Nebeské dny

Jaký to nebetyčný rozdíl oproti nabubřelému Stromu života! Nebeské dny jsou skromnější,myšlenkově prostší a mnohem méně ambiciózní.Stejně ale ony věčné otázky o smyslu existence a běhu světa podává o mnoho lépe a pokorněji.Malick znovu nikam nespěchá,nechává film plynout a kameru kochat se nádhernými obrazy neposkvrněné přírody a do toho vypráví příběh jedné ženy lapené mezi dvěma muži.Ne,tento film se nedá zachytit slovy.Ten souzvuk obrazů a hudby musíte vidět na vlastní oči,abyste pochopili onu prchavou krásu.Stačí jen konstatovat,že Nebeské dny jsou úžasným,neopakovatelným zážitkem.A dva dny po zhlédnutí ve mně ještě pořád doznívají. 95 % (16.08.2011)

Veľmi zvláštne a ťažko opísateľné. Dej plynie pomaly a ospalo až na koniec, ktorý je akčnejší, ale podaný zase tak špecificky s odstupom, aký som ešte u iného snímku nevidela. Rozprávačkou je malé dievča, ktoré sa vyjadruje dosť jednoducho, avšak z niektorých jej viet je až hmatateľne cítiť dospelosť.Hudba je skvostná! Proste nádherná.Taktiež doba bola vykreslená presvedčivo, spolu s ťažkými ľudskými údelmi. Jediné, čo mi vadilo a prečo nehodnotím plným počtom, boli niektoré scény naťahované až k nevydržaniu, čo filmu uberalo na naliehavosti, pútavosti a otupovalo emócie. V podstate sa ma citovo skoro nedotkol, práve preto neobvyklé podanie, ale ešte dlho som nad ním premýšľala. (17.09.2013)

Režijný štýl T. Malicka je cítiť z každého záberu a do dnešného dňa sa ho Malick nepokúsil zmeniť. A myslím, že ani netreba, pretože takýto prístup je ojedinelý a ihneď identifikovateľný. Krásne zábery prírody podfarbené hudbou a dialógov trochu viac ako som zvyknutý v jeho posledných filmoch. Rozprávať zložité a spletité príbehy , to Malick asi ani nikdy nechcel. Dej je jednoduchý , forma ako obvykle víťazí nad obsahom a otázky o zmysle života už jednoducho k Malickovi neodmysliteľne patria. Morriconeho hudba filmu veľmi pomohla. 80%. (18.08.2011)

Vizuální vypravěč Terrence Malick už ve svém druhém filmu předvedl to co mu jde nejlépe, poetické vyprávění skrze nádherné obrazy. Obyčejný příběh s mladým Richardem Geerem, ze kterého si divák odnese převážně překrásné obrazy (většina scén se odehrává při východu či západu slunce) a minimalistickou ale působivou hudbu. Komu se líbí vizuální styl Malickových filmů, určitě by si měl tímto snímkem doplnit vzdělání. To pravé kouzlo jsem však našel až v jeho snímcích po 20-ti leté tvůrčí pauze. (14.08.2011)

Jak tak pořád ze všech stran slýchám, jaký je ten Terrence Malick režijní génius, samovolně jsem tomu uvěřil, přestože jsem od něj zatím viděl jenom Badlands, což se mi sice líbilo, ale určitě nenadchlo. Ovlivněn skvělým trailerem na chystaný The Tree of Life (což je vlastně jediný Malickův film, který by mě sám od sebe tematicky opravdu zajímal) jsem se rozhodl jeho filmografii doplnit a na vlastní oči se přesvědčit, jakýpak to génius se v Terrencovi nachází. Bezprostředně po zhlédnutí Nebeských dnů mám pocit, že pokud se v něm opravdu nachází, tak v sedmdesátých letech musel pouze hluboce dřímat. Days of Heaven je prázdný nabubřelý blábol. Strhující akci jsem nečekal, ale strhující herecké výkony a především nějakou strhující myšlenku ano. A ono kde nic, tu nic. Jenom hodně obilí a otravnej dětskej voiceover. Natočené je to pěkně, ale zůstal jsem tím filmem absolutně nezaujat. 5/10 (20.12.2010)