Příběhy slavných - Série 4 (2003) (série)
Režie:
Dan WlodarczykObsahy(1)
Rudolf Deyl ml. vyrůstal v hereckém prostředí a před kamerou se objevil poprvé už v sedmi letech. Herecká dráha mu tedy byla předurčena. Lidé si jej pamatují z jeho divadelních a filmových rolí, výrazně se uplatnil i díky novým médiím – v rozhlase a televizi. Po svém otci zdědil nejen herecké povolání, ale i vášeň pro koně a sázení. Obdivoval balet, dvě z jeho tří manželek byly tanečnice. Byl nadšeným fotografem a filmovým amatérem. O jeho charakterových vlastnostech vypovídá i postoj, který zaujal, když odmítnul podpořit odsouzení herečky Jiřiny Štěpničkové. Dokument se opírá o rodinné amatérské filmy, jejichž autorem je Rudolf Deyl sám. Dosud nikdy neuvedené záběry pocházejí z let 1956 až 1967 a zachycují především prázdninové cesty a volný čas. Amatérské záznamy ze soukromí jej odhalují v kontrastu s ukázkami filmových rolí, které mu přisuzují určitou šarži či typ. (Česká televize)
(více)Recenze (5)
líbila se mi moudrost hercovi kolegyně "člověka si pamatujeme tak starého jak umře". Chodit předraženými ulicemi Londýna jak chudák a být šťastný je obdivuhodné. ()
Ač hrál necharaktery sám charakter...a to není málo... 😉 ()
Objevná přínosnost - tak lze nejlépe charakterizovat tento dokument, který je dnes sám o sobě mimořádně cenným historickým faktem. Člověk se jen vžívá do pocitů jeho vynikajícího otce; na prahu devadesátky ukládat syna na věčnost - to je opravdu strašná věc a hrozný pocit. ()
Charakteristický hlas a výrazná tvár, dnešnou mládežou už herec zabudnutý. Jeho smrť prišla priamo pred očami svojich kolegov, keď pri natáčaní Šialene smutnej princezny dostal infarkt. A keďže hral kráľa, film takmer nedokončili. Až neskôr ho nahradili Záhorským. ()
Almanach drbů, ordinérních žertů a nahodilých vzpomínek, v jejichž bezbřehém proudu zcela zaniká osobnost vynikajícího českého herce, jednoho z nejlepších, jakého tato země nosila. Rudolf Deyl mladší by si víc než co jiného zasloužil odbornou monografii, v níž by byla pozornost věnována jeho uměleckému působení v divadle a ve filmu. Jak řekl Břetislav Pojar, za maskou klauna byl ukryt velký charakterní herec, který měl bohužel smůlu v tom, že jeho jméno už na plakátech vzbuzovalo potutelný smích. ()
Reklama