Nebeské dny

36. Zlatý Glóbus za rok 1978 - nominace (2) - Nejlepší film (drama), Nejlepší režie - Terrence Malick (28.12.2008)

Dej filmu je hodne zajimavy, vzhledem k udalostem jsem vsak cekal vice gradujici zaver. Cele to bylo takove bez emoci, na druhou stranu ale krasne natocene. Vyborna Almendrosova kamera dela z pole obili zive obrazy. Herecke vykony standartni, nikdo vice nezaujal, nejvice se mi libil asi Sam Sheppard. (05.03.2014)

Celkem nezajímavý příběh o dvou milencích, kteří chtějí napálit bohatého farmáře, zdědit jeho prachy, jelikož má brzy umřít. Ona si ho vezme a On zatím počká než farmář umře a pak happily ever after. Vše je samozřejmě mnohem komplikovanější, než se plánuje. Dokonalý portrét krajiny, zemědělství i života v něm na počátku 20. století. Dřina, jakou si ani nedokážeme představit. Díky takovým filmům si teprve člověk uvědomí tu technickou propast, která nás dělí od předválečných let, a že tu dobu prostě současník těžko může nasát, natož pochopit. 75% a deset procent za obraz obecně. (27.07.2013)

Príbeh si len tak plynie, bez silnejšieho nosného základu, bez zapamätaniahodných scén a takmer bez dramatických situácií. Viac ako milostný trojuholník či ústredné postavy v popredí ma zaujalo pozadie odohrávajúce sa na americkom vidieku 10-tych rokov, veľké parné traktory, jednoduchý život a sociálny podtext, čo nie je celkom dobrou vizitkou filmu. Samozrejme, vizuál nebol zlý, Morriconeho hudba bola podmanivá, mladšieho Gereho som na plátnach kín ešte asi nevidel, rovnako tak Sheparda, ale takmer celým filmom preskupená nuda bola silnejšia. (01.12.2023)

najvyzuálnejší americký film minulosti. (16.07.2008)

Vizuální učebnice toho, jak natáčet přírodu. Opravdu zážitek, mistr Terence se mi líbí čím dál tím více. (17.05.2009)

Znovu si čtu charakteristiku tohoto filmu... Celou dobu jsem si myslela, že se v něm jedná o tajemné téma incestu, na které měl přijít bohatý farmář. A ono ejhle, nešlo o opravdové sourozence, ale o milence... zpětně si tudíž přehrávám v hlavě jednotlivé scény... i tak to neubírá na síle snímku - jen je to o nečem jiném, možná ne až tak choulostivém... Kamera nádherná... Hudba též... Richard Gere a Sam Shepard mi přišli ve svém výkonu silnější než Brook Adams. Možná i kvůli jejímu ne zcela výraznému hereckému výkonu mi to nesepnulo, jak se to vlastně mělo... :-) (28.08.2011)

Po dlouhé době film který se zase vyjadřuje obrazem. Podobné tématu Hrozny hněvu... Herci nehráli, žili to... (21.06.2019)

Tak krásně Malickovsky nemalickovské, až jsem se divil, jak mě to bavilo. Je zvláštní, že to co mě na Novém světě ubíjelo mi zde tak bytostně chybělo. Tím je více uměleckých scén přírody. Naštěstí to vynahrazují výborné záběry natočené před západem Slunce. Hlavním tahounem celého epického dění nejsou herci, jak je u Malicka zvykem, ale nezapomenutelná atmosféra ruku v ruce jdoucí s brilantní kamerou. Citlivý Morriconeho doprovod jen dolaďuje nezapomenutelné dění probíhající na obrazovce. Nejvíce mne překvapil minimální výskyt lyrických pasáží, což nebylo vůbec na škodu. Nebýt natahovaného "pofinále" udělil bych maximální počet. (14.08.2011)

Malick s Almendrosem (a Wexlerem!) hltají svět kamerou jako dítě očima a umožňují ho tak znovu vidět i nám. A vůbec, v Malickově umění tentokrát cítím (ze zatím čtyř viděných filmů) zdaleka nejmíň umělého: sociálního podtextu je tak akorát, abych dokázal porozumět každé postavě a drama nepůsobilo samoúčelně jako v Badlands; širší perspektiva „božího světa“ je přítomná přímo v příběhu (nebo spíš on v ní) a nebylo kvůli tomu třeba vytvářet diskutabilní odbočky jako ve Stromu života. Přesto mě Malick ani tentokrát napoprvé úplně „nevzal s sebou“, a tak i tentokrát zaokrouhluji dolů s tím, že příště, v jiné náladě, ten odstup možná prolomíme. Už by to za tím účelem asi chtělo osobní malickovskou retrospektivu. (21.05.2018)

Většina filmu se nese v nenuceném duchu (podbarvená výbornou hudbou pana Morricone, včetně podmanivé ústřední melodie, která zazní několkrát, ale vůbec to nevadí, naopak), ale velmi skvěle se kouká na mimořádné výkony, které předvádějí všichni hlavní představitelé - režisér představuje komentář v pozadí v naprosto skvělém civilním ztvárnění Lindy Manz (vypadá o hodně mladší), která působí svým vzezřením velmi zvláštně, o to víc však poutá pozornost. Brooke Adams s hlubším hlasem, než je na ženu obvyklé, hraje hlavně mimikou a mladoučký Richard Gere se pere sám se sebou. Sam Shepard trochu pokulhává, ale on je vlastně tou tragickou postavou a hybatelem celé "tragédie". Avšak přichází poslední půlhodina, která začíná naprosto nenápadně, ale o to větší má pak sílu. Tak strhující závěr, rychlé sledy událostí a společné rozuzlení celého příběhu je naprosto fascinující! No teda, jsem z toho hotová ještě teď, protože konec se vrací naprosto neočekávaně (nebo snad ano?) vlastně k původnímu předestíranému začátku. Dílo, které mě po dlouhé době naprosto dostalo. (15.08.2011)

Malick se pomalu ale jistě přesouvá do mé oblíbené pětky režisérů. Nebeské dny jsou oslavou lidství, oslavou estetiky, oslavou člověka... Se všemi jeho chybami a s veškerou jeho nedokonalostí. (17.06.2011)

Nádherný výtvarný výraz mi vůbec nekorespondoval s příběhem! V mém případě se obě složky nespojily a já jsem jen chladně pozorovala sled vytříbených obrazů, bez jakéhokoliv emočního účinku. Viděno během Season Challenge tour 2015. (04.11.2015)

Film s nejkrásnější kamerou 70. let? Dost možná ano. Zajímavostí je mistr Ennio Morricone vykrádající/citující francouzského romantického skladatele Camillea Saint-Saënse jakoby se nechumelilo. 75 % (20.06.2016)

Po výtvarné stránce úchvatné, Malick je mistr obrazů, ale v rovině vyprávění dochází ke zploštění, chybí hloubka, možná i vyprávění samo. Film je jakoby krátkou povídkou rozšířenou o spousty nádherných obrazů... (09.11.2007)

Na Terrence Malicka si budu muset ještě posvítit....film Nebeské dny je vskutku (a právě proto jsem si ho taky sehnal) co do vizuální stránky skvost bez kazu...fakt mám pocit, že na kameře se tady lpělo víc než na čemkoliv jiném. Krásně zachycená příroda (kdo by to byl řekl, jak poeticky může vypadat takové obilné pole..), západ, či východ slunce. Vážně kumšt. Do toho perfektně padnoucí hudba...v poslední řadě příběh. Musím se přiznat, že jsem se vedle všeho toho kochání a poslouchání Morriconeho ani moc neobtěžoval sledovat co tam pořád předvádí Gere a Brooke Adamsová...vim, že mi to přišlo docela pomalý a utahaný...radši se jen kochejte..je na co :) (18.03.2011)

Bohužel se mi zdál nápad velmi jednoduchý a omezený. Takže si říkám, že pán Malick bude přes takové ty pomalé (pro někoho nudné filmy), které maji krásné obrazy a díky své pomalosti nás nechají proniknout do pocitů hl. představitelů a tím nám pomůže se s nimi lépe stotožnit. Chvílemi jsem se nudil a chvílemi mi to přišlo krásné. Zatím průměr. (31.07.2011)

Milostný příběh ve tvaru trojúhelníka podávaný spíše dokumentárním způsobem určitě nehraje v tomto filmu hlavní roli. Tu má příroda a její zákonitosti, stejně jako neúprosný běh času, střídání dne a noci, léta a zimy, kontrasty tvrdé práce a bezstarostného odpočinku nebo třeba radostné sklizně a náporu zničujícího živlu. Jedna dvojice svůj příběh dožije ke konci, zatímco jiné právě začíná. Jakkoli se dá dějové "lidské" linii ledacos vytknout, v zachycení "příběhů" člověka přesahujících je Malick velmi působivý. (25.08.2011)

Dojemný film o jedné tragické lásce. O dvou milujících se lidech, kteří se jen chtěli trochu riskantně vymanit z bídného života, ale neměli štěstí. Hudba E.Morriconeho je zde sice výborná, ale on sám moc prostoru na své hudební nápady nedostal, protože tu často hraje skladba C. Saint-Saënse z Karnevalu zvířat a nebo Morriconeho variace tohoto motivu - takže nakonec tak půl na půl :-/ (06.11.2011)

Pěkně natočený film o tom, k čemu mohou vést morální ústupky a kompromisy. Znalec díla Terrence Malicka Petr Vacík film velmi pěkně popsal: "Zápletka filmu Nebeské dny se rozvíjí kolem rozhodnutí jiného mladého páru podniknout určitý morální kompromis, o kterém v budoucnu nebude nikdo vědět a který by nemusel ani nikomu ublížit, ovšem je jednoznačně špatný. Přestože si hrdinové tuto špatnost uvědomují, do morálního experimentu jdou a jsou zničeni. Malick zde ukazuje, jak má morální zlo devastující následky. Současně odhaluje, že když už jsme v nemorálním jednání namočeni (a namočeni jsme všichni), nemáme ve skutečnosti plnou svobodu." Ovšem nelze zapomínat na další rovinu Malickova filmu. Je nemorální chování přirozené nebo se odvíjí od vztahů ve společnosti? Malick se pokouší příčinu najít v nerovném vztahu mezi různými společenskými vrstvami... v tomto případě vrstvou pracujících, kteří jsou v pravém slova smyslu vykořisťovaní vrstvou majitelů výrobních prostředků. Pokud jsou lidé bráni pouze jako stroje, na kterých lze ušetřit, pokud jim není vyplácena zasloužená odměna a není postaráno o jejich důstojný život a důstojné pracovní podmínky, není logické, že se tito lidé snaží za každou cenu dostat do vyšších vrstev? Třeba i za cenu nemorálních kroků? Přes tuto filozofickou rovinu mi ale film nepřišel až tak dobře natočený jako jiné Malickovy filmy. Především ve druhé části po svatbě mi film přišel trochu slabší, takové obyčejné melodrama z amerického středozápadu. Nebo mi možná jen nesedlo obsazení, nemám moc rád Richarda Gera. (02.12.2012)