The Haunting - Dům na kopci

Úplně vidím ty otrávené obličeje fandů duchařských příběhů :-) Taková pěkná hodnocení, trailery slibující duchy... . A ono ne že by ne, ale ve skutečnosti jde o rodinné drama šmrncnuté hororem. Tvůrci využili možnosti, které seriál nabízí a všem postavám se pověnovali s obdivuhodnou precizností. A totéž platí i o struktuře vyprávění. Flanagan velmi zručně a funkčně propletl jak okamžiky odehrávající se v Hill House, tak v "současnosti". Ale to není vše...hrátky s časem jsou perličkou, díky které seriál nabere pátou epizodou na obrátkách. Osobně si myslím, že to mělo přijít dříve, protože rozjezd je hooodně pozvolný a nejspíš nemálo lidí odradil. Pokud ale máte rádi prózu, vyplatí se vytrvat. Netuším jak moc se scénář drží knižní předlohy, ale psychologie postav je popsaná luxusně, tím pádem jsou vztahy mezi nimi krásně funkční. Kacířsky se přiznávám, že by se mi to líbilo i bez těch hororových prvků...kterých stejně nebylo moc. Na kdyby se nehraje, ale zhutnění do pěti epizod, by udělalo z Hill House superpecku. (04.06.2020)

Strašně těžko se mi tento seriál hodnotí...po filmařské stránce není co vytknout a jde o kvalitně odvedenou práci, na druhou stranu až příliš často jsem se nudil a nebavilo mne to. Tak co s tím?? Těšil jsem se na hororovou podívanou, ale z mého pohledu šlo spíše o psychologické drama jedné rozbité rodiny, kdy se po celou dobu, na pozadí strašidelného domu, odehrávaly menší rodinné šarvátky, vyjasňovaly křivdy apod. Samotnému mi ani moc nesedlo, že každý díl obsahoval minimálně tři časové linky i když přechody mezi nimi byly ve většině případů zvládnuty mistrně. Absolutorium za mne patří C. Gugino, která svou roli zahrála skvělé...jak tu láskyplnou mámu, tak tu druhou šílenou tvář a pak i O. Jackson-Cohen, kterému jsem to feťáctví úplně věřil 👌 Škoda té vaty, která nudila a toho konce, který byl jak od Rosamundy Pilcher...jinak pěkná podívaná. (06.12.2020)

U prvních tří epizod jsem mocně usínal a říkal jsem si, co je na tom tak skvělého, když to ani nedokáže udržet mou pozornost a samou nudou se mi zavírají oči. Naštěstí jsem poctivý a než seriál ohodnotím, snažím se vidět aspoň jednu řadu. Takže jsem i přes menší vnitřní odpor pokračoval a Hill House se mi odvděčil. Postupem času byl The Haunting of Hill House čím dál zajímavější a nakonec ten barák opravdu za návštěvu stál. (31.08.2020)

Senzační horor z prostředí krásného starého domu, ale i dokonalé drama mimo něj. První půlka mi přišla o fous lepší - každý díl se věnuje jiné postavě, přičemž jejich jedinečnost a solidní délka každého dílu udrží napětí i nadšení. Tato etapa končí skvěle zpracovaným dílem z pohřbu, kde je pro diváka naservírováno minimální množství střihů. V tomto dílu - a to ihned po jednostřihové jízdě - nastupuje druhá půlka příběhu, který si už jede souvislé a lehce plíživé tempo, a sází spíše na dům, jeho příběh a finální explozi. Postupně začíná vysvětlování, které mi ne vždy přišlo úplně dobré a zajímavé, ale za to citové rozsračkování na úplném konci celé řady tomu snad ani nelze nic vytknout. Ani nyní, pár dní po shlédnutí, mě nenapadá jediná věc, která by to udělala ještě lepší. Skvělá záležitost, a zdaleka nejen kvůli dokonalé hororové atmosféře, ale především postavám, které prostě musíte milovat. Jak jsem si v prvním díle přišel ohledně množství postav hraných více herci skrze flashbacky zmatený, tak v druhém díle jsem se už chytal a slastně si vrněl jako kotě. (16.06.2020)

Horor, který má srdce a horor, který má logiku. Netflix dokázal stvořit jeden z nejáčkovějších duchařských snímků, který je přesně tím, čím první série American Horror Story nebyla a chtěla být. Orientace na horor skrze charismatické a skvěle psychologicky vykreslené charaktery, které musejí čelit svým vlastním démonům a hororové scény jsou okolo nich vystavěny jen jako koření, nikoli hlavní surovina, je přesně ten zásah do černého, díky kterému můžeme pět chválu na výsledné kvality. Tady se podařilo úplně vše od castingu, přes scénář až po samotný hororový dům a duchy (třímetrový levitující dědeček s hůlkou kraluje). Navíc každé strašení, duch i pomalu zvuk tu má své jasně dané místo v ději, čímž nepůsobí lekačky jen jako prostředek k děšení, ale využívají se i jako prostředku dějinného směřování a pointování různých dějových linek. Což se samozřejmě ukazuje postupem času. Tady prostě jinak než za plný počet ani nemohu. Mike Flanagan vytvořil dílo, které svou kvalitou sahá po příčce nejlepšího duchařského hororu v historii tohoto žánru (promiň Jamesi Wane). A závěrem jen dodám, že takto přesně se mělo přistupovat k adaptacím všech Kingových děl. Protože takhle jsou Kingovy knihy vyprávěny, a proto slaví takový úspěch. Jen až Flanagan to spolu s pár dalšími pochopili (samotnému Kingovi se to ostatně také ve filmu nedaří). Nedivím se, že samotný Stephen King tento seriál doporučuje. 95% (29.10.2020)