Frajeři a saze

Takovej ten klasickej a moc milej zfilmovanej Broadwayskej muzikál s moc fajn Jean Simmons, která místy připomíná snad i Audrey Hepburn, s úžasným Frankem Sinatrou a se snad ještě lepším Marlonem Brandem. 150 poměrně rychlých minut, do kterých se kromě řešení vnitřních záležitostí dvou párů, problémů s hazardem a napravováním hříšníků vejde i několik velmi povedených tanečních a pěveckých čísel, ve kterých zcela nepřekvapivě září především Frank Sinatra. A to muzikály úplně nemusím. (08.06.2014)

Haha. Marlon Brando v komediální muzikálu. To mě opravdu pobavilo. A nejspíš tam bude zpívat, že jo? Nebyl jsem schopen si toho herce dát do nějaké takové role, a tak jsem jen dvě hodiny a půl čuměl, jak geniální je i v téhle roli. A ano, zpívá, tancuje. Pro mě neuvěřitelný zážitek, nemluvě o tom, že snímek je skvěle zvládnut choreograficky i výpravou. A navíc je to taková pěkná naivní romance, která funguje. No jo, vyrazilo mi to dech. (19.12.2014)

Sinatra ve svém období mafiánských filmů (Muž se zlatou paží, Suddenly) byl prostě jedinečný, a Brando mu tady byl důstojným hereckým partnerem. Po hudební i taneční stránce zcela na výši. Sluší se vyzdvihnout pěvecký výkon pupkatého Nicely-Nicely Johnsona v podání Stubby Kaye Viviana, po Frankovi asi nejlíp odzpívaná role. Blaine v roli Nathanovy milé Miss Adelaide má srandovní výslovnost hlásky r, takže "person" v jejím zpěvu je "pejson" :-) Vše podstatné krásně vystihl kolega Pohrobek, jen dodávám, že se děsím okamžiku, kdy tohle budou dávat na české MGM v dabingu našich rychlodabérů-specialistů. (23.09.2009)

Brando v tomto muzikálu ukazuje svoji lidskou tvář. Jeho tvář je nabyta emocemi, a když k tomu ještě začne zpívat... Hudba je v tomto filmu skvělá. Jediný důvod proč srážím jednu hvězdu, je ten, že muzikál je sice můj oblíbený žánr, ale naživo a ne v televizi. A taky mám drobné nedostatky v angličtině a jelikož jsem viděl film v původním znění, tak mi možná unikly nějaké detaily, které by z tohoto filmu dělali film pětihvězdičkový. (25.03.2006)

Je takmer až šokujúce vidieť takmer po sebe dva filmy o gamblingu z tej istej hollywoodskej sezóny s tak odlišným vyznením. The Phenix city story a Guys and dolls nemôžu byť už rozdielnejšie filmy. Jeden sa snaží byť tak reálny, ako to len na filmovom plátne ide a druhý naopak sa snaží vyvolať u diváka maximálnu ilúziu nereálnej rozprávkovej muzikálovej fikcie. Ani vydarené piesne predvádzané troma superstars tej doby mi nedali odpoveď na otázku, prečo priamočiara a predvídateľná zápletka trvá dve a pol hodiny. (24.08.2016)