Eastie Boys

Pohodová komedie z Východního Berlína. Sposta lidí tady nadává, že je tento film neprávem vydáván za německé Pelíšky. Já říkám, proč ne? Komedie to je, z dob komunismu taky, je to o střetávání mládí se stářím, o dospívání, o lásce, tak co? Sice se mi Pelíšky líbili víc, ale proč taky - pocházejí z české dílny. Pro němce můžou být nuda. To se není čemu divit. Každopádně německou Sluneční ulici považuji za plnohodnotný protějšek českých Pelíšků. Howgh! (16.02.2011)

Jedna hvězdička z úcty k naší němčinářce z Mnichova,která nám pustila film místo výuky, rád bych hodnotil odpadem, protože jak popsal Siegmund, opravdu dělat si legraci z nečoho co takto ve skutečnosti nikdy nevypadalo nebylo vtipný, herci přehrávali, nebyli vtipný ani trochu, celkem vydařeně zobrazeno retro,ale to je asi tak všechno. S českýma filmama bych vůbec nesrovnával, není důvod. (28.06.2013)

Tímto filmem jsem nesmírně zklamán. Od začátku do konce to je nesmysl. Údajná komedie není úsměvná, ale je jen k smíchu respektive k pláči. Tak, jednoduše a snadno, jak se autoři filmu snažili ukázat, to v Berlíně v hraničním pásmu nikdy nevypadalo. A tak si zmatečný film trapně snaží dělat legraci z něčeho, co nikdy neexistovalo. (Pátek 14.05.2010) (14.05.2010)

Film je svieži, vtipný a tragický, plný živého herectva, šikovného scenára a vtipných a výrečných dialógov. Je to príbeh o dospievaní v znepokojujúcom prostredí, ktoré nie je prinajmenšom svetom príležitostí. Túžba po niečom tak prirodzenom, že je to o jedinej veci, pre ktorú žijete (či už je to nový rockový album, dievča, do ktorého ste sa zamilovali, alebo niečo iné), vzostup idealizmu proti kultúre, strate nevinnosti. 7/10 (18.12.2017)

Film mi přišel vcelku průměrný, i když poslední půlhodina byla dobrá. O hodně víc se mi ale líbila novela Thomase Brussiga Na kratším konci ulice, která je podle mě geniální. Zvláštností je, že Brussig nejprve napsal scénář k filmu a až potom se rozhodl námět upravit, rozšířit a zpracovat do novely. Trochu nechápu kritiku filmu i samotného Brussiga za glorifikaci a zkreslování (zkrášlování) časů DDR, myslím že je řečeno jasně, že léta dospívání jsou ta nejkrásnější, ať už je prožíváte kdekoli na světě. „Vzpomínky jsou pro člověka příliš velkým zdrojem blaženosti, než aby mohly věrně zachytit minulost. (…) Vytrvale uskutečňují zázrak smíření s minulostí, veškerá zášť vyprchává a měkký závoj nostalgie se snáší na všechno, co člověk kdysi vnímal ostře a bolestně.“ I když v závěrečné scéně tance v ulicích s pohraničníkem hrajícím na samopal jako na kytaru to tvůrci možná trochu přehnali. (24.05.2012)