Manželské etudy po 35 letech

Dost výjimečný dokumentární projekt spolu s režisérčiným Soukromým vesmírem vlastně tvoří docela přehlednou kroniku doby na konkrétních osudech. Klobouk dolů před všemi zúčastněnými, kteří si nechají zřejmě doživotně lézt do soukromí. Kvalita obrazu a zvuku šla zase výše. Jediným menším nedostatkem tedy je, že dává smysl seriál sledovat pouze v řadě s oběma staršími, což je už vždy celkem celovečerní kláda. (26.01.2018)

Tenhle dokument mě baví a chápu, že někteří zúčastnění o natáčení už nestojí. Minulá série byla ještě taková šťavňaťoučká, lidé v nejlepších letech hledající smysl kde se uplatnit, odrůstající děti, porevoluční nové možnosti. To s některými zamávalo a s některými naopak. Líbí se mi, že do tohoto dokumentu byly dvojice vybírány náhodně, podle toho jak chodili na matriku. Třetí série po 35-ti letech mě také baví,ale mám pocit, že pánové jsou pořád ve skvělé formě a dámy, které se věnovaly dětem, domácnosti, ustrnuly na mrtvém bodě a ta dravost tam už není. Tedy po třetí epizodě, takže se těším na další a věřím i v silné ženy.:) (17.01.2018)

Manželské etudy beru jako celek a naproto ideální je sledovat jednotlivé páry vždy v serích za sebou. Je naprosto unikátní sledovat vývoj člověka po tak dlouhou dobu. Nejen jeho fyzickou změnu, ale také osobnostní. To jak se vyvíjí především po narození potomků je zajímavé srovnávat třeba s osobními zkušenostmi. To nejlepší, co kdy Třeštíková udělala a doufám, že to dotáhne až do "konce" závěrečnou sérií... (23.03.2023)

Když se začala vysílat řada po 35 letech, rozhodli jsme se sjet to celé od začátku. Ty první roky, kdy se mladé páry plné lásky rozhodovali co dál se životem byly super. Třeštíková byla nenápadná, nikam nikoho netlačila a snažila se ukázat pohled do života běžných lidí. Kontrast charakterů byl cítit už tady a mohli jsme tipovat, které páry vydrží a které se rozpadnou. Trošku taková TV show. Po dvaceti letech bylo naprosto boží. Podchytilo to asi největší období, éru šílených devadesátek a tvořivost jednotlivých protagonistů. Tady byly největší změny, zvraty a bylo to nejvíce zábavné, ale i poučné. Některé páry mě inspirovaly k tomu, jak v životě nepostupovat. Etudy po dvaceti letech tedy ode mě mají ultimátní hodnocení, protože předávají nejen dokumentární pohled, ale i hodnotu a poselství. Myslím, že ovlivnilo spoustu diváků. Poslední díl po 35 letech byl slabší. Spousta protagonistů odmítlo natáčení, čemuž rozumím. Zásah do soukromí musí mít velký dopad na jejich životy. Jedná se o takové shrnutí života, tak jak jednotlivci dopadli. Bylo to místy smutné (tedy většinou), ale nemělo to ten správný drive. Možná by bylo zajímavé více se věnovat stopám dětí, ale je pravda, že tím by byla v rozporu korespondence s původním párem. Celkově vzato se jedná o zajímavý cyklus, za který si Třeštíková zaslouží metál. Dočkáme se i dílu po 50 letech? (02.02.2018)

Mě tento, dle mého názoru přeceňovaný formát, nijak neokouzluje a nebaví. Nikdy nemůže jít o autenticitu, protože je tu vždy přítomen objektiv kamery a minimálně tři lidé ze štábu, kameraman, režisérka a zvukař. Tak jak se chcete chovat tak jako, když jste sami? Navíc mi tento experiment přijde jako taková lepší Peep Show. Koho budou třeba za 50 let zajímat tyto postavičky, kterým se dala důležitost, protože si je režisérka náhodně vybrala? Čím jsou jinak zajímaví, aby se o nich točila tato sága? Přitom chybí dokumentárně zpracovat řadu významných osobností našich dějin. Ale to není holt tak populární, zde si dokumentarista velkou popularitu nevydobude. (30.03.2018)