Maják

"Pojďte pane, budeme si hrát." Maják... hutná, slizká depka, kde chlast teče proudem a stěžně jsou vztyčené v dál. Jedna nestačí zírat, co s drsným chlapem udělá trocha toho nepohodlí. Ovšem nejsem siréna mořská a nejsem oblouzena neukojitelným chtíčem, abych je zcela pochopila. I když.. Možná k tomu mám nepatrně nakročeno. (02.07.2021)

„Na 4 týdny!“ - „Ne, pane. Dík.“ - „Přináší to smůlu nedokončit přípitek, chlapče.“ - „Nemyslel...nechtěl jsem vás urazit.“ - „Člověk, který nepije, ať raději dobrý důvod k tomu má!“ - „Já nemám...pokud jsem to dobře pochopil, je to proti předpisům, pane.“ Ale s předpisy tu nepořídíte, ne u šéfa, jehož trávení není ten největší problém…Jestli něco (dlouho) fungovalo, tak atmosféra. Hudba, zlověstná hejna ptáků (není radno si s těmi opeřenými bestiemi zahrávat!), neustálé hučení, vítr, vlhko, samota ve 2…a krom práce se dá leda tak masturbovat u dřevěné figurky mořské panny a večer si prolévat hrdlo kořalkou pochybného původu. To pak může jednomu hrábnout…a to je ten zásadní problém. Nejdřív tolik nevadí, že je film každou minutou větší psycho, ale režisér to neukočíroval. Děj byl stále víc mimo a závěr už je vyloženě (nudné) fiasko (ani výborný Dafoe to nemohl zachránit). A nedočkal jsem se uklidňující informace, že nebylo ublíženo žádnému rackovi…ehm, každopádně u mě zůstala pachuť z promarněné látky, tudíž celkově lepší 3* jsou tak akorát. (21.06.2020)

Na to, že film staví na obrazové stránce, je vizuál dost mizerný. Pár zdařilých záběrů nemůže omluvit zvolený formát 4:3, který naprosto nebyl využit. Dobrá, berme ho jako pokus o jinakost. Film se za patetických řečí a neskutečného přehrávání především Dafoa, u nějž nejsem na špatné výkony zvyklá, pomalu dotřepe k celkem zdařilému závěru. Jako pokus o biblické podobenství příchodu mesiáše film selhává ve zbytečně ukřičených a ordinérních scénách. Brát snímek jako sondu do postupně selhávající mysli bohužel též nelze. Eggers vrtošivě přeskakuje mezi jednotlivými polohami a snaží se předvést příliš mnoho. A výsledek bohužel odpovídá jeho tvůrčí nezkušenosti, kdy se proximálně soustředí na plytké zobrazovaní rozporů Tomovy mysli, aniž by se zaobíral konotacemi jejich vzniku. Připouštím, že je pro mne coby skalního ateistu složité nechat se unášet na liturgických vlnách tohoto značně náboženského díla. Uznávám, že k fanatickému uctívání boha jistá dávka přepjatosti patří, ale já se s hereckou manýrou vhodnou do o století staršího filmu těžko smiřuji, byť rozumím tomu, že Eggers prakticky vše podřídil tomu, aby film předstíral dobu dávno minulou. Tento snímek s díky přenechám všem učenlivým žákům katechismu, pro mě je škoda, abych jim ho okoukávala. (02.12.2020)

Film, po kterém i těžkotonážní The Witch působí skutečně jako lehký film na nedělní odpoledne, jak jsem si kdysi dělal legraci v komentáři k ní. Leč ačkoli je celá stopáž prošpikovaná nejrůznějšími odkazy na všechno možné, já se v souladu s Occamovou břitvou přidržím toho nejjednoduššího, tedy že dlouhé odloučení, chlast a už tak mírně narušené osobnosti udělaly své. Čímžto úsloví "šplouchat na maják" dostává jiný rozměr. Ovšem děkuji evoluci, že v reálu přece jen vyvinula lidi povětšinou psychicky odolnější, jinak bychom se dávno sežrali navzájem. Možná i proto nedokážu nad námi lidmi udělat ten definitivní kříž, který nám už vyřezala či vytesala spousta umělců. Herci a kamera vynikající. (03.06.2023)

Rozumím tomu že z Majáku musela vyšší filmová šlechta chrochtat blahem, mě ovšem přišlo že filmu došel v druhé polovině dech. Spousta výjevů, očekávání pro věci příští, atmosféry spláchla bouře, která se nad ostrůvkem zabydlela. Herecké výkony jsou ovšem špičkové. Potřetí se na tebe Roberte Eggersi už vykašlu, evidentně netočíš filmy pro mě. 35% (04.02.2020)