Bloudění orientačního běžce

Jo tyhle orieňtáky známe, to jsou svinstva první kategorie. Já na rozdíl tady od Radka nebloudil, to by mě mohli milovat abych pobíhal někde po lese jenom z mapou a buzulou, by se taky mohlo stát že bych skončil někde v Maďarsku. Jsem si vždycky lehnul do borůvčí papal borůvky a čekal až mě začnou táborový vedoucí hledat, pak jsem rozkřáp o pařez buzolu nasadil výraz umírajícího buvola a šel vstříc volajícím hlasům s tím, že jsem upad na buzulu a já se dezorientoval, ale Radek to pojímal úplně opačně. Vůbec mě fascinovalo jak si lůsr jako on dělal nárok na největší kočku ze třídy. Stejně balit holku na dvě popadaný jabka :-) Zkuste to dneska chlapci a holky vám ty jabka narvou do prdele dřív než se stačíte citově vyjádřit. Nevěřím tomu, že Radek a jeho otec jsou herci, přišli mě jako realnej syn a táta, navíc teda značně obroušený i když hláškování jim šlo na jedničku, hlavně Ráďa trousil perlu za perlou. Jinak to mám s tímhle filmem na chlup stejně jako kolega dobytek. (17.01.2011)

Má to svůj typickej osumdesátkovej socíkovskej look, nevím, jestli tomu prospělo obsazení neherců do hlavních rolí, ale kdyby tolik vtipu měla většina dnešních komedií, bylo by to fajn. Bidlo je k sežrání, klidně bych se za něj porval - klasickej lůzr, kterej má ale snahu něco s tím dělat a jeho bejčení a mentální trénink (hihi) vyústí až ke sbalení buchty a finále à la Rocky, který kazí jen Dalek Hurikán Janda. Některý hlášky, dialog mladejch na hřbitově nebo scény s "činkou" jsou top a plusem je i přívětivá stopáž. [3,5*] (15.02.2021)

Na první pohled u tohoto filmu bohužel zaujmou strašlivé výkony neherců v hlavních rolích, mimo nimi také spousta mých známých z Rakovníka a okolí. Příběh je vystavěn hezky a zajímavě, scénář je civilní, ale jak jsem psal, na hlavní postavy se nedá moc koukat, ale co hůře, hlavně se nedají posluchat. (04.01.2012)

Československý film vyprávějící o čtrnáctiletém Radku Chaloupkovi (F. Toušek), hubeném a extrémně vytáhlém chlapci, jenž se teprve sžívá se svou neobvyklou postavou. Největší potíže má v tělesné výchově, neboť není fyzicky zdatný a povinný školní závod v orientačním běhu je pro něho zpočátku utrpením. Současně prožívá obvyklé problémy dospívajících, první zamilování do své povrchní spolužačky a poté následující zklamání z neúspěchu. Mladý čahoun, mezi spolužáky přezdívaný docela trefně Bidlo, má taktéž problémy se začleněním do společnosti, neboť nemá žádné koníčky a ani neví, kam by jeho život měl směřovat. Tehdejší režim řešil tyto potíže dospívajících povinnou aktivitou v mimoškolních činnostech, Radek se tedy rozhodl pro činnost v hasičském oddílu, avšak i tady se svou neobratností nalezl pouze zklamání. Děj filmu se odehrává na Rakovnicku, a to většinou ve školském zařízení, kde své spolužáky převyšuje mnohdy o dvě hlavy, a také v domácnosti u Chaloupků, kde na mě svým vystoupením udělal dobrý dojem především jeho otec (J. Toušek, skutečný Radkův otec, který se na rozdíl od svého syna objevil i v několika pozdějších filmech), taktéž vytáhlý čahoun se strohým, ale přesným vyjadřováním. Po náhodném setkání s přítelem své sestry a neznámou dívkou, která na Radka zřejmě silně zapůsobila, začíná vytrvale pracovat na své fyzické zdatnosti a dokonce se přihlásí do oddílu zaměřeného na orientační běh, kde působí i jeho nová láska. Z dospělých herců, kteří v tomto snímku J. Matuly vystupují, mohu zmínit učitelku J. Březinovou, starší sestru I. Chýlkovou, jejího přítele D. Rouse či vedoucího běžeckého oddílu A. Pyška. Z dětských herců připomenu pouze F. Menzela, Radkova spolužáka, který mě zaujal svým vyzrálým hereckým projevem. Musím uznat, že film je poměrně zdařilý, snímku sice dominuje nevídaně vytáhlá postava hlavní postavy, avšak obsahuje i mnoho humorných prvků a hlášek, které má na svědomí taktéž nemotorný čahoun. Hudební složka snímku, kterou pěvecky doprovodil D. Janda, se mi též líbila a domnívám se, že se tento film může zařadit do řady kvalitních snímků J. Matuly a uděluji mu průměrné hodnocení. (20.04.2024)

Autentický vhled do života mládeže na konci ZŠ. Bloudění orientačního běžce mělo původně splnit jen požadavek na další spartakiádní film, ale režie se ujal bývalý mistr republiky v pětiboji Matula. Bylo tedy možné přistoupit ke sportovní látce citlivěji, ale to by scenář musel napsat někdo zkušenější, než Sovják, v té době přešlapující pouze jako autor některých bakalářských povídek. Téma hledajícího se nezralého jednotlivce by mohlo i v této době zaujmout, ale chyběla opora lépe vedených profesionálních herců, aby vynikla syrová autenticita dětských výkonů. A konec konců radost z vítězství nad vlastním osudem. Co věta, to heslo z plakátu. A nic s tím neudělala ani Chýlková nebo Březinová, natož Rous s Pyškem. (28.02.2021)