Systemsprenger
Narušiteľ systému
System Crasher
Režie:
Nora FingscheidtScénář:
Nora FingscheidtKamera:
Yunus Roy ImerHudba:
John GürtlerHrají:
Helena Zengel, Albrecht Schuch, Lisa Hagmeister, Gabriela Maria Schmeide, Melanie Straub, Victoria Trauttmansdorff, Maryam Zaree, Tedros Teclebrhan (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. (Film Europe)
(více)Videa (4)
Recenze (145)
Bernadette “Benni“ Klaaß má 9 rokov, a je k tomu aj extra výbušnej, cholerickej povahy, ba hádam kľaje ešte oveľa horšie, než posadnutá Regan z legendárneho hororu - Exorcista, a byť v jej blízkosti znamená väčšinou hotový «HOROR» , pretože pomerne často býva extrémne náladová, asi podľa toho, ako sa zrovna vyspí, že dotyčný človek, ktorý je práve s ňou, nikdy nedokáže poriadne odhadnúť, aký bude jej nasledujúci krok...? O malú chvíľu je dobrá, ako anjelik, keď už o sekundu neskôr dokáže byť zase protivná, ako čert, ak ju čokoľvek nahnevá. S mamou bývať vôbec nemôže, úrady si s ňou nevedia dať rady, keď aspoň jeden „vychovávateľ” Michael “Micha“ Heller to skúsi. Je strašne hyperaktívna, divoká a nevyspytateľná. _ Sekvencie za sekvenciami sú jednak strhujúce, a taktiež i zaujímavé, asi najlepšia časť z filmu, je tá, v ktorej strávia niekoľko dní v chatke v lese bez elektriny, či samých výdobytkov techniky, pre ňu to bolo určite prospešné, ale ako, a či sa vonkoncom pozviecha zo svojich všetkých vnútorných i vonkajších aspektov, či bude úplne normálne dievča, ako jej rovesníčky, tak to nechám na divákovi, aby sa o tom sám presvedčil na vlastnej koži ? Ja osobne to už teraz viem, že s postupne pribúdajúcou agresivitou a drzosťou, udalosti naberajú čoraz viac na obrátkach, keď trochu načrtnem, ako sa snímok vlastne skončí... ? Poslednou scénou bude tá z letiska, kedy sa Benni chystá do africkej Keňe, „kde jej svitá na nádej, ktorá umiera posledná” . Zopár slov k réžii Nory Fingscheidt a k hlavnému hereckému výkonu predstaviteľky Heleny Zengel. Minimálne tá prvá forma sa mi zdala - nekonzistentná, absolútne mi neprirástla k srdcu. Druhé uchopenie pred kamerou bolo o čosi priaznivejšie a pozoruhodnejšie, i keď to nie je žiadna veľká sláva ! PS: Nemec - Albrecht Abraham Schuch, sa snažil, ako mu sily stačili. PS2: Čakal som od Narušiteľa systému v podstate ešte o trochu viac, než sa mi filmovým spôsobom dostalo. ()
Film, který vám vykřičí díru do hlavy. Silnému dramatu vévodí vynikající Helena Zengel v titulní roli malé Benni. Jeden z nejlepších dětských výkonů za dlouhá léta přesto trošičku kazí fakt, že se vlastně vůbec nedozvíme pravý důvod dívčina chování (tedy záchvaty vzteku v okamžiku, kdy se někdo dotkne jejího obličeje). ()
Německo servíruje hutné, emocionální, nervydrásající, mrazivé a nepříjemné Drama po vzoru Seveřanů a je to zkrátka síla! Naposled mě z Německa podobně roztrhalo Tore Tančí a tohle je podobně silné kafe. Příběh se zaměřuje na 10 letou holčičku, která je doslova "Narušitel systému". Matka ji nezvládá a vlastně se ji i bojí, sociální pracovníci si nevědí rady, vlastně si s ní nevi rady vůbec nikdo a je postrach úplně všech. Je to časovaná bomba, která kdykoliv může vybouchnout. Mně osobně ji nebylo líto, protože s psychopaty nesympatizuji bez ohledu na věk, kor když vezmu v potaz, co za hrůzy provádí okolí. (Scéna na ledě je absolutní vrchol a nečekaná režisérská odvaha)! Film má několik nepříjemných a adrenalinových scén a místy se na film nekouká opravdu dobře. Jeden z těch filmů, který ve Vás něco zanechá a pokud děti nemáte, tak po tomhle zážitku po nich toužit zcela jistě nebudete. Příběh*****, Akce>ne, Humor>ne, Násilí***, Zábavnost****,Hudba***, Vizuál***, Atmosféra****. 8/10: ()
-5* Tenhle film jsem delší dobu odkládal, protože na takovou dávku deprese a bezvýchodnosti se musí divák připravit. Ale rozhodně film stojí za to a patří zatím k tomu nejlepšímu, co jsem viděl k tématu řešení nepřizpůsobivých osob. Určitě na tom má lví podíl i představitelka hlavní role – jen desetiletá Helena Zengel, která ji zvládla bravurně, ale i ostatní herci hráli velmi slušně a přesvědčivě Nedivím se vůbec tomu, že práce v sociálních službách je hodně vyčerpávající a sám bych nedokázal rozhodnout, jak s podobnými problémisty naložit. Tento film taky žádné řešení nenabízí a jen zprostředkovává atmosféru kolem těch, kterých se to týká. Plný počet je zasloužený, ale opakovat asi nemá cenu. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Galerie (26)
Zajímavosti (3)
- Celosvětová premiéra proběhla 8. února 2019 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (ČSFD)
- Zástupcovia Nemecka zvolili snímku ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na 92. ročník Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2020. (MikaelSVK)
- Titul filmu je neoficiálním označením pro děti, které z nějakého důvodu nejsou zařaditelné do žádné existující sociální struktury. (ČSFD)
Související novinky
McQuarrie a Sandra Bullock na Netflixu
Režisér posledních Mission: Impossible Christopher McQuarrie a herečka Sandra Bullock (Bird Box) teď spojí síly, aby natočili nové drama pro Netflix. Zatím nepojmenovaný snímek bude vyprávět o životě… (více)
6. ročník Be2Can startuje už 2. října
Zlatý medvěd a oba držitelé hereckých cen z letošního Berlinale, cena za režii a cena poroty z Cannes a mnoho dalšího představí 6. ročník přehlídky Be2Can. Letos se koná od 2. do 8. října v pražských… (více)
Narušitel systému je neskutečně silné sociální drama, které je reakcí na současnou situaci v německých sociálních službách. Film jde však dál za tento horizont a dostává se k podstatně hlubším vhledům. Velmi jsem ocenila, že po celou dobu filmu nezazněla žádná diagnóza, která byla Benni „přidělena“ – tedy škatule, podle které společnost označuje anomálie = cokoli či kdokoli odlišný od průměru. Přitom právě tenhle žargon bych ze strany sociálních pracovníků a lékařů očekávala. Očividně se jedná o záměr – režisérka totiž pohlíží na Benni především jako na lidskou bytost, nikoli jako na nositele nejrůznějších diagnóz či svazek spisů v lékařské kartotéce. Takový přístup značí mimořádnou citlivost režisérky a zároveň udává rámec směřování filmu. Celková práce s tématem jinakosti je velmi brilantní – např. ukázka medicínského přístupu k člověku, ke kterému častokrát přistupuje jako k porouchanému stroji. Příběh je navíc důmyslně vystavěný – první scény, kdy divák pozoruje rychlý sled akcí, které jsou zcela upřeny na Benni, využívají pouhou metodu pozorování a ukazují, jak Benni působí na své okolí, které ji nezná. Je mířeno jasně a přesně – na vyvolání rychlého úsudku u diváka a potřebu kategorizace. Ano, jsme usvědčeni, každý z nás to dělá. Ten, kdo Benni nezná, se zkrátka téhle „problémové“ holčičce příště raději vyhne obloukem. Přitom Benni paradoxně netouží po ničem jiném, než po upřímném a hlubokém lidském kontaktu, po absolutním přijetí. Během plynutí příběhu divákovi dochází, jak křehká Benni je a její chování se stává srozumitelnější. Benni z nedostatku jakési prajistoty, kterou jí matka nebyla schopna dát, neustále vyhledává přístav bezpečí, kde by mohla zakotvit a činí tak opakovaně a zcela instinktivně. Upíná se na kohokoli, kdo si získá její důvěru (a že to není snadné). Kontrolu nad světem se snaží Benni získat pomocí agrese, i když pod slupkou se skrývá velmi citlivá bytost. Benni je právem naštvaná – svět jí dokola jenom lže a nerozumí a ona přitom touží po porozumění. Je jako ve vězení, když se otevře, bude zranitelná, když bude agresivní, nikdo se k ní neodváží přiblížit a bude sama. Situace je však složitější o to víc, že Benni nemá ani místo ve světě – domov, kam by patřila. Jedno zařízení předává Benni z ruky do ruky druhému jak na běžícím páse. Pak se nelze divit, že se v takové neukotvenosti Benni ani nesnaží znát vychovatele jejich jménem – stejně ví, že půjde za chvíli „o dům dál“. Vnitřní chaos, kterým Benni prochází, ještě umocňuje její matka, která jí slibuje, že si ji konečně vezme domů, aby následně své rozhodnutí na poslední chvíli odvolala. Sama je neukotvená, slabá, nejistá a zmatená – její projevy chování jasně ukazují, že na Benni mohla tak maximálně předat svou vlastní nejistotu. Režisérka ji však nesoudí, soucítí s ní a soustředí se na její podobnost s Benni v uchopování světa, na generačně nezhojené rány. Velmi civilně jsou pojaty pohledy na sociálního pracovníka Michu a paní Bafané. Paní Bafané v jeden moment vystoupí ze své role a úplně lidsky se rozbrečí nad zoufalostí celé situace. A jak na to reaguje Benni? Taky zcela lidsky – obejme ji. Tady si zasloužila režisérka můj velký potlesk. I Micha ukazuje svou lidskou tvář, když naráží na osobní limity. Jeho vztah k Benni začne přerůstat do osobní roviny – objevuje se u něj záchranářský syndrom a je konfrontován se svou minulostí. V závěru filmu si divák musí nezbytně položit tyto otázky: kdo je nemocný - Benni, nebo sociální systém? Je Benni obětí nebo hrdinkou? A co ten jednorožec, který provází celý příběh? (ať už jako obrázek na ponožkách Benni, nebo v podobě plyšáka). Jednorožec jako symbol síly, čistoty a krásy. () (méně) (více)