Racek má zpoždění

No budovalo se tak že se muselo nák povzbudit lidi a namotivovat je do dolů. Pekař Racek je velice dobrý zaměstnanec a vášnivý holubář jenže nechce chodit na brigády až mu to samozřejmě vyčítají. A ještě ke všemu má za partáka Kutílka ,který je líný jak veš. A tak za něj pořád dělá. Jednou se díky holubům dostane až do dolů a je nucen fárat což mu jde celkem dobře jenže se přetáhne a je marod. Nakonec přijdou oni horníci se podívat na pekaře a Racek tak pozná ty s ,kterýma fáral. A tak si to s nim jeden rozdá v pletení housek a vánoček jenže k Rackově údivu jsou oba stejně dobří. Pak se dozvídá ,že i on je pekař a že je na šschtě na půl roku na brigádě. A i Racek nakonec uzná že mu šachta prospěje. No lidi nedivte se taková byla doba. Já mám takové filmy rád. Lidi měli z práce radost né jako dnes ,kdy jde každý do práce nasraný. Dělnická komedie o práci ,která šlechtí. (20.08.2008)

Sice je to místy přihlouplá komunistická agitka, ale já se na tyhle filmy koukám z velkým nadhledem. Nevytáčí mně to. Ta doba byla svým způsobem hodně naivní a spoustu lidí věřilo v nerealistické ideály. Naopak to beru jako perfektní studijní materiál tehdejší propagandy a hlavně jsou tu zachyceny jedinečné tehdejší reálie, které se ztratili v prachu času. (21.06.2013)

Budovatelské komedie jsou naštěstí o něco koukatelnější než budovatelská dramata, proto k nim obvykle nejsem tak přísný jako k druhým zmíněným. Rackovi (filmu obecně, méně už hlavnímu protagonistovi) se po většinu času dařilo kouzlit na mé tváři lehce pobavený úsměv, předvedená prostředí mi byla natolik neznámá, že filmu můžu přičíst k dobru i stránku edukativní. Jsou i horší agitky. (12.10.2009)

Když si spoustu věcí odmyslím a nad spoustu věcí se povznesu, tak je to vlastně celkem příjemný film nabitý optimismem a radostí z práce. Hraje zde plno dobrých herců. Z nichž určitě nejvíce vyniká Rudolf Deyl. Ale i Vrchota a Řepa stojí za koukání. Komunistická strana na to šla velmi chytře, neboť pochopila, že film je velmi jednoduchým nástrojem na ovládání lidí a přitom jim vštěpovala svou jidinou víru. K tomu se film využívá i dnes. (06.10.2012)

Propagandistický film o tom, že bez kolektívu to nejde. Bez kolektívu je človek jednotlivec a sám nedokáže ani prd, je na okraji a stáva sa z neho v podstate záškodník systému nech by už aj najväčším odborník vo svojom odbore na svete. A hlavne, bez kolektívu nie je kolektivizácia, že áno? Na druhej strane treba uznať, že v tých rokoch to KSČ chytila za opraty a točilo sa normálnou rýchlosťou, len aby sa všetky tie boľševické bláboly dostali naozaj ku každému. Dokonca aj v tomto, kvázi humornom prevedení. (19.04.2021)