Rodokmen krve

Magický realismus v jeho nejúžasnější, nejpřístupnější a nejčistší podobě. Julio Medem je velký epický vyprávěč, geniální baskický režisér ze San Sebastianu, jenž mě uchvátil podobně jako před dvaceti lety se svým možná nejslavnějším filmem Sex a Lucía. Vyžaduje však divákovu naprostou soustředěnost, není možné polevit ani na pár vteřin, prolíná se tolik časových rovin, složitých vztahů mezi postavami, že nelze myslet na cokoli jiného. Střih se povedl na jedničku s hvězdičkou. Obecně mám pocit, že ve španělských filmech nemohou hrát herci a herečky, kteří nesplňují kritéria fyzické atraktivity, u Julia Medema je to vyhnáno možná až do extrému. Téměř jako by šlo o odkaz na Borise Viana a Zabte ošklivé! :-) (26.02.2024)

Různé charaktery, různé milostné příběhy, které se navzájem doplňují.Ale stojí to dost duševní energie si dát příběhy dohromady. Příběh tří generací má sex, vraždu a užívání drog. Vhodné pro fanoušky Medema. Měl jsem občas pocit jako bych byl na nějakém příbuzenském setkání , kde se cizí lidé hádají o někom, koho neznám. (13.02.2020)

O španělských krasavicích (beze sporu) a možná o krasavcích (to už posoudit nedovedu). Od Medema jsem něco podobného čekal, i když ne v tak načinčané formě. Zde už bylo na mě magie příliš mnoho, i když scéna s býky mě skutečně uchvátila (dokonce jsem film zastavil, abych se ujistl, že roh trčí ...). Psát milenecký román (ve dvou a na pokračování) je opravdu odvážný čin, který většinou nekončí dobře. I když se nakonec všechno vysvětlilo, přece jen několik otázek zbylo - a za ně bych měl nejspíš přidat ještě jednu hvězdu. - A konečně také i český název filmu, se kterým jsem spokojen... Další den: přece jen přidám ještě jednu hvězdu: dobrý dojem z filmu zůstal a navíc se mi myslím podařilo trochu se dostat do Medemovy kůže. (04.10.2020)

Maximálna dávka Medemovho fatalizmu. Životný príbeh ako skladačka osudom určená, ktorý človek nemôže ovplyvniť. Julio Medem tentokrát nešetril priehrštím osudovosti a prepletenia romantiky a erotiky, magických prvkov, miestami skĺzol do jemného gýču, ktorý sa dá s prehľadom odpustiť. Herci mali výrazné, zapamätateľné a ľahko podmanivé tváre, zahrali živo a emotívne, ako sme už v španielskej kinematografii zvyknutí. Oku lahodiace exteriéry lemovali iracionálnu dejovú líniu až má človek chuť tam niekde s nimi v tom príbehu byť a trochu si to užiť. Pravdepodobne nepíšem prvý krát, že Medemove filmy sú najmä o prežívaní a preciťovaní. V porovnaní s predchádzajúcimi dielami, hlavne ranými, je Rodokmeň krvi slabší na kvalite, i napriek niektorým mierne komickým scénam má svoje čaro. Čaro Medemove. (28.10.2020)

Nemůžu si pomoct, ale Rodokmen krve na mě působí jako vzorová moderní červená knihovna. Tématicky to působí po přečtení popisku zajímavě, ale realita je někde úplně jinde. Ty příběhové výkruty šly totálně mimo mě, zbytečně moc sexu, zbytečně moc hádek, nějak jsem měl co dělat, abych to vůbec chtěl dokoukat. Technicky ale ok, i když sem tam přemýšlíte, co tou rádoby znějící epickou scénou bylo zamýšleno. Tak to ale asi ve Španělsku mají rádi. (10.06.2020)