dialog dvou významných mužů, lemovaný krásnou krajinou. Některé Masarykovi názory opravdu zanechají dojem: "Pravda je to co vidíte, a pak si to ověříte". Myslím si, že lidé si odnesou i nějaké ty novinky, jako třeba Štefánika a jeho sklony k fašismu (U nás totiž existuje takový milný názor, že kdyby Štefánik žil, tak bychom se hranic nevzdali.. Omyl, ještě bychom se spíš dobrovolně přidali k Říši). O herectví obou protagonistů se není třeba zmiňovat, na tom celý film stojí a padá. Za povšimnutí stojí i povedená kamera, která navozuje velmi dobrou dobovou atmosféru. (28.10.2021)

Jak vyplyne na konci, debata o vydání, nebo nevydání knihy - která je v podstatě jediným rámováním celého příběhu - umně celé Hovory s TGM obalí do sexuálního tématu. Jedná se o jednu z mnoha drastických odboček od století starého zdrojového materiálu, který se zaobírá jak Masarykovým životním příběhem (který by na plátně otevíral možnosti pro mnohem výpravnější scény, než je hodinová procházka po zahradě), tak např. jeho filosofií realismu, vztahem k náboženství a tehdejší geopolitickou situací. Tyto odbočky mají pravděpodobně tématiku intelektuálních debat s prezidentem přiblížit řadovějšímu podniku a glorifikovanou, až deifikovanou postavu TGM pravděpodobně i polidštit. Dojde tedy i k naprostému překrucování Čapkova svědectví o sobě samém i samotném prezidentovi - ať už se jedná o Čapkovy zápisky do notesu, Masarykově filmové prchlivosti a rychlé mluvě či o tom, jaký vztah má k pravdě a lži. Spolu s televizní kamerou a střihem se tak bohužel jedná o naprosto průměrný filmový zážitek, který hravě strčí do kapsy kterýkoli díl Českého století. (09.04.2019)

Filmů o důležitých nebo zajímavých osobnostech českých dějin bylo v posledních pár letech natočeno vícero. A prakticky bez výjimky jsem měl na konci ambivalentní pocit. Na všech byl znát potenciál, každý měl něco výjimečného a vždycky jsem si byl jistý, že zážitku něco chybí, případně mohl být výsledek mnohem lepší. To neplatí o Lídě Baarové, ta je špatná celkově. Hovory mají perfektní námět, skvělou strukturu vyprávění a jakkoliv překvapivě se mi původně Budař do role nepozdával, i výborné herce. Tentokrát nemůžu zkritizovat ani scénář. Ano, konverzace občas působí podivně šroubovaně a na řadě míst je znát, že herci jen recitují naučený text a s řečeným se neztotožňují. Huba se s tím popral mnohem lépe, ale bohužel ani z něj jsem necítil prožitek. Na druhou stranu dialogy nepůsobí banálně a v jejich slovech je toho hodně k přemýšlení. Možná jsem od filmu čekal ostřejší konflikt, možná větší emoce, nebo větší přirozenost. Za shlédnutí film určitě stojí. Minimálně pro toho úplně jiného Masaryka. I když, kdo zná ho zná víc, než z názvu náměstí, pár soch, záběrů z Hledání ztraceného času či několika donekonečna opakovaných citátů a tradovaných historek? (29.10.2018)