Eastie Boys

Tímto filmem jsem nesmírně zklamán. Od začátku do konce to je nesmysl. Údajná komedie není úsměvná, ale je jen k smíchu respektive k pláči. Tak, jednoduše a snadno, jak se autoři filmu snažili ukázat, to v Berlíně v hraničním pásmu nikdy nevypadalo. A tak si zmatečný film trapně snaží dělat legraci z něčeho, co nikdy neexistovalo. (Pátek 14.05.2010) (14.05.2010)

Dal jsem ****, protože **** jsem dal i Pelíškům, přestože jsou to hoooodně "jiné" filmy a já bych je moc nesrovnával. Akorát si nemůžu srovnat, nebo uvědomit...která scéna mě dojala víc : Kodet hrající na piano nebo rvačka (no...rvačka...) na německé policejní stanici(nebo kde...) To je pro mě nejlepší scéna filmu - nejlepší kámoši, kteří se celý film snaží nepřipoutat se k systému, se potkají, když se jeden z nich nechá nakonec připoutat, ten druhý to samozdřejmě bere jako zradu... vystřízlivění, konec iluzí, konec "dětství" a velké přátelství... kvůli této scéně mám ten film rád, a nejen kvůli ní... věchno je sice velmi zidealizované a je tam hodně takové...romantické nadsázky, ale... já nevim, mě se to prostě líbí... (13.04.2005)

slušná a vcelku zábavná komedie /např. scéna s drogovou párty/, trochu se vezoucí na vlně nostalgie, která musela v 90-tých letech zákonitě zaplavit všechny země bývalého východního bloku. za filmem good bye lenin toto dílo lehce pokulhává, protože nešlo ve zobrazování jednotlivých ikon a fenoménů komunismu tak daleko a do hloubky. nicméně příběh jedné berlínské ulice, jež je rozdělena státní hranicí, ba co víc, hranicí mezi dvěma nepřátelskými světy, nabízí bezpočet vtipných situací. a za závěrečnou scénou se spontánním happeningem a hlubokým protiválečným poselstvím, by se nemusel stydět ani kdejaký režisér amerických muzikálů z 50-tých let. (12.06.2004)

Film mi přišel vcelku průměrný, i když poslední půlhodina byla dobrá. O hodně víc se mi ale líbila novela Thomase Brussiga Na kratším konci ulice, která je podle mě geniální. Zvláštností je, že Brussig nejprve napsal scénář k filmu a až potom se rozhodl námět upravit, rozšířit a zpracovat do novely. Trochu nechápu kritiku filmu i samotného Brussiga za glorifikaci a zkreslování (zkrášlování) časů DDR, myslím že je řečeno jasně, že léta dospívání jsou ta nejkrásnější, ať už je prožíváte kdekoli na světě. „Vzpomínky jsou pro člověka příliš velkým zdrojem blaženosti, než aby mohly věrně zachytit minulost. (…) Vytrvale uskutečňují zázrak smíření s minulostí, veškerá zášť vyprchává a měkký závoj nostalgie se snáší na všechno, co člověk kdysi vnímal ostře a bolestně.“ I když v závěrečné scéně tance v ulicích s pohraničníkem hrajícím na samopal jako na kytaru to tvůrci možná trochu přehnali. (24.05.2012)

Moc nechápu srovnání s Pelíšky. Ty popisují jakstaks idylickou dobu pražského jara a na konci přechází do totální okupační deprese. Sonnenallee je komedie, byť občas nahořklá, která ukazuje každodennost sedmdesátek v Berlíně. Sranda to ale asi moc nebyla. Rozhodně je to ale lepší než Good Bye, Lenin. Už jen ten konec, který je v Německu zakončen poměrně positivně, což s českou "verzí" má jen pramálo společného. (21.03.2017)