Nikdy nezestárnou

Do kompaktně návazného celku sestříhané hlasy desítek britských pamětníků přibližují peklo 1. světové války - nadšené narukování (nezletilých) mladíčků zmrazené otřesnými podmínkami zákopů západní fronty, které výrazně umocní roztažení a kolorování obrazu při příchodu na bojiště (nicméně HD ostrost fakt nečekejte). Problém nastává ve chvíli, kdy "příběh" sice graduje popisem brutálních jatek velké ofenzivy, jenže z pochopitelných důvodů z ní scházejí jakékoliv záběry, tudíž sledujeme jen leporelo z tematických ilustrací (což dvakrát nebaví). Historická působivost tak ke konci mírně opadá. (15.05.2019)

působivý "dokument" přibližující přes skvěle zrestaurované záběry a komentáře pamětníků skoro již zapomenutou dobu.Pro to připomenutí neprávem upozaděného je to výborné,pro větší dopad by bylo fajn občas komentáře stopnout.Takhle jsem se kolikrát mnohem víc soustředil na titulky a obraz mi unikal...80% (12.01.2019)

Nechat se zmanipulovat společností a vládou a vydat se položit život za její mocenské zájmy, tak tomu nikdy nebudu říkat hrdinství, nýbrž blbost. Což si také mohli kluci ověřit v následné nemožnosti se plnohodnotně začlenit do společnosti po skončení války. V dokumentu zaznívají hlasy lidí, kteří přežili. Docela zajímavé by mohlo být, kdyby se tvůrci na to samé zeptali mrtvých, jestli s přeživšími sdíleli nadšení, i když se jim končetiny válely po bojišti a vydechli naposled. Ale to jen taková moje vsuvečka, kterou chci poukázat na to, že zúčastněné vojáky nevelebím a ani k nim necítím jediný náznak obdivu. Každopádně, psal se rok 1917 a mentalita i možnost informovanosti obyvatelstva byla tehdy úplně jiná, takže bych se možná taky stal obětí propagandy a s radostí přijal pozvánku na smrt za zájmy, na kterých ve výsledku vůbec nezáleží. Historická hodnota tohoto dokumentu je ovšem mimořádná a ze zpracování se mi tajil dech. Musela to být velká fuška, ale tohle se Jacksonovi opravdu velmi povedlo. Jackson pomocí zvuku a obrazu divákům naprosto fenomenálně přiblížil zejména těžký rutinní život v zákopech. Opravdu masakr. Všudepřítomné dělostřelectvo a nejistota, že se právě vy dožijete dalšího dne. První světová válka byla mnohem drsnější a nelítostnější než ta druhá. Dodnes je s podivem, že se z ní nikdo nepoučil. (13.04.2020)

„The day not half over and ten thousand slain, and now there's nobody remembers our names. A thirst for the Hun, we were food for the gun, and that's what you are when you're soldiers …“ Peťka, vyhlášený hnědopich a honič nad První světovou, piplavě vybarvičkoval tři čtvrtiny Imperiálního válečného archivu a v podstatě zvizualizoval asi nejslavnější oplodňovák dalšího vyhlášeného honiče nad První světovou – Lemmyho. Výsledkem obojího je sugestivní memento o tom, že válka je syfilitická děvka, píchaná hrstkou mocenských velikášských psychopatů, dobrovolně se do ní mimo bezprostřední obrany území vlastní domoviny může hrnout jen naprostý propagandou zmanipulovaný kretén a všichni ti hrdinové, co neskončili v karboších, se z ní zpravidla vracejí akorát tak s doživotními traumaty, aby se dožili jen toho, že na ně po docela krátké době jejich vlast naprosto jebe. (15.07.2021)

Střidání komentářů je otřesné, což vyvrcholí během útoku z první zákopové linie. Zaběry na karikatury a kresby kdy kamera najíždí na detail působí dost lacině, asi jako když si pustíte prezentaci fotografií s tímto efektem. Kolorizace a vyhlazení některých zaběrů je pecka, obzvlášť delostřelecký koutek. Doplnění dialogů do původně němých záběrů poteší, identifikace nehybných těl skrze prostřihy obrazů z výcviku a narukování poděsí. Tohle se vyplatí vidět dvakrát, napodruhé ignorovat titulky, sledovat jen obraz a dobrou polovinu přeskočit. (23.12.2018)