Pomoc!

Tohle se nedá nemilovat. Přirovnání k Monty Pythonům je zcela namístě z hlediska podobnosti stylů humoru, tím že je to také britské a samozřejmě suché a ujeté. Z hlediska historického už srovnání lehce pokulhává, jelikož Monty Pythoni začínali být vidět (slyšet) až roku 1968, mám pocit. Jenže na druhou stranu se nechali velice inspirovat jednou francouzskou humoristickou skupinou snad z 50tých let - na jméno si nevzpomenu. Takže si to přeberte každý sám. (10.08.2007)

Tahle místy až dadaistická, ale spíše jen dobově ztřeštěná hudební komedie staví svůj úspěch především na dvou faktorech - 1. na beatlemánii (tenhle film je její marketingový důsledek), čili nesmírné oblibě ústřední čtveřice nejen v Anglii zbožňovaných muzikantů (a na tom, že stačí obsadit hochy z Liverpoolu a kasovní úspěch je zajištěn) 2. na dobové oblibě podobně ztřeštěných špionských komedií, jejímiž asi erbovními představiteli jsou komedie o Růžovém panterovi s fenomenálním Peterem Sellersem, a v meritu věci vlastně také navazují na sérii o britském agentu Jamesu Bondovi, jehož mnohé peripetie s nepřátelskými agenty jakoby z oka vypadly peripetiím, které mají The Beatles. Když budeme hledat styčné plochy humoru, s nímž operují tvůrci filmu Help, jisté stopové množství humoru kupříkladu takových Monty Pythonů a tedy specificky britského vidění reality jakožto projevu dobové britské nadvlády a evolučního triumfu (reflektované v mnoha projektech BBC) bychom tu také jistě našli (viz Všeobecně známý palác atd.)... Help se jistě nevyrovná fenomenální Žluté ponorce a nebýt hudební složky, šlo by v podstatě o praštěnou, ale nudnou a omšelou komedii, každopádně The Beatles jsou fenoménem, který na sebe nabalil a dokázal unést ledacos... Z odstupu více než 40 let hodnotím mírně nostalgicky jako slušný nadstandard, kdybych ale byl současníkem tohoto snímku, nevím, nevím, jestli by mi nesymbolizoval úpadkovost středního proudu. Prostě nebýt to Brouci... (08.12.2007)

Beatles ve filmu zpívají sedm písniček, z toho čtyři složil John (Help!, You´re going to lose that girl, Ticket to ride a You´ve got to hide your love away), dvě Paul (The night before, Another girl) a jednu George (I need you). - - O textu a názvu titulní písně, která je jedním z největších hitů skupiny, John později řekl, že písní opravdu volal o pomoc. Byl v té době závislý na drogách, cítil se vyčerpaný a osamělý, trápily ho deprese a přemýšlel o sebevraždě. Ve filmu to naštěstí vůbec není poznat. - - Na natáčení na Bahamy si brouci vzali samé letní a plážové věci, ale bylo jim tam pak velmi chladno, protože tam zrovna panovala kalendářní zima. - - Při výbuchu nastražené bomby během hraní curlingu šlo o skutečnou nálož. Ringo později vzpomínal, jak s Paulem uháněli několik set metrů daleko a pak se ještě uklidňovali cigaretou marihuany. - - Vztah samotných Beatles k filmu nebyl jednoznačný. "Byl to dobrý film, ale nebyl to náš film," řekl o mnoho let později Paul. (27.06.2009)

"Natřou mě na rudo a pak podříznou. Jiné náboženství ... myslím." Je pět hvězd objektivním hodnocením? Není, ale kdybych se snažil být objektivní, tak skončím někde u dvou hvězd a to nehodlám dopustit. Já jsem totiž velkej fanda Beatles a album Help! jsem nadšeně ošoupal na LP, CD, MP3 a nyní mi přestává hrát už i ve formátu FLAC. Pro mě je tohle o Beatles, o klipech k jejich skladbám a těch pár vtípků s obětí bohyně Kálí beru jako snahu mě pobavit. To umím ocenit. A taky jsem se poučil o tom, že jízdenka dá polévce lepší chuť, jak se zneškodňuje tygr Ódou na radost, jak se hraje baskytarovej part na tělo slečny ve spodním prádle a jak se provádí nenápadná ochranka tankovým praporem. Když o tom tak přemýšlím, tak z mýho subjektivního pohledu je těch pět hvězd vlastně hrozně objektivních. (15.05.2019)

Snad omámeni úspěchem Perného dne, dali se Brouci podruhé dohromady s Richardem Lesterem a svým fanouškům připravili k nové desce dárek v podobně těžko ukoukatelného devadesátiminutového videoklipu. Zápletka spočívá ve snaze jisté skupiny podivných lidí získat vzácný prsten z Ringovy ruky. Vršení ztřeštěných situací a hlášek nedávajících smysl (nikoliv vtipným způsobem) je občas přerušeno nějakou písní, jež s okolním děním vůbec nesouvisí. Hoši se zjevně bavili, já, až na jednu výjimku (Alpy), nikoliv. Perný den, fungující na podobném principu, alespoň obsahoval jakž takž normální humor (tedy: bylo patrné, čemu se smát) a nedějovost dokázal zužitkovat ve svůj prospěch. Help! je již zcela neukotveným, z řetězu odpoutaným řáděním. Jeho jediný přínos bych viděl v raném prezentování později nadužívaných možností rapidmontáže. 40% Zajímavé komentáře: genetique, Radek99 (24.10.2008)