Režie:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrají:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (více)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(více)Recenze (200)
Mistrovský film, který mě zcela ohromil. Třeba už jen tím, jak moderně působí - přijde mi neuvěřitelné, že ve filmu starém 84 let poznávám důvěrně povědomé motivy z moderních kriminálek. Snad ani nejde docenit, jak invenční a průlomový film toto ve své době muselo být. Nejvíc mě ovšem dostal ten nápad s tím, že se šéfové podsvětí rozhodnou nezávisle na policii chytit hledaného vraha, protože jim neustálé razie policie usilující ho dopadnout kazí kšefty - závěrečné improvizované soudní přelíčení, kdy proti sobě stojí spodina společnosti a dopadený pedofil, má v sobě působivost téměř srovnatelnou se soudním dramatem Dvanáct rozhněvaných mužů. A ještě jeden film mi tahle podívaná připomněla, a sice stařičký horor Příšerný host od Hitchcocka, s nímž má Langův "M" srovnatelnou atmosféru a podobný děj. Ačkoli mi zde s odstupem pár věcí trochu vadí - třeba nepochopitelná naivita dětí, které (ač dobře zpraveny o nebezpečí, které jim hrozí) se klidně nechají vodit kolem ramen cizím chlápkem a kupovat si od něj bonbony a balonky, kristebože!; zmínit lze také řadu otázek, které film vyvolává, aniž by na ně dal odpovídající odpověď - třeba proč vlastně vrah poslal do novin svůj dopis, když přitom nechtěl, aby ho chytili, nebo kam se poděla jeho ostražitost, s níž předtím bezproblémově zabil dvě děti, aniž by ho někdo při tom přistihl - ve svém celku mě tento film zcela přikoval k obrazovce a nesmírně mě bavil. Fascinující už je třeba jenom sledovat, jak se v té dobové dokonale profízlované společnosti postupně utahuje kolem vraha smyčka, z níž není úniku. K jeho dopadení není potřeba žádná sofistikovaná policejní technika ani testy DNA a podobné moderní vychytávky, ale docela primitivní postupy na způsob domobrany. V této části je mimochodem film zcela nejpůsobivější, když ukazuje, jak je podsvětí ve svém fungování mnohem efektivnější, než policie ochromená svou byrokratickou tíhou a neochotou lidí sdělovat jim jakékoli infomace. Pro mě osobně rozhodně jeden z nejlepších předválečných filmů, co jsem kdy viděl - je to nesmírně působivý a silný film, a možnost ho vidět se rovná velkému zážitku. Závěr mě zcela rozerval na cucky. ()
Skvělý rozbor vražedné viny či neviny psychopatického vraha. Film prakticky neobsahuje žádnou hudbu, ale stejně se nám vryje do paměti melodie, kterou si Hans Beckert (skvěle zahraný Peterem Lorrem) píská vždy, když ho přepadne záchvat vražedného šílenství. Na svou dobu opravdu velkolepý Langův film, který si právem zaslouží plné hodnocení a místo mezi nejlepšími snímky 30. let minulého století. ()
Musím uznat, že tohle si Fritz Langovi povedlo o pořádný kus více, než ta o tři roky starší sračka Metropolis, u které jsem málem pošel nudou. Tohle bylo velmi vydařené. Zajímavé téma, správně poblblý vrahounek, davové šílenství a ideálně tísnivá atmosféra nejistoty a strachu. Do děje vskakujeme celkem netradičně až v situaci, kdy už se vrahounkovi pár dětí podařilo odkrouhnout, což je super. Každý milovník kriminálek by se neměl leknout stáří filmu a rozhodně dvě hodinky tomuto snímku musí věnovat. Je to velmi příjemné osvěžení, vzhledem k tomu, že veškeré kriminálky současnosti se točí dle stejného schématu. Myslím, že filmu trošku ublížilo zavedení mluveného slova. Režisér se ho evidentně nemohl nabažit a těch kecacích scének je zcela zbytečně moc. Nejsou špatné, ale jsou brutálně stereotypní. Přes spousty pozitiv jsem si u snímku nepohonil a ani jsem neabsolvoval kinematografický orgasmus, jako hromada uživatelů kolem. Naprosto chápu, že při pohledu na něčí stín na sloupu se leckomu postaví....chlupy na koleni. A co teprve závěrečný soud? To už jistě stříká...pot na všechny strany. Bohužel, až takhle jsem snímek neprožíval. Jisté kvality však odepřít nelze. Respektive lze, ale lhal bych. 3* ()
Rovnaké pocity ako som mal pri Metropolise. Vo veľkej väčšine stopáže úžasne progresívne podaná perfektná story. Ale miestami tááááááákto rozťahaná rozprávačská bezradnosť príliš poplatná svojej dobe. To nič nemení na tom, že ide o jeden z najvýraznejších, navýznamnejších a možno aj najlepších diel kinematografie. Ale nedokázalo mi to naplno učarovať 9/10 ()
Vím, že hodně lidí naštvu, ale musím to napsat - M je zatraceně nudný snímek. A přitom téma - vrah malých dívek řádí ve městě a policie nemá jedinou stopu - je opravdu zajímavé. Nicméně, tohle byla opravdu nuda. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tomuhle filmu by prospělo prostříhat o dobrou půlhodinu minimálně, pak by to hned byla jiná podívaná… Na druhou stranu, abych nebyl vyloženě negativista, líbila se mi (spíše) ta druhá půlka filmu - postupné stahování smyčky kolem vraha, jeho "označení" a následný "lidový" soud… To byly scény, kdy jsem alespoň trochu pochopil, co dělá tenhle jinak nevýrazný snímek na IMDb na 58. místě. Hlavně díky konci jsem se rozhodl pro tři hvězdy, ale pochybuju, že někdy budu chtít tento film vidět. A IMHO tenhle film nemá na té pozici na IMDb co dělat, ale co já s tím nadělám, že… 50 %. ()
Galerie (33)
Photo © Nero-Film AG
Zajímavosti (41)
- Melodie, kterou vrah (Peter Lorre) píská, je scénická skladba „Ve sluji Krále hor“ norského hudebního skladatele Edvarda Griega, vytvořená pro inscenaci Ibsenovy hry „Peer Gynt“. (Kulmon)
- Film je první psychologické drama o sériovém vrahovi. (PinPrick)
- Grafický román na motivy filmu vytvořil Američan Jon J. Muth. Německá verze komiksu vyšla v 90. letech v nedokončeném vícesvazkovém vydání a v roce 2009 poprvé v kompletním vydání v jednom svazku. (classic)
Reklama