Psi nenosí kalhoty

"Psi kalhoty nenosí, tak dolů s nimi ČOKLE!!" To byla paráda... Příběh je v podstatě o tom, že se chlap zblázní, když mu zemře partnerka. A udělá cokoliv pro to, aby se k ní alespoň na chvíli opakovaně vracel. Jedinou cestu, kterou k tomu nalezne, je škrcení se a dušení. Ale k tomu potřebuje někoho, kdo by mu to poskytoval. A tak jednoho dne najde sadistickou dominu, která je ale zároveň neskutečně sympatická a podivně přitažlivá. Ve filmu tím pádem vzniká destruktivní nekompatibilní vztah dvou ujetých lidí, kdy každý chce něco jiného, ale cesta k dosažení toho, co chtějí, je jedna a tatáž. Ona ho chce mučit a on se chce nechat (u)dusit... Je to syrové, pomalé, těžké, občas kruté a občas neuvěřitelně vtipné. Úplný konec je nádherná barevná neonová romantika, krásné uvolnění po tom, čím tam ty postavy procházejí. Nenechte se zmást, že by to byl film přímo o sado maso perverzi, je to film o lásce. Což je na tom opravdu super. Něco málo tomu k 5* hodnocení chybělo. Ale stejně... nádhera a rovnou doporučuji. Je tam asi nejvíc sexy mučící scéna, jakou jsem kdy ve filmu viděl, kdy na jednu stranu je to šíleně kruté, bolestivé i nepříjemné, a celé to ještě sleduje popletený nechápající pes, ale zároveň je to ohromně vzrušující a sexy... Krása! /80%/ (31.08.2023)

Hodně odvážný kousek, který tady na plátně ještě nebyl. Netradiční romantická love story převlečená do sadomaso oblečku, který na první pohled působí jako bezduchá, přímočará a nudná fetiš story, ale v hloubce se schovává psychická hra dvou osamělých, zlomených lidí. Má to pomálé tempo, temný špinavý filtr kamery a určitě se film nezavděčí každému, ale když divák přistoupí na určitá pravidla a vžije se do hlavní postavy, dostane zvláštní zážitek, o kterém bude přinejlepším přemýšlet pár dnů po zhlédnutí. Dojde dokonce i na nečekaně přiostřené scény (trhání zubů) a všemožné dušení a podobné zvrhlosti, takže já jsem spokojen. (05.05.2020)

Seveřanům vlastní "ujetá komedie" mísící se s nápaditým psychologickým dramatem o sadomasochistické dvojici podivínů. Film by nejspíš dostatečně nevyzněl nebýt alespoň několika poměrně detailních sadistických scén. Ty ale mohou film někomu znechutit. Člověku, který je špatně snáší, bych film příliš nedoporučil a nebo mu poradil zavřít oči jako to během filmu dělala moje manželka: "Už je po té scéně?" (08.02.2022)

Zaujala mně, mimo jiné , značná spoluúčast spoluobčanů na tomhle dílku. Asi to bude tím, že jako národ masochisti teda jsme ... . Pro mně především příběh (když pominu tu linku-hledám sebe, a když už se najdu, čumím na to jako péro) o tom, jak těžké to musí být, když to co ve mně je a co mně opravdu baví , není možné s nikým sdílet, aniž bych (se) zabil. No a ten úsměv na konci - s opuchlou držkou, rozmláceným tělem , rozřezanou rukou, v psích kšírech... , je první a jediný co ten chlapík ve filmu vypotil. Asi katarze, řekl bych. - A já jen díky za film, kterých je tak proklatě málo. (29.10.2021)

Když se řekne S/M ve filmu, tak se nejednomu z nás (bohužel) vybaví "odstínová trilogie", což není zrovna ukázka kvalitního filmového řemesla, a proto je divák rád, že existují tematicky blízké filmy z druhého kvalitativního konce. Psi nenosí kalhoty je velmi s(u/y)rová romantika, která se nebojí na plátně ukázat ledacos, zároveň si však zachovává jistou míru vkusnosti a nesnaží se být prvoplánově šokující či pobuřující. Máme možnost sledovat příběh dvou osamělých lidí, kteří jsou navzdory svým poněkud drsnějším specifickým potřebám vykresleni tak lidským a chápavým způsobem, že jim prostě člověk musí fandit. Oba hlavní herci se svých rolí zhostili nadmíru přesvědčivým způsobem, vedle toho mě zaujala drobná role Ester Geislerové (při scénách pod vodou mi na mysli vytanul Vodník od Erbena). Uvítal jsem, že se vedle s(u/y)rové romantiky a pár divácky nepříjemných scén (zasvěcení určitě tuší, o čem mluvím) našlo místo i pro několik účelně humorných scén. V neposlední řadě musím pochválit nepřeslechnutelný hudební doprovod, který skvěle podtrhoval atmosféru filmu. (02.03.2020)