Vlak života

Viacerí komentátori prirovnávajú tento film okrem diel Kusturicu aj k filmu Život je krásny. Ale ani ten som sa zatiaľ nedonútil pozrieť do konca. Z toho je jasné, že Vlak života som doslova pretrpel. Predovšetkým považujem za hlúpe nakrútiť film, ktorý si robí srandu z holokaustu, keď existujú stovky iných možností. Možno o pár desiatok rokov už to bude možné, i keď neúctivé to bude naďalej. Druhým problémom filmu je, že ani tá sranda sa nepodarila a vo väčšine prípadov skĺzla do trápností. A tretím problémom je záver, ktorý sa snaží poprieť všetko predtým zobrazené. Takéto chytráctva ma neoslovili ani v Klube bitkárov, takže v tomto prípade som sa nad tým ani nezamýšľal. Dve hviezdičky vyjadrujú, že tento film bol nakrútený zbytočne. (15.09.2012)

Příliš hlučná parafráze biblické cesty Židů z hrozícího otroctví do země zaslíbené - na veselou notu a s výrazně balkánskou příchutí - místy připomíná téměř ztracenou českou schopnost dělat si legraci ze sebe samých, a to i v případech velmi vážných situací - jen chybí ta "švejkovina" a břitký vtip - zde nahrazen šaškováním, které mě nebylo schopno pobavit , ani vehnat slzy do očí. Škoda, protože myšlenka neměla chybu, a tak hezky mohu mluvit jen o námětu a hudebně-tanečních vsuvkách. Jinak zlatá Sedmá rota, třeba i za úplňku... (04.03.2013)

"Humor je jediný důstojný způsob, jak být smutný." Tato slova Miloše Kopeckého mě napadají v souvislosti s tím, jak se Radu Mihaileanu, svým jedinečným a velmi působivým způsobem, vyrovnal s největší hrůzou v dějinách lidstva. Ukázal, že humor a nadsázka mohou být tou největší zbraní, jak se důstojně vyrovnat i se stigmatem holokaustu. Krásný film. (08.04.2014)

Francúzsky bláznivý humor s balkánskou hudbou aj atmosférou v spracovaní ťažkej témy holokaustu je veľmi netradičná kombinácia. Tu sa to všetko výborne spojilo, nezostane jediná vec, z ktorej by si film neurobil srandu, a tradičná židovská chamtivosť je to najmenšie. Neviem posúdiť, či film uráža židovskú obec, ako tu niektorí tvrdia, ale účasť Izraelského štátu takéto tvrdenie vyvracia. Počas filmu, aj keď sa zdá, že už je všetko vyčerpané, prichádzajú stále nové nečakané nápady, herci sú zamaskovaní geniálne a nájdu sa aj scény, keď napätím tuhne krv v žilách. (09.09.2013)

Téma holocaustu zpracované formou komedie. Do jedné židovské vesničky dolehnou včas zvěsti o koncentrácích a tak tu vymyslí fingovanou deportaci - část z nich se vydává za Němce dohlížející na odvezení židů. Cestou zažívají řadu pikantních dobrodružství. Třeba setkání s bandou cikánů, co má podobné záměry jako oni. Velitele vlaku, který se po počátečnim odporu v roli nácka začne nějak moc zabydlovat si zahrál jeden francouzskej komik - ten co hrál fotříka Amélie, myslim. Existuje mýtus, že jedna role byla nabídnuta Benignimu a ten odmítnul a zničeho nic pak přišel s vlastní komedií o holocaustu. Chlápek, co tady hraje rychlokvašeného strojvůdce řídícího podle příručky je Benignimu dost podobnej. Tenhle Vlak život je trochu lepší než Benigniho naivní infantilní slátanina, ale k velkému nadšení sem měl daleko. S přehnaností a krajní nepravděpodobností se u filmů tohoto typu musí počítat, ovšm nakonec pro mě úroveň filmu zvedla (na 4/5...jinak by to bylo 3/5) závěrečná pointa. Konec je mnohmem přesvědčivější, smysluplnější a působivější než u Benigniho. A ještě jedna raritka - hudbu dělal Goran Bregovič. Obzvláště se vyřádil ve scéně předvádění se hrdých židovských a rómských muzikantů. (23.05.2008)