The Ones Below

Chválím rozuzlení tohoto snímku, avšak toho klišé bylo moc (foťák, dětský pokoj, pomatená manželka, cosi se na poslední chvíli podělá...). Navíc film je utahaný, k čemuž se přidává i neinvenční hudba, z velké části dokonce vyrabovaná už nevím ze kterého gialla. Vůbec celé to zapáchalo retrem, chyběly tomu emoce a všechny postavy byly jako v transu. 60% (13.09.2016)

Sice jasně nalajnované bez většího překvapení, ale díky rozumné stopáži plyne děj příjemným tempem, takže nedává větší prostor pro hluchá místa. O co se film může opřít především, jsou výborní herci, ačkoliv postava Clémence Poésy byla na můj vkus až moc uťáplé psycho. Ale dalo se to přežít. Při konečném hodnocení tak záleželo, jaký ze dvou předpokládaných konců Farr zvolí a z mého pohledu vybral ten lepší, takže za mě je to taková hrana nadprůměru a lepšího průměru. 65% (29.08.2016)

Britský Polanski David Farr mě s The Ones Below zaujal nejvíce asi po vizuální stránce. Příběhově je tento snímek spíše o pocitech, děj se nijak zvlášť nerozvíjí, jede se přesně podle stanoveného plánu až do vygradovaného konce. Režisér si vybral téma děti, rodičovství, závist, a tím i (ne)příjemně brnká na divákovi nervy. Chválím dobrý casting, oslnila mě Clémence se svým úžasným britským přízvukem. Jediné zklamání byla asi nepříliš šokantní pointa, mohla být udělaná ještě znepokojivěji a hlavně nečekaně. Protože tohle musel uhádnout snad každý. Jako takové méně náročné Rosemary's Baby je to koukatelná záležitost. (23.09.2016)

Dvě těhotné ženy, dva manželské páry, které bydlí v jednom domě. Při sbližování dojde k tragické nehodě a jedna s žen potratí. Už předtím jsou náznaky, že jeden pár není úplně v pohodě a rozehrává se tak zajímavé peklíčko. Psychologická rozebíračka a intriky se rozehrávají svižně, ale bohužel je děj od začátku příliš předvidatelný. Celé to směřuje k jasně nalajnovanému konci a žádných zvratů, šoků se ve filmu nedočkáme. Celkově thriller, který rozhodně neurazí......6/10 (08.01.2017)

Nepřímé spoilery! Ta předvídatelnost je tu taková dvousečná. Na jednu stranu divák prakticky od začátku tuší, co přijde a kam to celé směřuje, ale tím, že je držen po celou dobu v nejistotě a neví, zda se domněnky potvrdí, je to vlastně docela napínavé. Zároveň je tato předvídatelnost určitým prvkem, který buduje fest dusivou atmosféru něčeho, co má nevyhnutelně přijít. Přesto, moc mě to neohromilo a spíše preferuji scénáře, které mě dokáží nějak překvapit. (12.10.2022)