Zapadákov

Odstřihnout se od minulosti, spálit za sebou mosty a utéct do přírody. I když jenom na pár týdnů. Prostě pro ten pocit. Pro ten opojný, pomíjivý pocit, který stejně brzy vystřídá pocit jiný: „jako když sedíte ve vaně a všechna voda odtekla“. Malickova fatalistická reflexe pocitů Vietnamem poznamenané generace vyhází z reálných událostí, ale zároveň vyhlíží nadpozemsky a nadčasově. Ne tolik jako následující Nebeské dny (rovněž orámované naivním komentářem nedospělé dívky), tudíž realističtěji a prostým sdělením, ke kterému celou dobu směřuje, i bolestněji. Živé obrazy podmanivé přírody pokresluje hudba Jamese Taylora (s převzatými motivy od Carla Orffa) a je fascinující, jak přesně vždy koresponduje obrazové „ladění“ s náladou postav. Věci v podstatě nejsou dobré a špatné. Dobří a špatní jsou jenom lidé. Přičemž ti špatní na sebe budou vždy strhávat více pozornosti. Zapadákov - kruté a výstižné označení pro texaskou krajinu, která nebyla pro starý ještě když bratři Coenovi nosili zvonáče a kouřili trávu. Terence Malick se ve svém debutu tuze přímočarou cestou dobral v podstatě stejného závěru jako oni ve svém zatím posledním opusu. Některým historkám však modernizace nemůže ublížit. 85% Zajímavé komentáře: d-fens, D.U.K.E (27.03.2008)

Venkov nabízí to, co město nemá: krásnou přírodu. Můžete zde pěstovat kravičky a jiná ušlechtilá zvířátka, ale člověk se někdy diví, že tam ještě vůbec někdo žije, když se podívá na film jakým je třeba Zapadákov. Venkov zde funguje jako krásné peklo na zemi, které brání mladým lidem v rozletu a osvobodí je až láska. Když se jednoho dne přestane okouzlující mladík Kit hrabat v popelnicích, tak potká mladou zrzku a přeskočí jiskra. Jenže Kit je příliš pohodlný, aby řešil problém jinak než kulkou. Terrence Malick nabízí pro sebe typicky krásné záběry okolní přírody v dojímavé road movie, která má skoro všechno: dobré herce, chytlavý příběh, ale naprosto jí schází lepší psychologie postav a já jsem hlavním hrdinům prostě nemohl věřit. Jen tak pro zajímavost. Stejná hudba byla společně s voiceoverem hlavní hrdinky použita ve Scottově Pravdivé romanci, že by Tarantinovo přihlášení se k tomuto snímku? Podobné filmy: Thelma a Louise (1991), Pravdivá romance (1993), Natural Born Killers (1994) (20.10.2007)

"Nebojte sa, mám všetko premyslené..." To sú slová novodobého Jamesa Deana, ktorý zbalil dievča a urobil jednu blbosť. Potom ďalšiu a ďalšiu a na úteku sa z nich stal dvojka podobná tej najslávnejšej -Bonie a Clyde. Iba podobnej, pretože ona si neskôr začína uvedomovať, že by z toho bolo dobré vycúvať. M. Sheen bol zvolený správne. Má v sebe kus tej rebélie J. Deana i tú nepredvídavosť, pre ktorú je jeho postava i film celkovo tak zaujímavý. Pobaví záver,v ktorom ho všetci policajti majú za skutočnú hviezdu. "Kto chce môj zapaľovač, kto chce môj hrebeň?" Film je zaujímavý nielen svojím príbehom, ale i vtedajším prístupom T. Mallicka, ktorý sa v posledných rokoch akoby rozhodol, že všetky jeho filmy budú minimálne atmosférou rovnaké. 80%. (13.10.2013)

Malick lyricky banalizuje americké mýty svobody, rebelských psanců i mladé lásky a staví je tváří v tvář přízemnosti násilí i nezměrnosti všehomíra. Jeho báseň pomíjivosti stojí na neokázalých kontrastech - prázdnoty ikon oproti věčnosti, přemíře slov bezvýznamných vůči mlčenlivé oslnivosti světa, krutost bez zlovolnosti, snaze otisknout se do historie blednoucí vůči apatické lhostejnosti času. Celé dílo pak lemuje motiv nevinnosti, potažmo naivity, a to nejen ve smyslu lásky, ústředních postav a jejich pohledu na svět, ale také samotné Ameriky, chráněné v době děje neotřesitelnými legendami, které ale v době vzniku filmu už dávno padly. A přitom Malick usiloval o to zasadit film do snového bezčasí oproštěného od konkrétní doby, byť se k času v mnoha detailech a liniích vztahuje. Podobně také navzdory tomu, že usiluje o odromatizování a přesah vůči všem legendám o milencích na útěku ve spirále násilí, se "Zapadákov" paradoxně sám stal mýtem, na který navazují další takové příběhy, navíc vyloženě dobově definované - obzvláště to platí o dvojici děl podle Tarantinových scénářů "Takoví normální zabijáci" a "Pravdivá romance" (druhý z nich vyloženě Malickův film cituje v hudebním motivu). Na druhou stranu Malick, který svou tvorbu zasvětil vyjadřování totožných motivů napříč různými příběhy, sám moc dobře ví, že některé příběhy nelze než opakovat a tím dokládat jejich nadčasovou platnost. (18.04.2023)

Ničím resp. nikým nespoutaný, nevyzrálý Rebel bez příčiny M. Sheen, v doprovodu mladičké S. Spacek, v netradiční odosobněné road movie dvou utečenců před zákonem „odnikud nikam“, směřující však pomalu ale jistě k očekávanému neodvratnému konci. To vše za doprovodu Malickovi typické, volně plynoucí režie a kamery T. Fujimota vyžívající se v detailech a všímající si krás přírody. Syrovost, chladnost, nekompromistnost (díky absenci svědomí resp. jakémukoliv pocitu viny) skvěle hrajícího M. Sheena, se tu příkladně prolíná s naivností mladičké S. Spacek, přičemž tón filmu se příkladně mění s postupně se měnícím „střízlivějícím“ pohledem mladičké Holy ke Kitovi. Díky odosobněnému, nemoralizujícímu Malickovu pohledu, se divák dostává do pozice jakéhosi pozorovatele, (nesympatizuje s hlavními hrdiny, ale ani je nezavrhuje) a zvláštním zvráceným? způsobem, si tak snímek užívá. Badlands je chladně melancholická podívaná, na kterou bych se, po úvodním naladění, dokázal dívat klidně další hodinu. 85% (23.04.2014)