The Haunting - Dům na kopci

Moc se mi líbila propracovaná výprava, dobře zvolené obsazení a celé to převrácení původního příběhu z The Haunting úplně jiným směrem. Umím si představit, jak Mike Flanagan přišel za lidmi z Netflixu se slovy: „Mám pro vás super námět na třídílnou minisérii,“ načež u Netflixu odvětili: „Máte pravdu, je to fakt super námět, ale vy nám z toho uděláte deset epizod.“ A v tom je kámen úrazu, Dům na kopci je dějově tak řídký, že si dopomáhá všemožnou vatou a veškerými těmi flashbackovými klišé, aby to vůbec nějak do toho desátého dílu doklepal. A musím říct, že po vrcholu, který představuje 5. epizoda (s cinefilsky obsazeným Russem Tamblynem), už jsem měl docela problém ty zbylé díly dokoukat. U série, jež se celá odehrává ve velmi krátkém časovém úseku a v níž prakticky od začátku víte, jak vše dopadne, a jen čekáte na vypíchnutí různých detailů a motivací postav plus sem tam nějakou tu strašidelnou scénu, je zvolená stopáž neomluvitelně natažená. A když už po těch obětovaných dlouhých hodinách čekáte, jak vám ten finální díl teda vytře zrak, dočkáte se tak slzodojné sluníčkařiny, až z toho jde hlava kolem. Koukalo se na to pěkně, ale koukalo se na to přespříliš dlouho. (01.02.2021)

Když jsem si tento snímek vyhlídl, že se na něj podívám, tak jsem byl vcelku natěšený, že se budu bát a schovávat se pod peřinu jako malej Jarda. Místo toho mě čekal dramatický a životopisný snímek jedné sympatické americké rodiny, která měla smůlu a přistěhovala se na krátkou dobu do jednoho domu s pochybnou minulostí. On totiž jejich fotřík tu barabiznu chtěl dát do pucu a pak jako správnej americkej kapitalista jí chtěl prodat za nemalé peníze na realitním dobytčím trhu. Ale to fakt neměl dělat, protože tento dům si vždy žil a bude žít vlastním životem a taktéž navždy změnil osudy všech členů této rodinky, ale i všech předchozích nájemníků. Vidíme zde dvě časové linie. Ta první linie se odehrává v přítomném čase, kdy jsou děti ze strašidelného domu už dospělé a ta druhá linie nás zavede pomocí velkého množství flashbacků do doby, kdy se tato do té doby šťastná rodinka stěhuje na jedno léto do tohoto prokletého domku na kopci. Hned od začátku mě zaujala úvodní hudební znělka a pokračovalo to příjemnýmí hereckými výkony poměrně neznámých herců a taktéž vhodně vybranou lokalitou a to myslím jak exteriéry, ale i interiéry již zmiňovaného domu. Taktéž jsem byl zaujat mysteriózním a tajemným pozadím tohoto příběhu, které se vznášelo v každé epizodě nad osudy členů této prokleté rodiny. Taktéž mě bavily poměrně detailně vytvořené profily všech členů rodiny, kteří si své břímě nesli odmalička a každý se s ním snažil vypořádat po svém. Akorát mě trochu mrzí, že těch hororových prvků tam z mého pohledu bylo vcelku málo a takových těch lekacích momentů jsem si moc neužil. Ale jako celek to fungovalo a musím konstatovat, že spokojenost je na místě a že co nejdřív pouštím druhou sérii o které doufám, že bude minimálně stejně kvalitní jako tato série, která mě dost bavila a které dávám zasloužených 90%. (07.07.2021)

Seriál bohužel postrádá strašidelnou atmosféru Bly Manor, kterou tu nahrazují lekačky, kterých je v prvních šesti dílech tolik, že jsem celé dva dny pak jen ležela doma s migrénou, na kterou mi ani prášky, na předpis nepomohly. Děj rovněž poměrně předvídatelný. V rámci žánru jde však stále o slušný nadprůměr a v druhé polovině série už jde opravdu spíše o promyšlenou duchařinu nežli bezduché lekačky. (22.10.2020)

Oukej brácha, měl si pravdu, snad už mi teď začneš doporučovat i jinej seriál. Kde začít. Hill House mi dal během dvou dnů do života velmi cenné dovednosti a postřehy. Zaprvé, můj trojskok je nyní na olympijské úrovni, z koupelny do postele na tři ladné skoky. Zadruhé, moje hranice strachu se posunula z úrovně totálního strašpytla na úroveň „celej poslední díl s otevřenýma očima“. A zatřetí, jsou i horší duchové než ti mrtví. Nevyžívám se v hororech, naopak se jim záměrně po většinu času vyhýbám, ale deset minut v domě hrůzy a věděla jsem, že tohle prostě dokoukám. Postavy si mě omotaly kolem prstu a nebylo cesty zpět. Obě dvě časové linky mě neskutečně bavily, což je za mě největší plus. Málokdy se stává, že jsou si dvě časové linky v seriálech rovny.  Co rozhodně přililo do ohně mého vzplanutí nad tímto seriálem je drama. Rodinné drama na nejvyšší úrovni a ke všemu zahráno perfektně. V paměti mi asi nejvíc utkvěla scéna, kdy se Theo snažila vysvětlit sestře její nepocity posledních dní. Ufff. Všechny detaily do sebe na konci zapadly a ta prvotní hrůza se postupem času proměnila na naději. A ten dům? Nádhernej. Dům s duší, to se musí nechat. A jak se tam Carla proháněla v těch pokaždé krásných šatech? Radost pohledět. A ta epizoda na jeden zátah? Fíha. Finální scéna mě zahřála na srdci, i když kdyby to okno za nima mělo o pár cm jinej rozměr mohlo mít tohle zakončení naprosto jinou atmosféru. Mám velký nutkání  pustit se do Bly Manor, asi jo, dokud jsem ještě na té duchařské vlně. (25.03.2022)

První série byla hodně povedená, trochu děsivá, trochu lekavá a hodně emotivní. Ze začátku se člověk trochu ztrácí, ale rychle se zase najde a pochopit děj není složité. Dokonce bych řekla, že trochu předvídatelné. Ale i tak je to trochu mimo. V průběhu jste zvědaví na další díl, až se jednou dostanete k tomu poslednímu, který by se svou pointou dal shrnout do deseti minut a úplně by to stačilo. Celek ale působí hodně vyváženě, je to chytlavé a s postavami se lehce sžijete. Dokonce jsem si zamilovala nošení rukavic - velmi elegantní. (14.12.2020)