Volání divočiny

Pre tých, ktorí už aspoň raz v živote počuli o levici Else je táto, skoro až romantická dráma povinnosťou. Hoci som viackrát videl a mám aj radšej temnejšie pokračovanie v podobe Strážcu levov, táto dobrodružná klasika s ojedinelým príbehom, pútavou Afrikou a dojemným ústredným motívom, ani po rokoch nestratila nič na svojom pôvabe. (03.01.2021)

achjo...co k tomu dodat....dechberoucí závěr SPOILER...."Nothing. Ve start back today..." a vzápětí "rauuuuuuuuu" a Elsa jde...i s dětičkama. V tu chvíli prostě mi kapou slzy, i když to vidím popadesáté, posté, je mi to jedno, jsem prostě jako uřvaná stará k....a :-D a vůbec se za to nestydím. "Hlas jeho pána..." a vzdalující se Elsa s malýma, to je další vlna breku a do toho spustí Born free...a mám zaděláno na hysterák...KONEC SPOILERU ne, opravdu. Volání divočiny je moje srdeční záležitost. Doma ohmataná knížka a na posledních stránkách stopy od slz dodnes znatelné. Kdybych měla nabrečet do staré VHS, na které jsme tento klenůtek měli nahraný, tak vyplaví nejen video, ale i přilehlé prostory. Jednoduše nádherný film. Hlavně profesionální práce se zvířaty, člověk ani na minutu nepochybuje, že se to opravdu děje, že je tam s nimi v divočině mezi zvířaty, že se snaží vrátit Elsu do divočiny i za cenu zármutku ....neumím si ani představit, co muselo stát sil a profesionálů a výkonů zvířecích herců a jejich cvičitelů, aby to všechno vypadalo jako pravda, aby divák vlastně ani nevěděl, že je to jen film. Fim mého mládí. Já chtěla mít Elsu doma, představy dětské - znáte to, jdu přes to naše sídliště a vedle mě moje lvice a všichni trapiči ze základky čumí jako puk a můj dětský idol osmák David Sadílek se mi kvůli Else vrhne k nohám :-D škoda, že není vyšší stupnice, hned bych dala sto hvězdiček. (27.07.2011)

Já až do dneška absolutně netušil, že Příběhy lvice Elsy jsou zfilmovaný, když jsem se to dověděl, okamžitě se mě vybavilo, kolik času jsem probděl po večerech u této knížky. A hned jsem si říkal, podaří se filmařům ten nejnáročnější a klíčový úsek celýho příběhu , začleňování Elsy do divoké přírody podat tak silně a emotivně jako paní Adamson do své přenádherné knížce ? A co konec ? Budu u něj brečet jako malej Jarda, stejně jako u poslední stránky Elsina příběhu ? Nebudu napínat, bylo to tam všechno, včetně těch závěrečných slz. Nevím jak se filmařům podařilo natočit všechny ty "zvířecí" scény, zejména ty lví, ale jedno vím jistě. Tenhle film natočili lidé, kteří milovali přírodu, měli respekt ke všemu živému a do své filmářské práce dali celé svoje srdce. Volání divočiny budu ve svým nitru slyšet ještě dlouho, je to totiž krásné a dojemné volání po volnosti. (28.03.2010)

Tenhle film jsem obrečela milionkrát, pokaždé, když jsem ho viděla...A poprvé to bylo hoooodně dávno....Jeden by řekl, že je to synonymum pro veškeré filmy, co se týkají svobody...A ono to tak skutečně je...Paradoxně všechno co se týká volnosti souvisí s přírodou...A lvice Elsa je toho důkazem...Miluju tento film už od dětství...Za mě 100% (10.08.2020)

"A je svoboda tak důležitá?" Jako malá jsem ten film milovala, teď ho viděla s odstupem tak 10 let a funguje pořád stejně silně. Akorát jsem u něj tentokrát víc brečela. Příběh manželů Adamsových a lvice Elsy, která se svobodná narodila a jako svobodná také žila, má prostě sílu splašeného stáda slonů. A nemalý podíl na tom má také skvělá hudba, která celou atmosféru ještě umocňuje. Po shlédnutí jsem zpětně hledala rok výroby filmu a překvapilo mě, že spadá až do 60.let, ale jen to podtvrzuje nestárnoucí nadčasovost a kvalitu snímku. Scény se zvířaty jsou perfektní, jak toho filmaři docílili ať zůstane tajemstvím africké divočiny...born free as free as the wind blows... (01.04.2011)