Metropolis

Film, který, ač ve své době nepřijat, se až s odstupem let stal "praotcem" sci-fi žánru, kterému vybudoval velmi pevné základy, o které se ve svých inspiracích opírali, a stále opírají, mnozí pozdější tvůrci. Je až neuvěřitelné, jak Metropolis dokázala věrohodně znázornit futuristické velkoměsto, přerod robota v ženu, smrtku s kosou či vizionářské technologie, které se postupem let staly skutečností a rutinou. Možná se někomu s předsudky k němé éře může zdát film úsměvným, pokud mu však dáte šanci, dokážete s údivem ocenit, jak dokázal Fritz Lang beze zvuku nastínit útrapy utlačovaného dělnictva dřící pro blaho vyšších vrstev. Vystačil si s typickými prvky němého filmu, kdy herci musí absenci zvuku suplovat důrazem na mimiku a gestikulaci, výraznými dramatickými prvky nesoucími se na bouřlivé doprovodné hudbě a to vše znásobil vynikající kompozicí obrazu. Pro mě osobně velmi kvalitní zažitek, který jsem jako divák milující sci-fi prostě musel okusit. Nezbývá než spekulovat, jakým dojmem by Metropolis působila, kdy se kinematografie potkala se zvukem o pár let dříve. 90% (08.08.2014)

Hmm asi jsem až moc dítě současné kinematografie, ale Metropolis mě prostě nebavilo... Možná, kdyby mělo tak 50 minut :) (23.05.2015)

6 hviezd pre 150 minútovú verziu. Tú vzkriesilo až Buenos Aires, kde celých osemdesiat rokov skrývali bez ôsmych minút takmer kompletnú verziu a po dvojročnej rekonvalescencii ju vo veľmi dobrej forme vyslali do sveta. A že si film v dobe vzniku našiel jediného fanúšika aj tým bol samotný vodca? Nenechajte sa vysmiať, žiť v tom období, absolvujem ho toľko razy čo bude možné. Nič veľkolepejšieho nebolo, komparz o veľkosti Zvolena a rozpočet, že by sa z neho zaplatila inaugurácia amerického prezidenta. A či sledujeme futuristický Metropolis, jeho bájne záhrady, alebo "len“ podzemie strojov, oči sú do korán. V momente apokalypsy a vzbury robotníkov veľké scény dosahujú až olympských rozmerov, do toho búši majestátny Ruppertzov doprovod a herci hrajú ako o život. Najmä dvojrola Brigitte Helm bola skvostne zvládnutá, jej brušný tanec na plese zbohatlíkov až hypnotizujúci, nehovoriac o mimickom potenciáli. Jej dobrý náprotivok nezaostáva a s Fröhlichom tvorí charizmatický pár. V roli jeho otca som si celý čas predstavoval Lugosiho. Obsah, ktorý sám režisér tituloval ako naivný, má veľa čo povedať aj dnes. Rozdiely medzi spoločenskými vrstvami sú priepastné, bohatí majú stále potrebu manipulovať a tí manipulovaní sa uchyľovať k viere. Pri spoločnom vzomknutí zas bezhlavo prísť o rozum a s sfanatizovaným davom znivočiť všetko navôkol. Tu musel Adolfov tep vyskočiť do astronomických výšin. Záverečný odkaz svetu "hlava a ruka potrebujú prostredníka akým je srdce" nijako nevybočuje z trendov vtedajších veľkofilmov. Vezmite si trebárs Fausta od Murnaua z 26´ a jeho "liebe“ visiace z nebies. Film, ale vôbec nepoškodzuje iba mu dokresľuje optimistickú trojbodku, pričom všetko ostatné hrá v nadčasovosť a vo všetkých ohľadoch dokonalosť. (22.01.2017)

Dal som si Metropolis po druhý raz ani teraz nesklamal, nechávam však bez hodnotenia, lebo som si nie úplne istý či sa to ešte vôbec dá. Treba hneď povedať že je to teda dóóósť dlhé a zvlášť niektoré "konverzačné" scény sú paradoxne rozťahanejšie než je pre nemý film doporučené. Iné ( a dôležité ) scény boli naopak skratkovité či celkom ufiknuté, lebo sa proste stratili v histórii a tak tam prdli len titulok s vysvetlivkami že čo sa malo stať. A tá nová industriálne ladená hudba má síce zaujímavé okamžiky, ale je to len pár neustále sa opakujúcich motívov ktoré začali byť dosť skoro otravné. Ale ako celok to vôbec nenudilo, naopak ponúklo rad vizuálne superštýlových scén ako úvodný pochod robotníkov, transformácia roboženy do ľudskej podoby, alebo halucinácia o pekelnom stroji požierajúcom muklov. Dokonca aj tá pasáž o Babylonskej veži bola pôsobivá, ale najviac ma dostal tanec šialenej polonahej roboMárie v klube pred zástupom slintajúcich čumilov a hrdinove apokalyptické vidiny so smrtkou. Brigitte Helm po transformácii na kybernetickú provokatérku dáva najlepší výkon z filmu, ako sa psychopaticky vyciera, púli oči a kŕčovito vykrúca telo do neprirodzených polôh. Naopak hlavný hrdina je proste len teatrálne prehrávajúci šašo v pančuchách. Ako ďalší sa mi páčil ten slizký uhladený hromotĺk exekútor či-čo to bolo a samozrejme strapatý židovský vedátor Rottwang túžiaci po pomste vládcovi mesta. Inak, je zaujímavé že napriek motívu zdierania robošov odpadávajúcich od únavy pri práci na nezmyselných strojoch ( ten veľký ciferník kde trebalo neustále posúvať ručičky na svietiace body ) tu nie sú zobrazené akékoľvek represívne zložky, žiadny bachari, policajti či iný buzeróni. Ani pri záverečno povstaní keď zničia celú tú megatováreň a všetko zaplaví voda nie je tam nikto kto by sa ich jal spacifikovať a oni tak môžu tancovať v troskách nenávidených mašín. Kulisy mesta budúcnosti roku 2027 z predstáv ľudí z roku 1927 vyzerajú pôsobivo aj dnes, takže ak dokážete prekúsnuť 153 nemých minút tak smelo do toho, ako kinematografický výlet to určite stojí za to. (22.08.2017)

[4,5*]     Konečne som si pozrel toto slávne dielo, úplne prvý film môjho obľúbeného sci-fi žánru. A môžem povedať, že rozhodne sklamaný nie som. Na začiatku som vyše hodiny obdivoval hlavne vizuálnu stránku, tú úžasnú víziu futuristického sveta. Príbeh ma zaujal už menej a dosť ma iritoval až smiešne teatrálny prejav predstaviteľa Fredera, Gustava Fröhlicha. Zhruba ale od stvorenia umelej ženy ma film totálne pohltil, od toho momentu to bolo jedno veľké, strhujúce predstavenie. Už ma bavil aj dej a vychutnával som si fantastické herecké výkony, hlavne Brigitte Helm bola v roli robotickej ženy úchvatná. Výborní boli aj herci v rolách pána Metropolisu a šialeného vedca. Veľmi príjemne ma prekvapili vizuálne efekty (napr. pri vytváraní umelej ženy), ktoré sú jednoducho skvelé, hlavne keď uvážime, že boli vytvorené v dobe, keď počítače boli iba v sci-fi. "Metropolis" je jednoznačne nadčasový film (je málo filmov, o ktorých sa to dá povedať), ktorý bol vo svojom čase absolútne nepochopený, takže skončil ako veľký prepadák ako zo strany divákov, tak aj zo strany kritikov. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (13.08.2021)

Len málo filmov nemej éry má taký silný dopad na diváka a Metropolis je jedným z nich. Myšlienka filmu je nadčasová a mnohé si divák odnesie aj dnes. Môžem len potvrdiť tvrdenia ostatných, emocionálny zážitok z tohoto filmu je neuveriteľný (a zatiaľ sa mu približuje u mňa momentálne nemý film No.2 - Krížnik Potemkin, i keď je ťažko takéto dve veľdiela porovnávať, nakoľko každé patrí do úplne inej kategórie). Kto nevidel Metropolis, nevie si predstaviť, o čo prichádza. Btw. teraz niekedy vyšla na DVD zatiaľ najkompletnejšia verzia (stopáž je okolo dvoch hodín, nakoľko je to pustené 25fps, niektoré scény pôsobia "rýchlejšie" :-) ). Obrazová kvalita je vynikajúca a čo je ozajstná lahôdka je to, že je k filmu dorobená hudba podľa originálneho zvukového doprovodu, s ktorým bol film premietaný (aj keď to u nemého filmu nie je presné) pôvodne. Osekaná verzia s hudbou P.Osborna sa na to nehrabe (samozrejme tým nechcem tvrdiť že je zlá, tiež má čosi do seba...). Každopádne, na Metropolis je tu asi príliš málo hviezdičiek, takže dávam čestných symbolických "5* +" :) (23.07.2004)

Kdybyste chtěli tak jako já dát čtyři hvězdičky: tak opakujte po mně tuhle mantru... "jedna, devět, dva, sedm, jedna, devět, dva, sedm.... (05.04.2006)

Dívat se na filmy jako je tenhle je složité, protože se neubráníte reflexím, které vás vyvádějí ven z rámce filmu - "jak asi mohli tohle natočit", "to je na svou dobu odvážné", atd. Věřte, že takové a podobné věci se vám budou honit hlavou celou dobu, že vám bude až těžko soustředit se na děj, i když ten je z dnešního pohledu beztak stereotypní. Z dnešního pohledu. Z pohledu roku 1927 je stereotypem všechno, co přišlo potom. (29.07.2009)

Absolutní zážitek od začátku do konce! Ne, že by to platilo pro Metropolis obecně, některé momenty nám vzhledem k zažitým konvencím ve vnímání a fungování filmového díla připadají chtě nechtě vtipné, ale tento snímek je v pravém slova smyslu nadčasový. Je zde zvládnuto několik vrstev zároveň - megalomansky pojatá vize budoucnosti, podobenství, milostný příběh, konflikt jedince v rámci (a vůči) společnosti... To, co přichází během a po sledování filmu, je plnohodnotný zážitek a naplňující pocit z této činnosti. Obsahová i formální složka ideálně koexistují a doplňují se. Z toho malého množství němých filmů, které jsem zatím viděl, mi Metropolis připadá po této stránce (vztah forma - obsah) jako nejvyváženější nejen v kontextu německé, ale i celoevropské a možná i celosvětové němé kinematografie, bez Ruska, jelikož rusko/sovětská díla se mi nezdají na podobná porovnávání zrovna vhodná a bylo by lepší je pro tentokrát postavit bokem. Z mého úhlu pohledu se poté jedná (možná pouze dočasně) zároveň o jakýsi pomyslný vrchol němé éry, opět bráno bez Ruska. Na tu dobu neskutečná síla a výpovědní hodnota příběhu, neuvěřitelná flexibilita, s níž Fritz Lang osciluje mezi melodramatičností, futuristickou vizí, alegorií a sociální tématikou, je ohromující a úplný konec, kdy stačí pouze zavřít oči a za pomoci hudby si vychutnat zážitek se vším všudy - to všechno tvoří geniální symfonii. To, co běžně cítím u němých filmů, a zážitek, který jsem měl ze sledování Metropolis, se vůbec nedá postavit vedle sebe. Nejlépe to vyjádřím prostou, otřepanou, ale pravdivou větou: "Existují dva druhy němých filmů. Metropolis a poté všechny ostatní. Bez Ruska." (09.12.2009)

Je to základný kameň všetkého sci-fil filmu. Veľdielo, úžasná realizácia efektov, hudba, herecké výkony. Proste nádhera. Akurát že som pri tom skoro zaspal, čo sa mne nestáva skoro nikdy. Brutálne naťahované scény sú už v dnešnej dobe pre bežného konzumenta nezvládnuteľné. Film si zaslúži 5* o tom niet pochýb, no budú to 4* ako pohľad dnešnej generácie. (19.12.2009)

Keď vezmem do úvahy fakt, že nemé filmy väčšinou prespím a tu som len raz chvíľku zadriemal, že som videl len skrátenú 1 a pol hodinovú verziu a v pozadí hrala živá hlasná industriálna a trefná hudba, tak musím povedať, že to bolo veľmi fajn. Bez týchto okolností síce neviem-neviem, ale za nich ok. (11.09.2010)

Základní kámen sci-fi, který ani na minutu nenudí. Vizuální zpracování je na svou dobu úchvatné. (17.04.2011)

Nádherná megalomanská výprava a jeden z nejlepších němých filmů. Jediná věc co bych vytkla, jsou ty mezititulky. Škoda, že se tento skvost nedochoval celý. (17.07.2012)

Velmi silný film, ve své době nadčasový.Ostatně jako všechny filmy Fritze Langa, ty jeho výtvory mě bavý i dnes. Na svou dobu dosti dlouhé, ale přesto jsem to dal stejně na jeden zátah. (10.10.2012)

Viděno s německými titulky před lety ve Světozoru! Krása a řemeslo sci-fi filmu... (09.09.2014)

Skvělá vize budoucího světa z roku 1927!!...film opravdu stojí zato 90% (24.09.2015)

V tej dobe natočit takýto film to v skutku klobúk dole.Podarilo sa mi vidiet 153 minútovú verziu.Ani na chvilu som sa nenudil a o filme sa dá povedať,že predbehol dobu.Nemalé úsilie tvorcov padlo na úrodnú pôdu.Najviac ma prekvapilo to nesmierne množstvo komparzistov.A poďakovanie si zaslúžia aj reštaurátori toho filmu, lebo bez nich by sme prišli o jeden z klenotov svetovej kinematografie. (30.12.2015)

Že by se v první polovině 153 minutové verze dalo stříhat, je fakt. Scény vzájemných rozhovorů přece u němého filmu nemusí být tak dlouhé, vůbec když je v nich kolikrát pouze jeden mezititulek. Naštěstí se odehrávají v nádherných kulisách, tak je alespoň čas si je pořádně prohlédnout. Stylem vyprávění pomalejší první polovina na nich a samozřejmě davových scénách stojí hodně, což ale není na škodu, kolikrát je to právě naopak. Například takový pochod dělníků na směnu, všichni dokonale sehraní, stejně se pohupující, s pohledem upřeným do země. Nebo práce u strojů, jejich zase až taneční sehranost, navíc u velkolepých strojů. Co se kulis týče, zdaleka to nejsou jen ulice, budovy, jsou to právě i ty stroje, či kancelář Joha Fredersena a pokoj jeho syna. Ale z domů stejně nejvíce zaujme ten od jiných naprosto odlišný, Rotwangův. Právě v něm se také odehrává pro děj filmu zcela přelomová část, sestrojení ženy robota. Výborně natočená scéna, která je posledním klidem před bouří, jenž začíná opět nádhernou scénou a to tancem robota. Brigitte Helm je v dvojroli naprosto úžasná, klidná, hodná Marie a její přesný opak, šílená robotí žena... její výrazy, ale i například cukavé pohyby, hovoří za vše. Z herců ale musím zmínit i Alfreda Abela, jehož herecký projev je na němý film nebývale "klidný" a přesto plný emocí. Ale zpět k tanci a následnému postupnému zániku města. Když jsem chválil práci s komparsisty v první polovině, bylo to vlastně nic oproti tomu, co se děje v té druhé! Ničení strojů, zaplavení města, hotová apokalypsa... Velké skupiny stále někam běhají, přesto zase synchronizovaně, Fritz Lang jim očividně dává řád, jeho práce s komparsisty je fantastická. Upálení je vrcholem této části, finále už "pouze" uzavírá onu osobní linku, ovšem stále velmi silně. Možná jsem si první polovinou nebyl úplně jist, ale z celkového pohledu Metropolis vrcholným dílem filmového expresionismu bezesporu je. 90% (16.11.2020)

Myslím si, že lepší film už natočit nejde. V dnešní době mají sice filmaři k dispozici digitální efekty a nevim co eště, ale i kdyby, tak se Metropolisu už žádný film nevyrovná. Když sem ho viděla poprvé, okamžitě mě uchvátil. Přišlo mi, že trvá snad jen pět minut, ani na okamžik sem nevycházela z údivu. Absolutně předčil svou dobu. Kdybych měla hvězdiček víc, dám mu aspoň 50! (16.11.2004)

Názorná ukázka toh, jak může být dobrý němý film. V době, kdy je film natočen se asi o hereckých výkonech mluvit mnoho nedalo, a tak se člověk mnohokrát pobaví i vyděsí( scéna, kdy je Marie pronásledována šíleným vědcem... )... (04.04.2006)