Lidská skvrna

Jakkoliv mám rád Anthonyho Hopkinse i Nicole Kidman, do tohoto filmu a hlavně do rolí, které dostali, se mi nehodil ani jeden z nich. To takoví Gary Sinise a Ed Harris, ti byli mnohem přesvědčivější. Příběh Colemana Silka je opravdu dosti nudná záležitost a já přemýšlím, jestli jsem A.H. někdy viděl hrát v podobné mizérii. Asi ne. Nejlepší (a vlastně i pravděpodobně jediná pořádná) scéna - Hopkins a Sinise tančí. (09.07.2011)

Od Lidské skvrny jsem nic nečekal, proto to na mě udělalo celkem příjemný dojem. Hopkins byl fajn, Kidman mi zas tak skvělá nepřišla ( asi to tolik neprožívala jako Hopkins, který by mohl být jejím otcem ). Příběh byl postavený na tom, jak někdy v životě stačí velice málo, jediná věta, špatně vyložená a můžete se rozloučit se všemi uznáními, se všemi úspěchy v životě a už to nic na světě nevrátí zpět. Líbilo se mi jak odsouzení za tuto větu mohl hravě vyvrátit, ale neudělal to. Prostě pěkný příběh pokud od toho neočekáváte mnoho, kvůli kvalitě čtyř skvělých herců. (06.03.2007)

Film, který se snaží dojmout, ale nevím, nevím, jak moc se mu to povedlo. Já z něho tedy žádný divný pocit nemám a určitě si brzy nebudu pamatovat, o čemž že tohle bylo. O lásce muže k rebelce a o tom, jak to černoši nemají lehké. No, možná si budu pamatovat, že zde černochy hráli běloši. To jaksi nešlo přehlídnout. Ono to tedy bylo jaksi schválně, ale fakt jsem to nikomu neuvěřil. (21.02.2008)

Slušné drama o učiteli na vysoké škole, který je obviněn z rasismu, ztratí práci, záhy mu umře žena a on se plnou vahou vrhne do nového vztahu se ženou, která má ovšem sama se sebou velké problémy a navíc má psychotického manžela. Drama vztahu tak roste do tragických konců. Nejde o žádné šokující erotické drama, jak znějí reklamy na tento film, ale o zcela klasické dobře zahrané vážné drama. (08.07.2005)

Nikto a nič v tomto filme nepotreboval, aby bola trauma z Fauniinej minulosti takto vybičovaná. Stačila by úplne obyčajná posraná minulosť, obyčajne posrané vzťahy a posrané manželstvo navrch. Natoľko konkrétny a extrémny moment celú jej drámu paradoxne bagatelizuje, posúva do roviny denno dennému životu vzdialenej. Je medzi nami stále viac nešťastných existencií, ktoré TO nezvládli, vyčerpali sa a dožívajú v dezilúzii, ubližujú si, aby tíšili bolesť z rán od života. Toho každodenného života, len minimum z nich sa tam dostalo kvôli tragédiám, aká postihla Fauniu. Tak načo? (10.04.2013)