High Flying Bird

To je celý Soderbergh. Dokáže natočiť skvelé filmy, ktoré majú silné vedlejší účinky. Občas zvolá hviezdnych parťákov a skrz iPhone privedie diváka do nepríčetnosti. Na druhej strane zaletí pomocou Solarisu do Berlína zabrániť nezáživnému spiknutiu a cestou domov chytne nudnú nákazu. Jeho filmografia je rozporuplná ako u máloktorého prvoligového režiséra. Tentoraz si zobral znova do ruky mobil. A je z toho "Jerry Maguire" pre Netflix, ktorý filozofuje v zákulisí multimiliardového biznisu menom NBA. Veľa rozhovorov s veľkým počtom kombinácii jeden na jedného, ktoré nepriniesli nič obohacujúce. Či už informatívne, alebo pocitovo. (04.05.2019)

Čo všetko sa deje v športovom zákulisí (a v jeho najvyšších sférach), keď trebárs v zbožňovanom NBA (National Basketball Association), nedajbože dôjde k tzv. výluke, používaný ang. výraz je LOCKOUT, tak na to veľmi dobre „hvízda” práve-“Vysoko lietajúci vták” , ďalšia filmová novinka od Stevea Soderbergha v roku 2019, a to z čoraz populárnejšej „dielne” NETFLIX, kde vznikajú také projekty, ktoré by inak veľké, filmové štúdia asi rázom zmietli zo stola, aj keď napríklad za nimi stoja renomovaní, oscaroví tvorcovia... A tým „vtákom ohnivákom” je pravdepodobne nikto iný, než manažér Ray Burke, ktorý zastupuje takéhoto profesionála-basketbalistu, Ericka Scotta, kedy im zručne sekundujú ďalší, t.j. „Jokerova, pot. frajerka, Vulkánec Spock, či ešte aj taký Dale Cooper” a cetra , keď medzi týmito postavami dochádza ku všelijákým vzťahom, ktoré nie sú vždy úplne najideálnejšie, pričom sa mi väčšinou zdalo, že ťahajú za kratší koniec oproti Rayovi... ? Netreba zabúdať ani na to, že tu sa rozpráva neúrekom, v jednom kuse, ako o preteky, a tak práve v tomto okamihu, nepoviem úplne od veci, že je to strašne ukecané, až to miestami bolí, ale i napriek tomu, dokáže Soderbergh nakrútiť i takú, obyčajnú, voľnú chôdzu postavy, ako niečo maximálne štýlovo pôsobivé, často to máva veľký šmrnc, kde všade umiestňuje uhol svojej DP, a kde urobí svoj strih, ó áno, natočil to vskutku pozoruhodne. Nečudujem sa tomu, pretože je tým odjakživa povestný, a mne osobne sa tento režisérsky chameleón čoraz viac pozdáva, až to nie je pre mňa „úplne najideálnejšie” ... PS: Snímok o baskete, v ktorom ale vôbec nie je vidieť citovanú hru, iba v miniatúrnych náznakoch. (26.10.2019)

Facebook called and said they'd pay you and Umber for streaming rights to your one-on-one. / How much? / It don't matter. I told 'em no. / Fuck you do that for? / 'Cause Netflix wants a sit-down tomorrow. Soderberhovy filmy provází občas přívlastek "procedurální". Představíte-li si pod tímto označením analytickou nudu, možná se subjektivně nemýlíte. Ale do kina bych s vámi na váš oblíbený biják nešel :-) Soderbegrh je navíc brilantně pokrokový v mezích zákona. A geniálně levný: Natáčelo se (opět) na iPhone, nastavený obrovským sklem, což mile dokumentuje ambivalenci Soderberghova mainstreamovo-podvratného přístupu. Bez ohledu k mé afinitě k open-source a lacinému hardware musím přiznat, že výsledek je digitálně krásný. High Flying Bird je poučnou exkurzí do prostředí NBA konkrétně a jakékoliv korporátní sračky obecně. Pozorný divák se brzy zorientuje i bez zdlouhavého vysvětlování: Zájmy funkcionářů a "majitelů" basketbalové ligy jsou v rozporu se zájmy profesionálních hráčů, amatérských spolků a fanoušků. Brutálně potlačován je komunitní rozměr sportu a všechny legitimní důvody, proč se jím vůbec zabývat na jakékoliv úrovni kromě dolování zisku. O prachy a moc jde dost možná nikoliv v tomto pořadí - a Soderberhovi ke cti jde, že i v jeho filmu jde o skoro výhradně o keš nikoliv pouze upoceným deprivantům v zasedačkách, ale i niggas, lačných smluv s gigantem a s prodejci kecek. Hlavní, poněkud odtažitou postavou filmu, je obratný dělník ligy Ray Burke s tváří André Hollanda, srdcař, který (možná - o záměrnosti událostí nemusíme být filmem přesvědčeni) potřebuje přerušit výluku soutěže, kterou v naději na lepší základ vyjednávání prodlužují funkcionáři. Soderbergh společně se scénáristou představují hypotetický sled událostí, které ilustruje, že jistota těch, kteří se domnívají, že třímají otěže byznysu pevně v rukou, je iluzorní. Z vyznění je též zřejmé, že Soderbergh čte, a nikoliv jen VZPOURU ČERNÉHO ATLETA Harryho Edwardse. Jestliže překousnete, že se s vámi Soderbergh nemaže a souvislosti pochytáte až jaksi v průběhu, obdržíte materiál k přemýšlení nejen o košíkové. I love the Lord and all His black people. (08.11.2019)

O basketbalovem zakulisi jsem vedel kulovy. Ale to mi nezabranilo film si uzit. Je teda potreba byt fakt pozorny, protoze tempo je kulometne. Ale ted jsem odbornik na vyluky NBA! Je to ukecane, chytre a prijemne civilne natocene. A ze je to natocene na iPhone? Obraz to ma moc hezky, ale bylo to natocene spis jednodusseji. Soderbergh se neposuti do zadnych divokych her s hloubkou, s ostrosti, nebo se svenky. Jak jsem jiz psal, je to natocene prijemne civilne, jednodusse a chvilemi az divadelne. Coz neni nic proti nicemu. V nekterych zaberech mi ale prislo skoda, ze nezapojili vic osvetlovace. Prirozene svetlo bylo vestinu stopaze fajn, ale v dvou, trech scenach bych radsi videl vic detailu v hercich nez svetle pozadi (krasny vyhled na mesto) a tmave tvare. (31.01.2020)

Soderbergh od diváka vyžaduje alespoň základní znalost, co to obnáší a komu jde o co, když je v zámoří v lize výluka a vyjednává se nová kolektivní smlouva. Pokud vám je toto cizí, tak se v tom ztratíte již v úvodní scéně. Jinak je to v podstatě chladný zákulisní ochcávací "heist bez heistu/o zákulisí profesionálního sportu bez sportu" ve stylu sofistikovanější celovečerní verze epizody Suits, kde se běhá z jedné korporátní zasedačky do druhé a tu tam také do baru pro kravaťáky či (jak jinak) korporátního výtahu. (19.02.2019)