Tygr a drak

A další hrabání čubičkou proti proudu spokojených diváků. Já jsem to zkoušela, fakt, poctivě jsem to zkoušela: napoprvé jsem se znudila a přepnula zhruba v polovině, napodruhé jsem viděla poslední půlhodinku, napotřetí prostřední část. Pak jsem znovu zkusila, jestli vydržím celý film vcelku a budu povznesena někam do výšin skvostného zážitku. A ne, vážení přátelé, kroutila jsem se, trpěla, snažila se... a nechalo mě to chladnou. Asi je chyba ve mně, třeba to v kině vypadá jinak, monumentálněji, ale já vidím jen průměrný mix dobrodružství a romantiky v hezkém audiovizuálním balení, okořeněný bojovými scénami, při kterých se smíchy počůrá i děcko. Číňani levitující ve větvích stromů, skákající 10 metrů do výšky a 40 do dálky? WTF?! Tohle už nemá nic společného s efektní akcí, to je komedie... Na historický film příliš pohádkových prvků, na pohádku málo kouzelné. Pokud odhlédnu od čínské neznalosti gravitačních zákonů, ani příběh mě kdovíjak nechytil za srdce, neuronila jsem slzičku, nebyla jsem intelektuálně či morálně pozvednuta na vyšší úroveň. Oscar za tohle? Chápu, bylo politicky korektní lézt do zadku Číně... Já naštěstí nemusím a nebudu: pro mě byl tenhle film ztrátou času a jakkoliv jsou dvě hvězdičky zbytečně příkrým hodnocením (vzhledem k nepopiratelné technické dokonalosti), naprosto odpovídají míře mého zklamání (jinak bych dala 3*). 50% (30.03.2009)

Líbila se mi ta retardovaná romance mezi Baiem a Lien, kteří sice jsou superbojovníky, ale co se vyznání vzájemné lásky týče, jsou extrémně plaší a přibližují se k sobě rychlostí dvou želv na zmrzlé kaluži. Souboje jsou solidní, ale třeba v Hrdinovi se mi jevily působivější. Chow je ztělesněné charizma, Yeoh výborně hraje plaché zamilované pohledy a Zhang je skvělá jako mladá dračice. (12.12.2020)

"Dost bylo létání!" A nebo možná právě naopak. Mám to ještě pořád v živé paměti - Hřebejk odjíždí s velkou slávou na předávání Oscarů se svým "Musíme si pomáhat", aby se odtud vrátil poražen filmem, který snad z celé třetiny tvoří souboje a ve kterém Číňani létají ve vzduchu a běhají po vodě, jako by snad soudruzi z Pekingu opravdu dokázali poroučet větru a dešti. A celý svět na to čučel s otevřenou pusou. Jenomže netrvalo dlouho a s podobnými filmy se roztrhnul pytel. Najednou každý lepší čínský film potřeboval nějaké to wu shu a tituly jako "Hrdina" nebo "Klan létajících dýk" udělaly z "létajících Číňanů" docela běžnou záležitost. Co ale zbude, pokud "Tygra a draka" zbavíte jeho létajících kouzel? Prachsprostá nuda. Ve filmu sice hrají moji oblíbení asijští herci (Chow Yun-Fat, Zhang Ziyi, Michelle Yeoh), jenomže celý příběh se neskutečně vleče, nemá potřebnou dynamiku a ani nijak zvlášť zajímavou zápletku. A i to létání působí občas už trochu přehnaně. Za ty boží souboje ale ty čtyři prostě dát musím. (07.09.2007)

S tímhle filmem mám jeden základní problém, dřív než tygr a drak jsem totiž viděl hrdinu a ve srovní s ním tygr a drak mocně pokulhává. vizuální stylizace není zdaleka tak působivá, film je místy značně nudný a hlavně si moc nelíbil celý scénář, obvzlášť ten závěr. pokud chcete vidět asijsskou mystickou vizuální bombu puste si raději skvělého HRDINU. (09.09.2005)

Bojové scény patria k jedným z najlepších, aké boli v 90. rokoch stvorené, ale faktom je, že ma, až na pár šermiarskych fígľov, nestrhli. Herci sú dobrí, ale tiež to nie je niečo, čo by som si dal zarámovať. Dialógy majú hlavu aj pätu, ale žiadna srdcovka to nie je, hoci občas sú dojemné a zaujímavé. Chow Yun-Fat je akčný poloboh, takže má minimum akčných scén, nakoľko ak by ich mal viac, príbeh by sa musel po dvoch minútach zákonite skončiť. Ostatní sú fajn a každý herec dostal kvalitnú príležitosť, až na kvázi komického „strážcu“. Trocha čudné je, že niektoré postavy z deja záhadne miznú. Páčil sa mi padajúci koniec. (11.09.2005)