foto

Ota Motyčka

  • nar. 13.10.1899
    Plzeň, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 15.11.1971 (72 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Ota Motyčka se narodil 13. října 1899 v Plzni (někdy uváděn jako Otta či Otakar Motyčka) do chudé rodiny drážního telegrafisty a tovární švadleny. Vystudoval českobudějovickou obecní školu a klatovské reálné gymnázium. Už během studí ochotničil, ale po smrti otce v roce 1920 musel odejít ze studií a stal se obchodním zástupcem v Bratislavě.

Ve druhé polovině dvacátých let se neúspěšně pokoušel podnikat v oboru textilu. Proto se rozhodl pro profesionální herectví, kterému se předtím krátce věnoval jako člen činohry bratislavského Národního divadla (1923). Výjimečně se pokusil, v alternaci s Aloisem Peterkou a Jaroslavem Sadílkem, o divadelní režii (Stálé divadlo v Unitarii).

Jako herec a operetní starokomik vystřídal tyto scény (často operetního a levného charakteru): Tylovo divadlo v Nuslích (1929 – 1931), Intimní divadlo (1931 – 1932), Kladno a Pardubice (1932 – 1935), Novoměstské divadlo (1935), Velká opereta (1936 – 1939), Švandovo divadlo (1939 – 1942), Unitarie (1942 – 1943), opět Velká opereta (1943 – 1945), Komická zpěvohra (1946 – 1948), Divadlo státního filmu (1948 – 1951) a do odchodu na odpočinek karlínské Hudební divadlo (1951 – 1963), kde byl také krátce i uměleckým ředitelem (1953 – 1954). Jeho malá komická postava, směšná tvář s vysokým čelem a pleší a výrazný hlas se dobře hodily do malých komických úloh divadelních i filmových.

Na filmovém plátně se poprvé zjevil jako soukromý detektiv Tintěra v Lamačově operetce NA TÝ LOUCE ZELENÝ (1936). Ihned po svém nástupu do filmu hrál ročně v několika filmech (v roce 1939 dokonce v deseti filmech).

Hrál sluhy (ROZKOŠNÝ PŘÍBĚH, HOLKA NEBO KLUK?), úředníky (TVOJE SRDCE INKOGNITO, ČEKANKY, VELKÁ PŘEHRADA, VALENTIN DOBROTIVÝ, MĚSTEČKO NA DLANI), zákonodárce (VANDINY TRAMPOTY, SRDCE V CELOFÁNU, POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ), učitele (NAŠI FURIANTI), zločince (HARMONIKA, HVĚZDA Z POSLEDNÍ ŠTACE, DCERUŠKA K POHLEDÁNÍ), muže zákona (TŘETÍ ZVONĚNÍ, LUCERNA, ŽENY U BENZINU), soukromníky (SLÁVKO NEDEJ SE!, PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA, BLÁHOVÝ SEN, PAKLÍČ, ŘEKA ČARUJE), kostelníky (PRSTÝNEK), rekvizitáře (MODRÝ ZÁVOJ), hosty různých veřejných zařízení (DŮVOD K ROZVODU, EXPERIMENT, RUKAVIČKA), opilce (NEVINNÁ), karbaníky (DVOJÍ ŽIVOT), číšníky (OKÉNKO DO NEBE), fotografy (Z ČESKÝCH MLÝNŮ), zástupce (LÁSKA A LIDÉ), pedikéry (NAŠE XI.) atd.

V poválečných poměrech zestátněné kinematografie se pro Otu Motyčku nic nezměnilo. Jeho lidová postava a projev se přesně hodil pro dramaturgii filmů „socialistického realismu“.

Po roce 1945 si zahrál ve filmových titulech 13. REVÍR (balistický expert), V HORÁCH DUNÍ (listonoš), PRŮLOM (radní), TŘI KAMARÁDI (věřitel Vobořil), NIKDO NIC NEVÍ (recepční hotelu Avion), ČAPKOVY POVÍDKY (holič Kokoška), AŽ SE VRÁTÍŠ… (inkasista), REVOLUČNÍ ROK 1848 (dělník), PAN NOVÁK (obchodník), SLEPICE A KOSTELNÍK (družstevník), CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ (písař), MIKOLÁŠ ALEŠ (prokurista Korbel), NEJLEPŠÍ ČLOVĚK (nový poštmistr), ZAOSTŘIT, PROSÍM! (skladník), NAD NÁMI SVÍTÁ (dozorce), KUDY KAM? (hostinský), HRÁTKY S ČERTEM (šlechtic), TŘI PŘÁNÍ (otec), KASAŘI (otec Vokáč), MORÁLKA PANÍ DULSKÉ (řezník), DAŘBUJÁN A PANDRHOLA (pláteník), KDE ALIBI NESTAČÍ (správce domu), DVA Z ONOHO SVĚTA (číšník), KRÁL KRÁLŮ (vrátný v továrně), DVA TYGŘI (vrátný), STRAKATÍ ANDĚLÉ (referent) i ZNAMENÍ RAKA (hlas Zimy). Naposledy se představil jako muž s holí ve Valáškově dětském filmu KDYŽ MÁ SVÁTEK DOMINIKA (1967).

Výjimečně spolupracoval s rozhlasem („Pozor! Vysoké napětí“ aj.), dabingem (NORIMBERSKÝ PROCES atp.) a televizí (oblíbené seriály TŘI CHLAPI V CHALUPĚ a F. L. VĚK). Těsně po válce se angažoval společensky, jako člen disciplinární komise Odborové rady divadelníků v Praze, která vyšetřovala válečné skutky českých herců, a případně rozhodovala o jejich potrestání a předání Lidovému soudu (např. Vlasta Burian, Zdeněk Štěpánek, Čeněk Šlégl, Bedřich Veverka).

K doplnění jeho uměleckého profilu uveďme, že překládal z němčiny, upravoval libreta k operetám, psal texty k písním a sám je autorem operet „Srdce neprodáš“ a „Zlatá žába“. Získal Vyznamenání Za vynikající práci (1964). Ota Motyčka zemřel 15. listopadu 1971 v Praze, měsíc po svých sedmdesáti druhých narozeninách.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

1970 F. L. Věk (TV seriál)
Epizoda 3 (E03)
1967 Když má svátek Dominika
1966 Dva tygři
Znamení Raka
1964 Strakatí andělé
1963 Král Králů
1962 Dva z onoho světa
Potíže s kulturou
Tři chlapi v chalupě (TV seriál)
1961 Kde alibi nestačí
Ledové moře volá
Spadla s měsíce
Tereza
1960 Lidé jako ty
Páté oddělení
Pochodně
Zlé pondělí
1959 Dařbuján a Pandrhola
Konec cesty
Májové hvězdy
První a poslední
1958 Dnes naposled
Hry a sny
Kasaři
Mezi nebem a zemí
Morálka paní Dulské
O lidech okolo stolu
Tři přání
1957 Konec jasnovidce
1956 Hrátky s čertem
Jurášek
Kudy kam?
Vina Vladimíra Olmera
Zaostřit, prosím!
Zlatý pavouk
1955 Nechte to na mně
1954 Cirkus bude!
Nejlepší člověk
1952 Nad námi svítá
Usměvavá zem
1951 Císařův pekař a pekařův císař
Mikoláš Aleš
Štika v rybníce
1950 Bylo to v máji
Karhanova parta
Pára nad hrncem
Případ Dr. Kováře
Racek má zpoždění
Slepice a kostelník
Veselý souboj
Zvony z rákosu
1949 Pan Novák
Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář
Revoluční rok 1848
Soudný den
Zrcadlo byrokratické 2
1948 Červená ještěrka
Dnes neordinuji
Návrat domů
1947 Až se vrátíš...
Čapkovy povídky
Muzikant
Nevíte o bytě?
Nikdo nic neví
Parohy
Poslední mohykán
Tři kamarádi
Týden v tichém domě
Znamení kotvy
1946 Nadlidé
Průlom
V horách duní
13. revír
1945 Řeka čaruje
1944 Malé hodnoty
Paklíč
Počestné paní pardubické
Prstýnek
1943 Bláhový sen
Experiment
1942 Host do domu
Městečko na dlani
Valentin Dobrotivý
Velká přehrada
1941 Modrý závoj
Pantáta Bezoušek
Pražský flamendr
Rukavička
Těžký život dobrodruha
Z českých mlýnů
1940 Artur a Leontýna
Čekanky
Dceruška k pohledání
Okénko do nebe
Peřeje
Přítelkyně pana ministra
1939 Bílá jachta ve Splitu
Děvče z předměstí anebo Všecko příjde najevo
Dvojí život
Hvězda z poslední štace
Mořská panna
Nevinná
Srdce v celofánu
Tulák Macoun
U svatého Matěje
Ženy u benzinu
1938 Druhé mládí
Holka nebo kluk?
Lucerna
Slávko nedej se!
Třetí zvonění
Vandiny trampoty
Ze soudní síně
1937 Armádní dvojčata
Důvod k rozvodu
Harmonika
Kariéra matky Lízalky
Láska a lidé
Naši furianti
1936 Naše XI.
Na tý louce zelený
Rozkošný příběh
Tvoje srdce inkognito

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace