Salò o le 120 giornate di Sodoma
Salo ou les 120 journées de Sodome
Salo, or The 120 Days of Sodom
Salo, or The 120 Days of Sodom
Obsahy(2)
Poslední dílo skandálního filmaře Piera Paola Pasoliniho je inspirováno románem markýze de Sade, přemísťuje ovšem děj do fašistické Itálie. Čtveřice vysoce postavených mužů si přiveze do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří jim po následujících několik měsíců budou pod taktovkou čtyř prostitutek sloužit jako prostředníci k naplnění všech rozkoší - včetně těch nejzvrácenějších! Absolutní moc, kterou nad svými obětmi mají, je vede až k samé hranici únosnosti, za níž už se ztrácí veškerá lidskost a zbývá jen syrová brutalita a perverze… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (749)
Čekal jsem že to bude nechutné, brutální, zvrácené a podobně a ono nic. Něco málo tam bylo, ale nic převratného jsem tam neshledal. Prostě slabota! Nejzajímavější byly příběhy té "nóbl" kurvy, ale i ty se začínaly opakovat, takže nakonec to byla docela nuda. Srovnání z knihou bohužel nemám, ale film stál dost za prd. Hodnocení: 15/100. ()
Někdo tomu dá hodnocení nejvyšší, já se však budu držet při zemi. Ve své době to možná bylo kontroverzní a možná v tom pro jiné jsou skryty metaforické alegorie ke společnosti, ale pro mě je to jen laciná a nudná přehlídka různých sexuálních fetišů, které už dnes v jedenadvacátém století nikoho nešokují. ()
Skandálnost vyprchala, tak co z filmu zůstalo? Obávám se, že dost málo. V rámci žánru za 1,5. ()
Umění je svobodná platforma vyjadřující nejskrytější zákoutí lidské duše, lidského světa a lidské společnosti. Občas však některé dílo překročí jisté mantinely únosnosti, stane se nezastavitelným kusem meteoritu řítícího se k Zemi a upadne v zapomnění zasypané prachem času. Takové ale Saló není. Saló nevyjadřuje lidskou duši, společnost, ani svět. Saló je ztělesněním nelidskosti, nejen však té jím popisované, ale i scenáristické a režisérské. Některá díla překračují hranice únosnosti, tento snímek je ale daleko za nimi. Uráží to mě jako muže, jako člověka, jako bytost. Je to něco, co ve mně zůstane hlodat ještě opravdu dlouho. Jsem z toho... trochu vykolejenější. Už kniha je nestvůrná, tento filmařský opus je koncentrovaná zrůdnost podávaná ve vysokých dávkách. Nedoporučuji tento film nikomu. Raději ... zapomenout ... -50% ()
Všichni přeháněj. Je to film a je to i zřejmý. Čekal jsem kdeco, ale dostal jsem dekadentní béčkovej "horror", kde není gore, ale čuňárny. A komu se to nelíbí a ohrnuje nos, tak ať si vzpomene na poslední utírání zadku, který určitě nebylo o nic míň hnědý. Pokrytci :-) ()
Nech je akákoľvek demokracia, toto mohol natočiť čistý úchyl. Je to hnusné a odporné. Nemá to s umením nič spoločné. Po 10 minútach som to musel vypnúť. Fuj. hnus. ()
Čtveřice vysoce postavených mužů v období fašistické Itálie znásilňují sexuální otroky, sebe navzájem, psychicky i fyzicky je trýzní (i sebe samotné), mučí a nakonec vraždí. To vše prokládají diskuzemi o hranicích morálky a citacemi Nietzscheho. Film je adaptací literárního "skvostu" napsaného Markýzem de Sadem v 18.století. Film se snaží o maximální dekadenci poměrně křečovitým způsobem, vyhýbá se jakémukoli očekávání diváka příliš okatě, z hlavních představitelů lze cítit přílišnou snahu po zvrácenosti, která plyne spíše z potřeby šokovat než z jejich přirozených tužeb a chování sexuálních otroků je místy nepochopitelné. Kniha je výjimečná tím, že se nesnaží působit na emoce, nechává čistě na čtenáři, jak si s obsahem poradit, film je pravým opakem. Vyhýbala jsem se mu poměrně dlouho, především pak proto, že převést něco obdobného jako je tato kniha na filmové plátno, může být relativně trpkým zklamáním. V závěru to tak zlé nebylo, velmi tomu pomáhalo usazení děje do této zajímavé doby, nic to ale nemění na tom, že kouzlo knihy se zcela ztratilo. Nezůstala hlubší myšlenka, kterou literární dílo nabízí, nezůstal prostor pro tajemství ani prostor pro divákovy pocity. Samotný snímek se snaží pouze šokovat, posunout hranice únosnosti člověka a nastavit nové hranice dekadence - škoda, že je to nejjednodušší strategie, jakou se zapsat do dějin a zároveň se nemuset příliš snažit, stačí dát průchod bezbřehé animálnosti, která se nachází v lidské bytosti. ()
Perfektní film. Některých scén se nemohu nabažit. Vždycky alespoň dvakrát ejakuluju a po skončení si před spaním přečtu nějakou pěknou pasáž z Mein Kampf. Ne, neděste se, nemyslím to vážně, jenom si říkám, že k programově skandálnímu filmu patří skandální komentář. Ale své hodnocení neberu jako srandu, tento film rozhodně není odpad a průměrný také není. Jen ať každý sleduje, k čemu je lidem ten jejich prohrděný rozum! ()
Saló aneb 120 dnů sodomy je film pouze pro opravdu silné povahy, kterým se nepříčí pohled na totální sexuální deviace všeho druhu, homosexualitu, bezmoc, násilí, překonání všech lidských smyslů a faktorů. Děj se oderhává v Itálii, v době druhé světové války. Skupina lidí z vyšších vrstev je ubytována v luxusní vile a z mladých lidí si dělají své sexuální otroky. Knihu od původního autora Markýze de Sade (od kterého taktéž vzniklo slovo "sadismus"), jsem sice nečetl, ale jak se říká, kniha je vždy lepší, než film. Markýz de Sade proslul několika romány, ve kterých se zabýval, na svou (středověkou) dobu nevkusnou, pornografií, sexuálními náměty v tvrdém a dost vybarvném podání... Pan Pasolini se rozhodl zfilmovat toto dílo. I když jsem vydržel se dívat pouze do půlky a zbytek přeskákat až na samý konec, který je z celého filmu asi nejtvrdší a nejhnusnější scénou, nemůžu toto dílo nijak hodnotit. Někomu se tento "hnus" může zdát jako geniální dílo, jinému zase jako naprostá zvrhlost nejvyššího stupně. Film sám o sobě je natočen opravdu sugestivně. Herci hráji role bestií tak věrohodně, že kdybych je někde potkal na ulici, asi bych si odplivnul. Kdyby existoval "film o filmu", rád bych se na něj podíval. Chtěl bych slyšet rozhovory s herci ze strany "pánů" a hlavně "otroků", jejich názory na dílo a pocity z natáčení. Film se sice vleče, ale dokáže naprosto šokovat diváka svojí zvrhlostí a otevřeností. Na druhou stranu, film není jen o sexuálních orgiích, ale provokuje diváka k zamyšlení. Ovšem zamyslet se musíte, až uvidíte všechno... Otázkou je, zda to vydržíte až do konce. ()
Pasoliniho adaptacia de Sadovho romanu 120 dni sodomy parafrazuje slachticov 17.teho storocia ale tentokrat posadenych do fasistickeho Talianska. Mna osobne tento film dost sklamal kedze som mal po precitani originalu trosku ine ocakavania, ale je nutne brat do uvahy skutocnost, ze dana tematika je naozaj velmi tazko sfilmovatelna. Film mnohymi odsudzovani .. inymi ospevovani (ako som si stihol vsimnut najma mladymi "intelektualmi"). ()
hnuj ()
Dokonalá ukážka toho, kam až može viesť ľudské zlo. ()
Na tento film jsem se odmítal dlouhou řadu let podívat. Abych byl přece jen v obraze, připravil jsem se na nejhorší a šel jsem do toho. Výsledek mě na konec vcelku dost překvapil. Čekal jsem opravdu něco úděsně odporného, ale až na několik scén, byl film vcelku normální. A co mi přišlo nejvíce podivné bylo, že měl něco do sebe. Film o absolutním zneužití moci, které je vždy nejextrémnější před vlastní smrtí, lidí bez jakýchkoli morálních hodnot či víry. Maximální ponížení lidské bytosti s cílem způsobit mu, co možná největší utrpení, jistě musí určitým lidem dávat extrémně silný pocit převahy. Sadistické scény na konci mi připadly na tehdejší dobu jistě odvážné, v současnosti však můžeme vidět v každém laciném béčku mnohem horší. Dost divné mi přišlo pojídání výkalů samotných organizátorů, což z nich dělalo absolutně dekadentní úchyly. Pokud někoho přitahuje pojídání sraček, těžko si dokáže vychutnat skutečné ponížení své oběti. Extrémně úchylné pojetí hlavních "hrdinů" z nich dělá ztělesněné zlo a ne „prázdné“ moci chtivé osoby po prohrané válce. Toto dle mého názoru filmu dost ubírá a sráží jej skutečně jen na samoúčelný nesmysl o možných úchylkách. Hodně mi také vadilo chování obětí, které bylo dost nevěrohodné a ničím zajímavé. Napadlo mě srovnání s Velkou žranicí, která však celkově vyzněla neskonale lépe. Původně jsem si myslel, že tento film budu nenávidět podobně jako např. místními tolik vychvalovaný Suicide Circle, ale film mi přišel docela zajímavý, po kterém jsem měl jen opravdu nepříjemný sen. A ještě jedna věc mě po shlédnutí jako ostatně asi každého napadla, že jsem moc hodný člověk, asi jako každý. ()
Lehké úchylky a násilí se kterými se setkáváme v začátku je zajímavé ale pervezní gesta na konci jsou odporné. Jedna hvězdička navíc za autentičnost a takovou tu surovost. ()
Uff.... No, tak co se týče tohoto "filmu", nic, co by už nebylo řečeno, asi nevymyslím... Zaujal mě ale jeden komentář: "Vishnar **** Jelikož jsem knížku četl alespoň dvakrát, těšil jsem si i na tenhle film. Ten jsem už viděl snad desekrát. A pořád nechápu, že by zde bylo něco nechutného." Tak na to fakt není co dodat... Společnost se očividně rozdělila na dva tábory. Jedni sympatizují s Pasolinim a vidí v jeho díle nějaké umělecké, případně filosofické kvality a Ti Druzí ( ha ha ) vidí tak akorát, hmm, jak bych to... Ti ostatní v tom filmu vidí asi jenom hovno. :o) Já se nějakého komentování kvality zdržím, protože recenze, které jsem si přečetl před shlédnutím, mě nemohly připravit na to, co jsem viděl. Za sebe řeknu, že jsem čekal něco ostřejšího a nerad bych film hodnotil podle nějaké škály, jelikož bych měl pocit, že tím jenom přiliju olej do ohně v diskuzích o proklínání Pasoliniho, respektive jeho stavění na piedestal kinematografických bohů... Ode mě ani jedno nečekejte. Film jsem viděl, tak nějak vstřebal, ale vím, že na něj klidně brzy zase zapomenu. Někdo by řekl, PARÁDA, PODOBENSTVÍ O .... na 30 způsobů, jiný by řekl ODPAD! A NIKDY VÍC... já se zdržuji hlasování. Maucta, služebníčk. ()
Odpad mezi odpady. Opravdu se omlouvám, pokud sem nepochopil myšlenku tohoto nadčasového dílka, ale pro mě to byla jen krev, hnus, hovna, sex. Nic jiného sem v tom neviděl a opravdu se mi to nelíbilo a ještě hóódně dlouho po shlédnutí, se mi z jen z pouhého pomyšlení na ten film dělalo špatně. "MANGIA!!!!" ()
Nepřišlo mi to ani zrůdné, ani nechutné. Ani nijak šokující. Všechno a mnohem víc se dá vidět v kdejakém jiném filmu a lépe / ostřeji natočené. Na svou dobu to ale jistě bylo extrémně odvážné a to se cení. Jediná škoda je, že je film TAK neuvěřitelně nudný, že jsem ho ještě raději 2 rychlo - posunula, jeslti jsem si náhodou nezapoměla všimnout nečeho zajímavého... Ne....Hvězdička je za snahu šokovat a herce, kteří si to natáčení asi moc neužili. ()
Opravdu hodně zvrhlý, nechutný a perverzní film. Snažil jsem se přijít na to proč je něco takového zfilmováno ale marně jsem si lámal hlavu. Celý film jenom o znásilňování a pojídání výkalů -nezlobte se ale já v tom žádné umění nevidím. Každopádně prezident je ve filmu asi nejhnusnější z toho co mezi těmi výkaly bylo vidět. ()
Nejjednodušeji bych místo kde se většina filmu odehrává popsal jako luxusní bordel, ve kterém budou splněny veškeré vaše fantazie. Všichni 4 bohatí trýznitelé (soudce, vévoda, biskup, bankéř) si vychutnávají pocit moci nad unesenými dětmi. Pokud se objevuje vzdor unesených tak jedině sebevražedný. Zvrácenosti gradují, ale dosti pomalu. I přes některé nechutnosti, které mi zvedly žaludek (buchtička plněná hřebíčky, pojídání výkalů) jsem se nudil. V závěru nadešlo potrestání všech co se nějak provinili proti zvrhlému řádu, což je jasný signál, že i když překousnu všechno, abych přežil ty hrůzy bez boje, nestačí to. ()
Je to hnusné, přímo odporné, děsivější film jsem snad neviděl. Ale proto si ho cením. Protože za tím vším svinstvem je obrovská kritika fašismu a mocenské zvůle obecně, chcete-li. Pasolini tu šokoval asi nejvíc ve své kariéře, takže se nakonec dočkal smrtelné odplaty... Snad se tam někde z nebe nebo pekla na nás dívá s potutelným úsměvem na tváři. ()
Související novinky
12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri
12. ročník tradiční akce proběhne v Uh. Hradišti 7. - 9. května a přiblíží u nás až na výjimky vesměs neznámou tvorbu slavného italského režiséra Marca Ferreriho, který v mnoha ohledech bořil… (více)