Racek má zpoždění
Komedie
Československo, 1950, 85 min
Režie:
Josef MachHudba:
Jiří ŠustHrají:
Vladimír Řepa, Rudolf Deyl ml., Lída Vostrčilová, Antonín Šůra, Stanislava Seimlová, Jaroslav Zrotal, Robert Vrchota, Marie Nademlejnská, Bohuš Hradil, Otto Čermák, Eman Fiala, Ota Motyčka, Gabriela Bártlová - Buddeusová, Viktor Očásek, Darja Hajská, Hynek Němec, František Holar, Otakar Brousek st., Karel Hovorka st., Vladimír Hlavatý, Jan W. Speerger, Josef Hořánek, Viktor Nejedlý, Lubomír Lipský st., František Komenda, Pavel Salaba, Antonín Rýdl, E. DlouhýObsah
-
Další z řady budovatelských příběhů o obrácení zpátečnických pracovníků na pravou víru. Česká lidová komedie z prostředí velkopekárny a uhelného dolu. Hlavní postavou je pekař Racek zručný pracovník, znamenitý kuchař a vášnivý chovatel holubů. Racek má jediný nedostatek, který mu způsobí v závodě mnoho nepříjemností: nemá pochopení pro uhelné brigády. Holubářská vášeň ho však jednou přivede do kladenského dolu, kde si omylem odpracuje směnu, seznámí se s horníky a jejich prací, a na podobné akce náhle pohlíží zcela jinak. Na rozdíl od povaleče Kutílka, který se svých názorů nevzdá a kvůli své kontraproduktivitě špatně skončí. Co praví dobová typologie hrdinů? Oba dva jsou ve svém myšlení pozadu za dobou. Racek dohání své zpoždění dík svému správnému poměru k práci, lenoch Kutílek je pro závod nepotřebný, ba škodlivý. (oficiální text distributora)
Další z řady budovatelských příběhů o obrácení zpátečnických pracovníků na pravou víru. Česká lidová komedie z prostředí velkopekárny a uhelného dolu. Hlavní postavou je pekař Racek zručný pracovník, znamenitý kuchař a vášnivý chovatel holubů. Racek má jediný nedostatek, který mu způsobí v závodě mnoho nepříjemností: nemá pochopení pro uhelné brigády. Holubářská vášeň ho však jednou přivede do kladenského dolu, kde si omylem odpracuje směnu, seznámí se s horníky a jejich prací, a na podobné akce náhle pohlíží zcela jinak. Na rozdíl od povaleče Kutílka, který se svých názorů nevzdá a kvůli své kontraproduktivitě špatně skončí. Co praví dobová typologie hrdinů?
Oba dva jsou ve svém myšlení pozadu za dobou. Racek dohání své zpoždění dík svému správnému poměru k práci, lenoch Kutílek je pro závod nepotřebný, ba škodlivý. Komentáře uživatelů k filmu (16)
-
Tosim
odpad!Tak tuto budovatelskou sračku nám TV prima nabídla po vánočních svátcích. Slyšel jsem ovšem, že na rok 2006 chystá např. Inženýrskou odyseu, takže je to po majoru Zemanovi asi nějaký mezičas. Upřímně lituju lidi, kteří si mysleli, že něčemu takovému se může někdo smát a taky lituju ty, kteří se tomu smáli (např. nebetyčně trapná je jen scéna, kdy se Racek dostane omylem do dolů a najednou je z něj úderník.) Pokud chcete ovšem vidět R. Deyla ml. v další podobně uboze uslintané roli, jako byl Puleček z druhého revizora Anděla, máte možnost. Proti gustu...(29.12.2005)
-
gouryella
odpad!Malokdy se "odvazim" dat ceskemu filmu hodnoceni odpad, ale tahle komunisticka trapnost si to bezesporu zaslouzi - uz jen za neskutecne toporne herecke vykony.(24.7.2002)
-
Kulmon
Neuvěřitelná budovatelská agitka, ve které se nezapře optimistická nálada z počátků první pětiletky. Samozřejmě, pokud bych zohledňoval ideologickou stránku, tak je to jasný odpad, ale přes to všechno se na to však celkem nechá koukat. Rudla Deyl mladší je nepřekonatelný.(27.8.2007)
-
Ej Hlemýžď
R. Deyl dokonale zparodoval svou postavu flákače, čímž vyjádřil svůj postoj k podobným agitkám tehdejší doby.(28.7.2003)
-
Ony
Film, který naprosto odpovídá roku svého vzniku. Ne zrovna zajímavý příběh, navíc nezajímavě zpracovaný. Herci až na Rudolfa Deyla dost nevýrazní. Ovšem sem tam se objeví dobrá hláška a navíc na filmy tohoto typu se vždy vyplatí se podívat, protože se u nich člověk skvěle podiví a divení je krásná věc. Taky se mi líbilo to pletení housek a pár dalších detailíčků.(28.12.2005)
-
Fingon
Budovatelské komedie jsou naštěstí o něco koukatelnější než budovatelská dramata, proto k nim obvykle nejsem tak přísný jako k druhým zmíněným. Rackovi (filmu obecně, méně už hlavnímu protagonistovi) se po většinu času dařilo kouzlit na mé tváři lehce pobavený úsměv, předvedená prostředí mi byla natolik neznámá, že filmu můžu přičíst k dobru i stránku edukativní. Jsou i horší agitky.(12.10.2009)
-
Marthos
Průměrná agitační veselohra, jakých v té době vzniklo spousty. I pekaři se musí proměnit v uvědomělé pracanty, protože jak známo, hornická brigáda není pouze socialistický závazek, ale především neutuchající potěšení. Je paradoxní, že pouze v tomto stalinistickém paskvilu získal významný člen činohry Vinohradského a Národního divadla Vladimír Řepa svou největší filmovou příležitost. Ostatní členové hereckého obsazení s výjimkou Rudolfa Deyla mladšího hrají neživotné a směšné karikatury sama sebe. Dnes vhodné jen jako koloraturní připomínka soudobé tvorby.(26.2.2009)
-
mustafa
I když přihlédnu k době vzniku tohoto filmu, i když vezmu v potaz, že v této době prostě nemohlo vzniknout cokoli, co by vybočovalo z řady. Příihlédnu i k tomu, že v této době byla autocenzura na denním pořádku. I přes to všechno musím napsat, že tento film je opravdu špatný. Co mi na něm vadí nejvíc? Z dnešního pohledu určitě ten politický podtext. Na druhou stranu, ti lidé tomu věřili. Věřili tomu proč? Bylo po válce a nezbývalo nic jiného než věřit. Konec konců, když jste nevěřili, tak jste byli automaticky odepsaní. Já jsem velkým odpůrcem komunismu, takže je jasné čím je mé hodnocení ovlivněno. Ale zpět k tomuto filmu. Příběh je opravdu plytký, špatný až hrůzný. Samozřejmě náš hrdina postupně "procitne". To vše je dokreslováno opravdu šílenými dialogy, které opravdu nemohou držet film pohromadě. Přesto tento film stojí za zhlédnutí už jen kvůli historickému hledisku...(18.1.2006)
-
decouble
Jistě, velmi agitační, ale zároveň neskutečně ale neskutečně legrační. Všichni jsou tak veselí, šťastní a zapálení do práce, smějí se až jsem se musel smát s nimi. Jinak to snad ani nešlo.(13.10.2009)
-
vypravěč
Bezduchý pokus o budovatelskou veselohru s naivními vtípky, stereotypním herectvím a s ubohou stylizací prostředí i postav, jež nedokázala vyvolat ani kouzlo nechtěného. Mimochodem, na českých budovatelských filmech mne vždy pobaví, jak bývá polepšení se neuvědomělého občana spojeno s milostným happyendem. Snad aby to budovatele v kinosálech povzbudilo i „zahřálo“. Obávám se však, že happyend byl v tomto případě jen zdánlivý… A ještě stručně k tématu; práce je zde stejně jako v jiných filmech tohoto druhu tendenčně estetizována (což do důsledků znamená: karikována) a zapojena do propagandistického gesta „jsi tím, jak děláš“. Zde se dostala do hledáčku pekařina pražská a horničina kladenská. V druhém případě mne to rozhořčilo ještě o něco více. Strhnout tak tu potěmkinovskou výstavbu a ukázat, jak se člověk dotýká země zevnitř! Vzpomínám při té příležitosti na sestry Válovy a Bodana Kopeckého. V jejich dílech je možno poznat, jaké pouto je mezi lidskou rukou a světem/krajinou (u každého jinak nahlíženo, a přeci tak blízce!). V roce 1967 Bohdan Kopecký odpověděl Emilu Julišovi na otázku, co mu přineslo největší užitek, takto: „Soustředění, vnitřní klid. Poznání kraje, lidí, světa. Porozumění s prostými lidmi. Dlouhé rozhovory se starými lidmi, třeba o ničem. Důvěrné soužití s krajinou. Poznatky, které jsem získal pod zemí, pocity, které jsem zažil při dotyku kmenů ležících celé věky pod zemí a kterých jsem se nyní, zuhelnatělých, zkamenělých, poprvé dotkl jako člověk. působila na mě tato věkověčná přeměna, koloběh, vývoj. Seznal jsem také, co působí na vzhled krajiny nade mnou, proč je právě takto utvářena. Poznal jsem také, jak je blízko sebe konečnost a nekonečnost, smrt a zrození; žádná věc nedoznala takové přeměny, jako zelený strom v uhlí, a to je konečně osvobozeno k nové energii, k novému životu, a zase smrti. A to už je úzce spojeno s člověkem. Znám krajinu v takovém průřezu a z takové perspektivy, z jaké se často nevidí. Nevidím krásu třeba jenom v růži (je opravdu krásná?), ale i v této transsubstanciaci přírody.“(28.3.2011)
-
cariada
No budovalo se tak že se muselo nák povzbudit lidi a namotivovat je do dolů. Pekař Racek je velice dobrý zaměstnanec a vášnivý holubář jenže nechce chodit na brigády až mu to samozřejmě vyčítají. A ještě ke všemu má za partáka Kutílka ,který je líný jak veš. A tak za něj pořád dělá. Jednou se díky holubům dostane až do dolů a je nucen fárat což mu jde celkem dobře jenže se přetáhne a je marod. Nakonec přijdou oni horníci se podívat na pekaře a Racek tak pozná ty s ,kterýma fáral. A tak si to s nim jeden rozdá v pletení housek a vánoček jenže k Rackově údivu jsou oba stejně dobří. Pak se dozvídá ,že i on je pekař a že je na šschtě na půl roku na brigádě. A i Racek nakonec uzná že mu šachta prospěje. No lidi nedivte se taková byla doba. Já mám takové filmy rád. Lidi měli z práce radost né jako dnes ,kdy jde každý do práce nasraný. Dělnická komedie o práci ,která šlechtí.(20.8.2008)
-
Jiří K.
V hlavní roli pekařů v úsměvné komedii excelují V.Řepa, jež si zde vystřihl roli "workholika" a jako protipól zašívač a vejtaha R.Deyl ml., který kazí co může. Všimněte si, že tato poloha byla Deylovi vlastní i v dalších dramatech poválečné kinematografie. Já ho prostě žeru...(22.8.2004)
-
tuntavala
Rudolf Deyl ml.: "Ty te dali, ty te zridili."(9.4.2011)
-
klúčik
Rudlf Deyl ml ako pekár, ktorému sa moc nechce..... Josef Mach si dal záväzok, že natočí takúto...???? 20%.(29.10.2010)
-
sator
Vyhrnem si rukávy ....(17.9.2011)
-
PatoP
Ja si poroste nemôžem pomôcť, je to jedna z mojich najobľúbenejších agitiek. Vladimír Řepa ako pracovitý pekár a milovník holubov, ktorému kontruje fluktuant Kutílek skvelo stvárnený Rudolfom Deylom ml. Zábava, ktorú odporúčam.(21.12.2008)
