Reklama

Reklama

Stárnoucí cirkusový principál Albert Johansson je rozčarovaný z blednoucí a mizející slávy kdysi zářících cirkusů. Diváků ubývá, financí se nedostává a cestování po světě již není tak krásné a svobodné jako kdysi. Vydává se za svou bývalou ženou, aby po dlouhém čase viděl své dva syny, zatímco jeho přítelkyně si začíná milostný románek s hercem. Najde Albert konečně štěstí a lásku, které mu v životě už dlouhou dobu chybí? (Edisonline)

(více)

Recenze (23)

Lestat 

všechny recenze uživatele

Nadmíru podařený výlet mezi kočovné artisty a cirkusáky, tedy do vod, ve kterých v té době výsostně operoval další z velkých filmařů Federico Fellini. Zatímco v pozdější alegorické Tváři slouží tento mikrosvět pouze jako kulisa, ve Večeru kejklířů je s charaktery bytostně spjat. Členové cirkusu Alberti mají strach z normálního života a zároveň po něm touží. Stereotyp všedního dne nebo svoboda v děravých botách a zablešeném kabátu. Když navíc v takové situaci rozvíří city ještě nevěra, je jasné, že ve večerním představení ukáží trochu víc než by si přáli. Pomyslnou třešničkou je pak boxerský souboj Divadlo Vs. Cirkus. Výborné existenciální drama a(=) Bergman jako řemen. ()

pollstro 

všechny recenze uživatele

Těžké a intenzivní filmové dílo o zátěži lidské existence, kterou Bergman takřka mistrovsky formálním stylem prezentuje skrz údernost psychologických filmových obrazů. Pochmurná úvaha o neschopnosti člověka v ukázkovém životním dramatu s depresivní atmosférou. Navíc v konfrontačním prostředí dvou uměleckých světů. ()

StaryMech 

všechny recenze uživatele

Ve stopách expresionismu skvěle nasnímané scény ze života světských zoufalců. Naděje v nedohlednu, a bude hůř. Nadmíru existenciální a patetické. ()

Reklama

Reklama