Strýček Sam

„Nebojte sa, je to len spojenecká paľba.“ Niekto zabíja v piatok trinásteho, iný na Valentína a strýčko Sam na Deň nezávislosti. Neviem, či je VIVAT AMERIKA! obžalobou vojny. Pevne verím, chcem veriť, že nie. Avšak ako hromové béčko celkom poteší. Pravdaže fakt, že toto béčko á la 80. roky vzniklo v rovnakom roku, ako JURSKÝ PARK: STRATENÝ SVET je vec druhá. Viac v mojej recenzii na Studna.net: http://www.studna.net/reviews/1091/ (28.07.2009)

Pro všechny ty americké vlastence a jejich příznivce musel být tento film svým způsobem opravdovým „balzámem na duši“. Ani ne tak svým obsahem (samotným příběhem), ale spíše všemi těmi záběry na americké vlajky, vlaječky a oslavou Dne nezávislosti se všemi těmi tradicemi, které jej doprovází. Na podobné věci jsme si však už u amerických filmů zvyklí. William Lustig a scénárista Larry Cohen vsadili na osvědčenou kartu v podobě obživlého zabijáka, která se jim vyplatila již ve filmu Maniac Cop, leč tentokrát nedokázali okouzlit tolik diváků, o čemž svědčí i malé hodnocení napříč internetem. Hlavní záporák Sam Harper totiž nebyl žádný opravdový „vlastenec“, ale psychopat a agresivní násilník, jehož smrt spíše rodinu a blízké okolí potěšila, než aby se utápěli ve smutku.On však rozhodně není žádným bojovníkem (mstitelem) za spravedlnost, jen prostě miluje zabíjení. Během své krvavé cesty použije k likvidaci svých obětí opravdu různorodé prostředky / zbraně, takže se nemusíte bát, že by šlo jen o nudný stereotyp. I proto si mě tento slasher získal na svou stranu. Za vůbec nejlepší bych označil asi polovinu filmu, kdy atmosféra začne nabírat na obrátkách a počet mrtvých se neustále zvyšuje. Začátek je totiž zdlouhavým seznamováním s rodinnými příslušníky a několika důležitými postavami v ději, no a samotný závěr (po pěkném ohňostroji a grilování) se mi nelíbil vůbec. 50% (12.02.2018)

Jelikož jsem odkojen jejich trilogií MANIAC COP, nemohl jsem si další spolupráci dua Lustig/Cohen nechat ujít. Po policajtech a sanitce (AMBULANCE) si Cohen vybral armádu a situoval děj téhle vybíjené - jak je ve slasherech zvykem - na známý svátek a sice rovnou na Den nezávislosti (proto odevšad vykukují americké vlajky). Bohužel se zmohl jen na blbou druhořadou vyvražďovačku, jejíž zoufalství nejlépe ilustruje Cohenovo zrecyklování historky o vojákovi, co přežije v zákopu mrazivou noc pod mrtvolami svých druhů z MANIAC COPA 2. Po dobrém úvodu v Kuvajtu se půl filmu nic neděje (ten motiv chlapce vyrůstajícího bez mužského vzoru, který se citově upne na mrtvého strýčka-vojáka by se hodil spíš do melodramatu) a vraždy v druhé půli jsou s výjimkou oběšení na vlajkovém sloupu nenápadité. Dočkáme se i narážky na Lustigův BURNING (zabití zahradními nůžkami) a na PÁTERA THOMASE, jehož režiséru je film také věnován. (05.05.2007)

Pred záverečnými titulkami sa objaví nápis FOR LUCIO. Myslím však, že pán Fulci by z tohto filmu nemal náramnú radosť. Tento biják zaostáva v každej hororovej ingrediencii na míľe ďaleko. Príbeh je nudný, mordy slabé a takmer bez gore a réžia či už hereckých, alebo technických výkonov podpriemerná. No nie stále je hojnosť, však ? (09.04.2014)

Takovouhle blbost už jsem dlouho neviděl. Sledoval jsem to totálně bez zájmu. Chlápek co uhoří ve vrtulníku, kterej žije i jako mrtvola, nehty má jak nějaká šelma, a kuži totálně spálenou na černej uhel. Nepřišlo mi to ani jako horor, spíš taková nudná podívaná, jak zabíjí jednoho po druhém. Finální konec bez jakýkoliv emocí či strachu. Atmosféru jsem měl jak ulitou, v jednu ráno, sám v bytě.... a stejně nic. (20.12.2007)