Odhalení

Musím se přiznat, že o tomhle případu jsem až do seriálu nic nevěděl (těžko říct proč), ale s takovým tématem jsem u toho nemohl chybět. Herecký koncert Patricii Arquette a překrásné (v reálu) Joey King v příběhu tak neskutečně absurdním a zároveň strašlivě, strašlivě děsivém... Natočeno je to parádně, osm dílů je tak akorát a ani chvíli jsem se nenudil, prostě parádní rekonstrukce zatraceně zajímavého případu, který se vlastně mohl odehrát úplně kdekoliv. A to, že nevím, jestli se přiklonit na stranu spravedlnosti nebo Gypsy a jejího případu taky hodně svědčí o tom, jak mimořádná záležitost tohle je. Výtečné drama, kterému vlastně ani nemám co vytknout. Joey King absolutně luxusní, Arquette patrně ve své nejlepší roli. Moc se těším, co přinese druhá řada, ale ta první nastavila laťku zatraceně vysoko. (02.07.2019)

Dokud se vše točí kolem vztahu matky a dcery, tak pro mě The Act funguje na 100%. Obě hlavní aktérky to hrajou naprosto skvěle a celou dobu mi jde mráz po zádech. Jakmile se v půlce přepne víc na Gypsy s Nickem a na konci už úplně, tak pro mě atraktivita seriálu lehce padá. Vlastně samotný akt a proces po něm pro mě nejsou tak zajímavé, jako to, co tomu předcházelo. Což je osobní postoj, na kvalitě seriálu to nijak neubírá. (03.05.2019)

Dívalo se na to vážně šíleně, zvlášť když člověk věděl, že je to všechno pravda. Šest dílů bylo dokonalých, poslední dva se moc nepovedly. Chápu, že to bylo i vyzněním a jasným koncem. Ale když někomu šest dílů držíte palce, ať se z té neřešitelné situace dostane, tak je pak divné, že když to konečně udělá, že vaše sympatie ztrácí... takhle kontinuita tam prostě nějak nezafungovala. (30.07.2019)

Netušil jsem, do čeho jdu, o čem to bude, jen že je to založeno na skutečné události. Některá díla dle skutečné události trpí tím, že ta samotná skutečnost je oproti všem těm vykonstruovaným příběhům prostě nudná či mělká. Při sledování tohoto vám bude přecházet mráz po zádech při představě, že se toto skutečně někde dělo. Nepochopitelné a skvěle zarahné. (13.04.2022)

Uhrančivě zahrané, velmi chytře zrežírované. Přestože se tvůrci snažili základní osu ozářit démanty mnoha zajímavých detailů, příběh brzy nudí, forma filmu by mu prospěla o poznání lépe než natahovaný seriál o osmi dílech. Je to průřez dozráváním dívky v rodině manipulátorky s narcistními rysy, která byla z právnických důvodů seznána mentálně nemocnou, a to z důvodů nižší trestní sazby pro manipulátorku č. 2 – její dceru. která matku, když už byla slabá a nemocná, nakonec víceméně přes internet náhodně sehnaným přítelem, skutečně mentálně narušeným schizofrenikem a sadistou, nechá zabít. Je ironií amerického právního systému, že on, skutečně mentálně nemocný, dostane za čin plnou trestní sazbu, zatímco manipulátorka se ze svého trestu celkem jednoduše vykroutí. Čin nelze jednoduše zhodnotit, zařadit, porovnat, a to samo o sobě je patrně příčinou, proč seriál vyznívá trochu do prázdna. Po jeho shlédnutí nelze než shrnout jen: „Hm, tragické, hm, zajímavé, hm, nechutné.“ Zajímavé je jistě to, že v údajně neprůstřelném šmírovacím režimu Spojených států prošel případ bizarního soužití této matky s dcerou bez větší pozornosti autorit po dobu 20 let, stejně tak jako to, že po propuštění z věznice nebude Gypsy považována za sociálně nebezpečnou. Jen jako seriál v osmi dílech už tento příběh zase tak zajímavý není… (21.11.2020)