Devět královen

Podobné filmy mám v oblibě. Dobře, Devět královen do hlubin žánru asi nic podstatného nepřináší, ale skvěle pobaví a to je to, co jsem chtěl. Argentina není jen zemí tupých telenovel bez mozku. Právě tenhle film má mozek a šmrnc. Prostředí Argentiny tvůrci využily bezezbytku. Jistá neoriginalita se dá pokárat, naštěstí větší nebezpečí, a to předvídatelnost, nedostává příliš šancí. Zajímavé je, že jednoho z hlavních hrdinů jsem podle tváře poznal. Kdo to byl? Jeden nechutný (a samosebou intrikující) záporák z jisté telenovely... (09.08.2005)

Asi filmy tohoto typu nemám rád. Dost jsem se nudil a jak film dopadne jsem tušil už v první půlce. Jediné, co mě drželo u toho dokoukat film do konce bylo to, že uvidím kousek Argentiny (Buenos Aires?), že se to možná vyvrbí jinak a jazyk, který ve filmech neslýchám často. Argentinu jsem neviděl a konec byl takový, jak jsem tušil, jen filmařsky ještě hůř provedený. Podle mě ztráta času. (28.10.2013)

Slibně šlapající začátek, ale velice brzo začne všecko až příliš nápadně směřovat k šokující pointě, na níž nakonec nic až tak šokujícího není (možnosti jsou koneckonců jen dvě a ta správná se nabízí o to víc, oč urputněji od ní film odvádí pozornost – nebo jsem už podobných „historek z podsvětí“ viděl příliš mnoho?). Přesto by mohlo mít smysl pustit si i podruhé, když by si člověk chtěl zrekapitulovat, kdo vlastně stál na čí straně. Venkoncem solidní, svižný oddechový podvodnický filmeček v osvěžující španělštině. (14.06.2015)

Podraz na argentinský způsob aneb Také artový film může být zábavný. Klasické schéma – dva podvodníci (zdánlivě učitel a žák) dostanou jedinečnou příležitost jak přijít k slušné sumičce peněz, jenže jejich perfektní plán brzy nabere povážlivých trhlin. Ve hře je tentokrát arch známek – Devět královen –, rodinné vztahy jednoho z podrazáků a možná i vyšší morální principy. Jde vůbec někomu o víc než balík peněz? Co všechno jsou lidé pro peníze ochotni udělat? Kdo v dnešní společnosti jedná morálně a kdo už nikoliv? Existují vůbec nějaké bariéry? Nečekaně svěží filmový závan z Jižní Ameriky kolem vás profrčí bez zdlouhavého otálení (film se odehrává během jediného dne), přičemž mimo jiné stihne velmi dobře pobavit. Sympatičtí herečtí představitelé dokáží i pouhým pohledem obhájit to, co dělají. Sice si uvědomují, že to není fér, ale zároveň dokonale zapadají do zbytku komunity, kde všichni kradou, podvádějí, vraždí... takže jaképak výčitky svědomí? Kdo na to žaludek má, ať to dělá a ti ostatní nechť poctivě makají – jsou to jejich životy. Tato teorie možná mnoho věcí příliš zjednodušuje, ale rozhodně má něco do sebe. Pominuli-li pak ne docela neprůstřelný scénář, nejvíc mě naštval konec, protože jsem si celou dobu říkal, že tentokrát se podrazit nenechám, ale nechal. 80% (29.11.2005)

Vcelku vtipný a zábavný film, který je trochu víc ukecaný, než by mu slušelo. Jak se ale rozjede velký kšeft, začal jsem špekulovat a přemýšlet, jestli jim to vyjde a jestli ne, tak proč ne a byl jsem nadmíru zvědav na konec. A ten mě tedy skutečně překvapil. Musel jsem se ještě chvíli po konci snímku pochechtávat, jen tak pro sebe, jak to nakonec hezky dopadlo. 3,5* (28.10.2008)