Dangal

Zpočátku mi to přišlo, jak nepovedená parodie. Otec zápasník má mindrák, že nevyhrál medaili, a tak chce syna, aby jí vyhrál za něj. Dostane ale samý dcery, tak je z toho strašně na dně, ovšem jen do chvíle, kdy dvě jeho nejstarší dcery zbouchají nějaký drzý kluky a jemu dojde, že oni vlastně taky "mají zápasení v krvi" a začne je k jejich nevoli trénovat. No prostě jeden facepalm za druhým. Nicméně jak byla první polovina filmu přihlouplá, tak ta druhá "vyloženě sportovní" byla oproti tomu fakt dobře natočená. Tak dobře, až mě to ke konci dojalo. (24.10.2020)

Nepamätám si, že by som niekedy vo svojom živote narazil na film, počas ktorého sledovania, som už po hodine nadobudol dojem, že mu budem udelením piatich hviezd, hádam aj krivdiť. Keby mi niekto niekedy povedal, že tento pocit budem mať zrovna pri Indickom filme - schuti by som sa zasmial. Lenže "Dangal" je dokonalý film po toľkých stránkach, s takou zmeskou pocitov v rôznych ohľadoch, že ja ani neviem kde začať. A tak bude asi lepšie len napísať: "Bravó Nitesh Tiwari". Dávam cylinder dolu ... (11.06.2017)

I přes zdobený obraz fungující rodiny nemůžu zapomenout na fakt, že právě onen statečný otec, který zachránil dcery před neveselým osudem indických děvčat, by při narození jediného chlapce na podobné úmysly zapomněl a věnoval se jenom synovi. Díky výtečnému Aamiru Khanovi se tahle kaňka dá alespoň trochu zamazat a dokud se největší důraz dává na funkční a až překvapivě milý rodinný humor, je Dangal v nejlepším pořádku. První polovina ale bohužel slouží jenom jako odrazový můstek k čistě sportovní druhé. A ta může být řemeslně odvedena sebelépe, ale divák při ní jen odškrtává desítky povinných tréninkových i turnajových klišé, které při takhle štědré délce zamrzí o to víc. (30.05.2018)

Športové filmy pozerám iba z povinnosti, netuším, či som vôbec videl nejaký indický film, ženské zápasenie považujem za omyl, pri filmoch dlhších ako dve hodiny znepokojene dvíham obočie a napriek tomu všetkému som dal tomuto sympatickému filmu štyri hviezdičky. Dobre sa naň pozeralo, zápasy boli kvalitne zahrané, bola v ňom nie jedna, ale hneď niekoľko nosných myšlienok a bol príspevkom k spochybneniu doterajšieho postavenia žien v Indii. To nie je málo. Inak som rád, že filmu nedal ani jeden komentátor menej ako tri hviezdičky. (27.06.2019)

Mé první setkání s bollywoodským filmem dopadlo nadmíru šťastně. Nečekal jsem až tak dobře řemeslně odvedenou práci. Kvalitami film rozhodně nešetřil. Příběh je celkem jednoduchý – otec, neúspěšný zápasník, si přeje syna, aby z něj mohl udělat šampióna a vyhrát zlatou medaili alespoň jeho prostřednictvím. Po třech neúspěšných pokusech se ale svého snu vzdává a smíří se s tím, že dokáže plodit pouze holky. Tedy až do jednoho dne, kdy zjistí, že jeho dcery mají zápasení v krvi. Navzdory všem konvencím, odporu a odmítání ze strany nejbližších a prvotnímu odporu dcer je tedy začne trénovat. Výsměch vystřídá úžas, když především jeho starší dcera Geeta vypráší kožich veškeré konkurenci. A jak to tak ve filmech bývá, konec dobrý, všechno dobré – dcera nakonec vyhraje zlatou medaili a stane se vzorem pro tisíce indických dívek, které následují jejího příkladu. Nejvíce překvapující pro mě byl fakt, že film je založen na skutečném příběhu. Smekám. (09.02.2020)