Dycky Sunderland

‘Football is the most important of the least important things in life' Napsal bych čí je to citace, ale ono se to moc neví, každopádně bych to radši neříkal v Sunderlandu. Tam se totiž nedaří ani těm postatným věcem ani fotbalu. A přestože se můžeme ohánět tím, že to je jen fotbal, tak ok, ale naděje a následné zoufalství těch fanoušků to nezmenší. Největší depresárna, kde "o nic nejde", co jsem kdy viděl. (25.07.2020)

První série mne moc nenadchla, i když se mi začátek zdál fajn, ale bohužel se pak vše řešilo jen docela povrchně (posily, hledání trenéra... atmosféra kolem klubu pak byla podána taky dost černobíle), nicméně druhá série mne vtáhla do "děje" hned v úvodní epizodě, celé je to charismatičtější a malinko víc do hloubky (ale tak akorát) a ke slovu už se naštěstí tolik nedostávají "hospodské kecy" (i když se jim bohužel taky nevyhneme). (Ale teda... který *** vymýšlel překlad názvu a následně to vnutil i do seriálu jako "překlad" chorálu?!) (10.04.2020)

Mám závidět někomu, kdo v životě má jen pivo, fotbal a škaredou ženu? Bez starostí, bez myšlenek na to, co se děje ve světě a týdenní náladu mu určuje výsledek minulého víkendu. Jsem rozpolcený a přiznávám, že tohle nadšení nechápu a v zásadě těmto idiotům jejich bezstarostnost závidím.... Takže odpad těmto lidem, ne tomuto dokumentu. Nejlepší byl ten frajer, co byl 22 let na každém venkovním zápase - SO WHAT? (13.06.2020)

Neopakovatelný projekt. Osud si se Sunderlandem zahrál jak s žádným jiným týmem a spolu s brilantní dramaturgií štábu nám ukazuje ve (zatím) 14 dílech fantastický zážitek pro každého fanouška fotbalu, a nejen jeho. Funguje to báječně i jako sonda do anglické nátury. Anglické kultury, kterou tak miluju. Kultury, která se točí kolem fotbalu, který tu je skutečně téměř náboženství. Rozhovory s fanoušky, obyčejnými lidmi, ale i se zaměstnanci klubu jako jsou kuchaři, maséři, kustodi nebo operátorky, byly pro mě osobně tím největším zážitkem. Jako dokument je to srovnatelné s The Last Dance. Klub prostě otevřel pokličku a ukázal světu jak velkou vášní fotbal je. Díky Sunderland 'Til I Die získali dalšího fanouška. Díky za to, Sunderlande! (04.06.2020)

Máme to dokument s nejvíc idiotským českým překladem. (název) To je ale jediná kaňka. Přiznám se že PL mě nikdy moc nebavila. Klub jako Sunderland mě nikdy nezajímal. I přesto jsem všemi osmi díly první série proplul parádně. Vidět jak v reálu, v rámci možností, probíhá sezóna profi klubu, jak vypadá přestupové okno chudého a nezajímavého klubu, jak vypadají jednání s hráči, propuštění a najmutí nového manažera je naprostá pecka. A pro fotbalového fandu asi i povinnost. Když se k tomu přidají pohledy nejobyčejnějších fanoušků, jejich pocity marnosti, ale i nadějí a hlavně neustálé oddanosti... Není co dodat. V rámci formátu, 100 procent. --- Druhá sezóna je natáčena s pohledu majitele a jeho pravé ruky. Je to hodně osvěžující a vy vidíte jak se nemocný klub uzdravuje. Nic ale nejde hned a i chlapíci ve vedení poznávají, že čas i fanoušci umí být nekompromisní. Klub každopádně dostávají do finanční stability což je prostě v nižších soutěžích stěžejní. Kór u který chce nahoru. 95 procent za druhou řadu. (11.04.2020)