Doktor Mabuse, dobrodruh I.

Dr. Mabuse je kombináciou Fantomasa, Houdiniho, Moriartyho a Freuda. Je to geniálny manipulátorský sociopat bez svedomia a s riadnou dávkou cynizmu, takže sa môže stať, že mu budete držať palce viac, ako hlavnému komisárovi a Mabuseho obetiam. Podstatné ale je, že tento dvojdielny film patrí medzi najzábavnejšie krimi trilery histórie a chytí diváka viac, ako množstvo dnešných, omnoho kratších techno trilerov. Je to jedno z najzásadnejších diel nemeckého expresionizmu a asi aj jeho najzábavnejším. Mabuseho prevleky môžeme chápať ako paralelu so životom herca, ktorý neustále a každý deň hrá iné postavy, alebo ako filmového režiséra, ktorý vytvára postavy so svojimi osudmi, s ktorými svojvolne manipuluje. Pokiaľ vám pripadá dĺžka filmu prehnaná, pozrite si ho na dvakrát, asi nie náhodou bol rozdelený na dve časti. Ja som ale pri jeho štvorhodinovej dĺžke úplne stratil pojem o čase. Tento film je dôkazom toho, že aj prostredníctvom čistého žánrového filmu sa dá vyjadrovať k mnohým spoločenským otázkam. (18.02.2013)

Neskutečně napínavá němá mysteriózní kriminálka, které vůbec nevadí její délka, o "nejnebezpečnějším zločinci světa". Podobně jako Fantomas se dokáže namaskovat, podobně jako profesor Moriarty je prohnaný a vypočítavý... a k tomu dokáže hypnotizovat lidi. Je sice pravda, že "nejnebezpečnější zločinec" se jen tak potlouká po kasinech a tahá z lidí prachy, ale co na tom? Právě chvíle, kdy démonický Klein-Rogge sedí u karetního stolku a obehrává a hypnotizuje hejly, jsou na filmu nejpůsobivější. Když hned v úvodu v bakaratu vytahá z floutka Hulla nějakých 170 000 marek, připomnělo mi to scénu z Flemingova Moonrakera a Huga Draxe. Kdepak asi vzal Fleming inspiraci? A k tomu okouzlující hraběnka (píšu to tu jako plus, protože jinak v němých filmech na mě ty cuchty obvykle působí dost odpudivě), servilní nebezpečné Mabusovo služebnictvo... pro mě to utrpělo jedinou vadou - i zde je nápis "horor" hned na druhém místě. Ale to Mabuse není. Což je ale problém můj, nikoli filmu. (03.12.2012)

Mám rád němé filmy, mám rád Langovy němé filmy, ale zatímco Metropolis bylo geniální, Špióni zábavní a Nibelungové alespoň výpravní, tak Mabuse byl pouze dlouhý. Zkrátka mu chyběla velkolepost a zajímavý děj Langových ostatních opusů a já se po celé čtyři hodiny nudil. Pár zajímavých scén by se sice našlo, ale i ty byly děsně dlouhé, takže jsem nevydržel s pozorností. Vypíchnul bych asi tu scénu v divadle, kde si Mabuse v přestrojení pohrává telepaticky se svým protivníkem Wenkem. Bohužel pro mě byl tento snímek velkým zklamáním. (20.07.2012)

To, co dokázal Fritz Lang ve svých dvoudílných filmech, je bezesporu výjimečné. Bohužel tento specifický formát byl vždycky výzvou k uvádění, ať už v profesionálním prostředí nebo amatérském. Často ani specializované archivní projekce neumí dostatečně komunikovat, co to v praxi znamená a propagace a diváci tápou. Nejlepší se takto jeví domácí projekce, typicky skvělé jsou fyzické nosiče z produkce Eureky... Každopádně dodnes váhám mezi mistrovstvím Aud Egede Nissen a Gertrud Welcker, která mě oslnila více, protože jen Rudolf Klein-Rogge je jistým hereckým bohem na první pohled. Geniální příběh Mabuseho je ostatně univerzální pro celé 20. století, samozřejmě jeho počátky jsou už navždy zařazeny mezi nejlepší německé filmy všech dob. (10.02.2009)

Tenhle film se jednoznačně vyznačuje zajímavou atmosférou, nádhernými, někdy až neskutečně temnými obrazy a příběhem, za který by se nemuselo stydět žádné moderní špionážní drama. Fritz Land už v této době dokázal, jak velkým je filmařem a že je předpoklad, že se od něj ještě dalších zajímavých kusů můžeme dočkat. A to se nakonec také splnilo. Co je na filmu někdy možná těžko snesitelné, to jsou až příliš teatrální výstupy, hlavně v závěru je Mabuse až příliš divadelní. K němému filmu to patří a jeho šílenství je tak okázale podtrhnuto. Fritz Lang ale některými obrazy skutečně ukazuje svou filmovou sílu. "M" je ale "M". (15.02.2014)