Extase

Považoval som za potrebné vidieť Machatého Extázu, lebo sa patrí vidieť diela,označované za prelomové. Chápem škandál spojený s uvedením filmu v danej dobe a myslím si, že prekryl všetko ostatné. Pozrel som si zhruba polovicu filmu a ďalej som už nemohol. Nemú melodrámu s občasnými dialógmi, ktorých zmysel vidím iba v tom, aby divák nemal pocit, že sleduje nemý film s hudobným podmazom, nemôže ospravedlniť ani doba vzniku. No nič. Videl som, trvám na tom, že film nemusel byť nakrútený a mám od neho pokoj. (10.10.2017)

Na pozadí príbehu o dievčati, ktoré svojim konaním ublíži dvom mužom, vytvoril režisér Machatý zvláštny poetizmus. Hlavný hrdinovia dosahujú určitého tretieho rozmeru vo svojom konaní a ich vzájomné stretnutia a konfrontácie sú snímané z neuveriteľnou ľahkosťou. Aj napriek častým strihom, ktoré zaberajú hlavne detaily predmetov, alebo tvári, nepôsobí film rušivo v rámci príbehu, ale dokonca je to niečo čomu dodáva určitú komplexnosť. Aj keď sa nejedná o prekvapivý príbeh, kamera a hudba, v spoločnej synchronizácií - keďže sa jedná už o zvukový film - čo dokazujú aj dialógy - vytvárajú lyricko- dramatický motív, s ktorým Machatý pracuje od začiatku filmu až skoro po jeho úplný koniec. Posledná scéna, ktorá je venovaná oslave práce, pôsobí ako pokus o hudobný klip a z celého filmu je najdynamickejšia - s rôznym využitým kamery - ktorá je napríklad prilepená o krompáč a kope spolu s ním do zeme. Tento koniec pôsobí v súčasnosti smiešne. Rovnako aj niektoré pasáži z filmu, ale ako celok sa jedná o dielo zo silnou výpovednou hodnotou a úchvatným osobitým štýlom, ktoré aj napriek tomu že príbeh zostarol, nestráca nič zo svojej pôsobivosti ani dnes. (08.03.2011)

Tato klasika funguje velmi dobře i dnes (režie, kamera), i když je to takové prvorepublikově kýčovité. Zamrzelo akorát, že druhá polovina se obrátila horším směrem (zvlášť odporný komunistický konec!), "nahé" scény byly maximálně zcenzurovány a dabovali to roboti (i když přece jenom je to snímek, kdy už zvuk existoval, k Extasi, jakožto poetice, by se hodila němost). (29.06.2012)

Óda na práci, přesto, že byla nádherně natočena a přesto, že ji odpouštím dobovou i ideovou tendenčnost, mi v závěru filmu pokazila jinak naprosto skvělý dojem ... Do málomluvného dílka se vetřela mnohomluvnost a banálnost dobové tendenční poezie a z filmu mi v hlavě zůstalo jen varování před tím, jak je to zlé, když je stroj nečinný ... (26.02.2012)

Machatý byl pojem, jeden z mála českých režisérů, který má světový význam. Na jeho filmech je to vidět, to je úplně jiná kategorie, když se to srovná s jinými filmy doby. A dodnes neztratil na významu. Ani Forman není dnes, co tehda Machatý. Extáze je film s krušným osudem, díky mnoha peripetiím se dostal do distribuce až ve zvukové éře a je logické, že pak nemohl tolik zaujmout. Ovšem naštěstí si lidé uvědomili, co v takovém filmu mají. Skvělá Hedy, nádherná kamera. Je až s podivem, jak si film vystačí téměř beze slov a přesto skvěle funguje. Metafory, práce s filmem, jako nikde jinde. Je tam napětí, vášeň i chlad. Akorát se můžeme dodnes dohadovat, co na konci sakra dělá ta píseň práce. Odpověď asi nenalezneme tak lehce, jestli vůbec odpověď nalezneme, ovšem to nic nemění na tom, že to je film světového a historického významu. P. S. Všichni jsou na film nažhavení díky anonci - první nahá dívka v našem filmu. No, vážení, porno v té době fičelo jako nikdy, takže myslím, že to s tou nahotou nebude zase až tak horké. (04.05.2013)